Červený Trpaslík - Vyhledávání hlášek
S08E01 - Zpátky v Červeném 1
Tank
1Systém cel.
2Cela
3LISTER leží na horní palandě a čte si staré číslo časopisu „Starstruck“. Objeví něco zajímavého a začíná číst nahlas.
4LISTER:
LISTER: Pamatuješ Argylea Somerfielda, toho herce? Je mu třiaosmdesát a se svou pečovatelkou má dítě!
5RIMMER leží na dolní posteli a čte si knihu. Soustředí se jen na četbu.
6LISTER:
LISTER: „Byla to láska na první pohled. Vždycky jsem byla na starší.“ Ta narazit na Tutanchamóna, tak by neměl šanci. Servala by z něj fáče, než by si stačil říct „silikony“. Jsou tady i vyfocený.
7Nakloní se přes okraj palandy a drží magazín RIMMEROVI před obličejem.
8LISTER:
LISTER: Tohle je Argyle a tady to dítě. Koukni.
9Když LISTER vidí, že se RIMMER nedívá, třese mu časopisem před obličejem. Bez úspěchu. Navíc se LISTER zadívá na fotografii pozorněji a zjistí, že se zmýlil.
10LISTER:
LISTER: Ne, ne, ne, ne, ne, *tohle* je Argyle a *tohle* je to dítě! Zmátla mě ta čapka a ten bryndák. Myslel jsem, že to bude to dítě!
11RIMMER prudce vstane a jde si i s knihou sednout ke stolu, kde do ní znovu upřeně zírá.
12LISTER:
LISTER: Třiaosmdesátiletej táta! Jak to může zvládat? Ten nebude v noci vstávat, aby to dítě nakrmil. Nejspíš bude hrát mrtvýho! „Drahý, dal bys mu dneska tu flašku ty?“
13LISTER se svalí na podušku a na několik vteřin vytřeští oči předstírajíc nebožtíka.
14LISTER:
LISTER: To je přece na draka, ne?
15LISTER zahodí časopis, seskočí z kavalce a sedne si ke stolu naproti RIMMEROVI.
16LISTER:
LISTER: Jak já to vidím, tak jediná výhoda je v tom, že jim ta ženská může měnit plínky najednou.
17Šklebící se vlastnímu vtipu čeká i na nějakou odezvu v RIMMEROVĚ obličeji, ale žádné se mu nedostane. Zírá RIMMEROVI upřeně do tváře.
18LISTER:
LISTER: Ty se mnou furt nemluvíš? Chováš se jako malej fracek.
19Zamává RIMMEROVI rukou před očima, který neustále civí do knížky.
20LISTER:
LISTER: Mám sto chutí ti zase nalejt ovesnou kaši do bot. To tě naučí, co je to dospělost… Hele, tak víš co? Vsadím se, že tě do minuty donutím něco říct. O dvacet táců. Plácnem si?
21Natáhne pravou ruku a položí ji na RIMMEROVU knihu, ten nehne ani brvou, uchopí LISTEROVU ruku a sejme ji z knihy.
22LISTER:
LISTER: Dobře, jestli to bereš, nic neříkej.
23Zašklebí se.
24LISTER:
LISTER: Jo, bereš! Jdeme na věc. Takže já teď něco řeknu a ty budeš totálně vyřízenej. Jo? Připravenej?
25Znovu mu zamává rukou před obličejem.
26LISTER:
LISTER: Stalo se to před pár lety, když peněz nebylo nazbyt a já potřeboval životně nutně jedno pivo. Vzal jsem si prachy z tvý peněženky.
27Pantomimicky předvádí, jak ji otvíral a doprovází to zvuky podobnými otvírání žulového sarkofágu.
28LISTER:
LISTER: Och! To byl horor se do ní dostat. Na tuhle zapomněl i čas. Ale bylo to k ničemu, barman na palubě B mi řekl, že španělský dublony už dávno neplatěj. A že jsem je měl vyměnit hned po porážce jejich flotily!
29RIMMERŮV obličej se mírně cuká, ale odezva zatím nenastala.
30LISTER:
LISTER: Ani tohle s tebou nehlo. Nesnášíš narážky na svou lakotu. Většinou tě to tak nadzvedne, že si musíš udělat čaj z novýho pytlíku.
31RIMMEROVA tvář opět zpevní a LISTER nechce věřit, že by prohrál sázku.
32LISTER:
LISTER: No, ještě zbejvá spousta času.
33Najednou se rozesměje, jako by si vzpomněl na něco vtipného.
34LISTER:
LISTER: Pamatuješ Yvonne McGruderovou? Líbila se ti, viď? Co?
35RIMMER škubne mimoděk obočím a zavrtí se na židli.
36LISTER:
LISTER: Víš, že jsem s ní chodil? Dřív než ty. To jsi nevěděl, že ne? Bohužel to skončilo. Fakt mě to vzalo. Dodneška mám jizvy. Spáleniny od parket se holt nehojej!
37RIMMEROVY oči jsou stále v klidu přilepeny na stránkách jeho knihy, což ovšem nelze říct o zbytku jeho obličeje. Celá jeho tvář se kroutí v křečích a jeho tělo se třese. LISTER se zašklebí, předkloní se a klade důraz na další vyřčená slova.
38LISTER:
LISTER: Měla nás voba! A zadek si vyhoblovala až na kost!
39LISTER se chytí za zadek, začne vsedě poskakovat na židli a provádět kopulační pohyby pánví, což doprovází oplzlými zvuky. RIMMER celý zrudne, už to nevydrží a exploduje.
40RIMMER:
RIMMER: ZAVŘEŠ TEN ZOBÁK!
41LISTER:
LISTER: No neříkal jsem to? Dáš mi dvacet táců!
42Nadšen svým vítězstvím vrací se LISTER na kavalec.
43RIMMER:
RIMMER: Mám pocit, že za dobu tvého blábolení uběhlo pár století. Mám hlavu tak vybrakovanou, jako bych strávil tři dny na semináři o perspektivách hřebíku. Dovedeš si vůbec představit, jak jsi otravný? Na to jsi mistr! I tropické ekzémy by se od tebe měly co učit!
44LISTER:
LISTER: No tak se mnou mluv.
45RIMMER:
RIMMER: Ne.
46LISTER:
LISTER: Omlouvám se ti, stačí? Kolikrát chceš, abych ti to zopakoval? Vážně mě to mrzí!
47RIMMER:
RIMMER: Ne, nemrzí!
48LISTER:
LISTER: Šlo o nešťastnou náhodu!
49RIMMER:
RIMMER: Náhodu? Vymačkals na mě celou tubu, ty hnusný, odporný, smradlavý opičí zvratku!
50LISTER:
LISTER: Hlavně že se mnou už mluvíš. Já věděl, že se udobříme.
51Lehne si spokojen do postele a pokračuje v četbě magazínu.
52LISTER:
LISTER: „Třiaosmdesát“!
53O TŘI DNY DŘÍVE:
54Vesmír
55Kosmik letí vesmírem směrem k důvěrně známé, červené kosmické lodi.
56Kokpit Kosmiku
57Je tu KOCOUR. Zírá nevěřícně na Červeného trpaslíka. Jsou „doma“!
58Nákladní dok
59KOCOUR:
KOCOUR: (Hlas) Je dokonce ještě větší, než jak si ho pamatuju.
60Vlétne s Kosmikem do vrat od nákladního doku. Nehrozí tu žádné nebezpečí, že by Kosmik zavadil o vrata, jak se tomu v minulosti mnohokrát stalo. Vrata jsou totiž nepoměrně větší. Kosmik vlétne do nákladového prostoru. Tady už jeden Kosmik stojí. Také mnohonásobně větší, než ten v němž právě letí trpaslíkovci. Jejich Kosmik je vůči okolí podezřele miniaturní.
61KOCOUR:
KOCOUR: (Hlas) Jééé, panstvo… problém na obzoru!
62Kosmik vletí do chodby, která se pomalu horizontálně i vertikálně zmenšuje.
63Kokpit Kosmiku
64Je tu KOCOUR, KRYTON a KOCHANSKÁ. Vstoupí LISTER.
65LISTER:
LISTER: Kocoure! Koukni na mý tělo!
66LISTER má rozhalenou košili a obnažený hrudník. Vše je již v jeho normálních proporcích.
67KOCOUR:
KOCOUR: To je pozvánka, která tlačenici nevyvolá.
68LISTER:
LISTER: Ne! Je zase normální!
69Sedá si na své místo.
70KRYTON:
KRYTON: Na to teď není čas, pane. Letíme Červeným trpaslíkem a Kosmik se podle všeho zvětšuje.
71Koridor Červeného trpaslíka
72Kosmik se řítí chodbou, která se zmenšuje ze svých původních obřích rozměrů.
73Kokpit Kosmiku
74KOCHANSKÁ:
KOCHANSKÁ: Kosmik se nezvětšuje, ale Trpaslík se zmenšuje!
75LISTER:
LISTER: To bude souviset s molekulárníma procesama. Jako to mý tělo!
76Koridor Červeného trpaslíka
77Kosmik letí kolem obří mřížky, za níž je obří ventilátor. Proud vzduchu zabrání pokračovat Kosmiku v jeho směru a vtahuje ho dovnitř.
78Kokpit Kosmiku
79KOCOUR:
KOCOUR: Táhne nás to do ventilátoru!
80Ventilátor
81KOCOUR:
KOCOUR: (Hlas) To je konec!
82Kosmik je vtažen do větrací šachty. Jen taktak prolítne mezi čepelemi obrovského ventilátoru. Naštěstí bez úhony.
83Kokpit Kosmiku
84S Kosmikem to pořádně hází. Letí šílenou rychlostí ve stále se omezenějším prostoru.
85KOCHANSKÁ:
KOCHANSKÁ: Ty stěny se zužují!
86KRYTON:
KRYTON: Musíme jednat odvážně, jasně a rozhodně. Navrhuji změnit poplach z modrého na červený.
87KOCOUR:
KOCOUR: Kašli na červenej! To chce rovnou hnědej!
88KRYTON:
KRYTON: Ale hnědý poplach neexistuje.
89KOCOUR:
KOCOUR: Tak to se uvidí za chvíli. A nebrečte, že jsem vás nevaroval.
90HOLLY:
HOLLY: (Objeví se na monitoru) Tak co, hoši? Dáte si hádanku, kterou napovím nosem, nebo není vhodná chvíle?
91LISTER:
LISTER: Holly, za chvilku jsme na kaši!
92HOLLY:
HOLLY: Takže asi ne, co?
93KRYTON:
KRYTON: Nanoboti měli obnovit loď a všechno vrátit do normálu!
94KOCHANSKÁ:
KOCHANSKÁ: Nemáme ponětí, kde jsme, co dělat a ani co se děje. Všechno je zase v normálu.
95HOLLY:
HOLLY: Nechcete aspoň jednu bleskovku? Jde o sci-fi film a jméno lodi, jediné slovo.
96Napodobuje odpočítávání času užívané ve vědomostních soutěžích. Čas vyprší.
97HOLLY:
HOLLY: Nozdrolomo! Týden jsem to vymýšlel. Trhák, co?
98KRYTON:
KRYTON: Sleduji čas do nárazu… přicházejí výsledky – už jsou tady.
99LISTER:
LISTER: Kolik nám zbejvá?
100KRYTON:
KRYTON: Asi tolik než přečtete písmenka na STOPce.
101KOCOUR:
KOCOUR: Tak to je v pohodě. Ty já nikdy nezvládnu na jedno posezení!
102KOCHANSKÁ:
KOCHANSKÁ: Jaká je naděje, že se odtud dostanem?
103KRYTON:
KRYTON: Asi taková jako vidět pana Listera drátem přišívat záplatu na žlutých těhotenských kalhotách.
104LISTER:
LISTER: To už je fakt dávno, co jsem tohle dělal. Nemůžeš ten pekáč trochu zrychlit? Takhle nás to slisuje jako v nějakym obrovskym mandlu!
105KOCOUR:
KOCOUR: Hladce oholen a dokonale vyžehlen! To byl vždycky můj velkej sen.
106KOCHANSKÁ:
KOCHANSKÁ: Možná se z toho vysekáme, když to vezmem přes Epsilon 14 a u hydrojednotky doprava. Ušetříme dvě minuty!
107KRYTON:
KRYTON: No co tomu říkáte? Nechápu, že žena před třicítkou má pořád medvídka, jemuž říká Baboo, a přitom když jde o navigaci, nikdo se jí nevyrovná.
108LISTER:
LISTER: (Nakloní se k obrazovce na palubní desce) Co ty si o tom myslíš, Holle?
109HOLLY:
HOLLY: Rovnou za nosem, když už tak naléháš.
110LISTER:
LISTER: Epsilon 14.
111Větrací šachta
112Kosmik míjí závratnou rychlostí větrací otvory.
113Kokpit Kosmiku
114KRYTON:
KRYTON: Co to? Před námi je slyšet nějaký srdeční tep, a to neskutečně rychlý!
115KOCHANSKÁ vstává ze sedadla a dívá se vpřed čelním sklem.
116KOCOUR:
KOCOUR: To jako že letíme na srdce bez těla? Není divu, že bije tak rychle.
117Větrací šachta
118Jak si to Kosmik fičí šachtou, vynoří se najednou z temnoty silueta obrovité krysy, vztyčí se a piští. KOCOUR obratně zvedne vozítko a vyhne se jí.
119Kokpit Kosmiku
120LISTER:
LISTER: Viděli jste?
121KOCOUR se směje a zbytek posádky je taky pobaven.
122Větrací šachta
123V temnotě čeká další krysa. Tentokrát však otočená po směru Kosmikova letu. Ten nestihne uhnout a napálí to kryse přímo do konečníku.
124Kokpit Kosmiku
125Kokpit je v temnotě. Je slyšet rychlý tlukot srdce. Na tvářích trpaslíkovců se zračí znechucené grimasy.
126Větrací šachta
127Bezmocná krysa s Kosmikem v zadku letí větrací šachtou. Marně mává nožičkami.
128Kokpit Kosmiku
129HOLLY:
HOLLY: Doufám, že nás nechytěj policajti. Jízdu v krysím zadku trestají.
130LISTER a KOCOUR trhnou důrazně kniply, čímž prudce zabrzdí, až KOCHANSKÁ klopýtne. Kosmik se vyprostí z análního otvoru krysy.
131Větrací šachta
132Vidíme záhyb větrací šachty. Ze zatáčky se nejdříve vyřítí krysa, letící vzduchem, metající salta a někam zahučí. Kosmik ladně zatočí a ponechá krysu jejímu osudu. Jak se Červený trpaslík stále scvrkává, Kosmik se blíží k průzoru větrací šachty. Prorazí mřížku. Díky zmenšování je však každý další průzor menší a menší. Ten příští utrhne Kosmiku celou jeho zadní část a ta zůstane ležet na místě, zatímco zbytek vozítka pokračuje už jen díky setrvačnosti v letu.
133Kokpit Kosmiku
134KOCOUR:
KOCOUR: Podle scanneru jsme přišli o všechny motory! Hele –
135Chytne LISTERA za paži a naléhavě si ho přitáhne.
136KOCOUR:
KOCOUR: - nečet` já jsem někde, že by to mohlo ohrozit letový schopnosti?
137Konec větrací šachty
138Poslední průzor už nezvládne ani střední část. Utrhne se a samotný kokpit Kosmiku klouže za velkého jiskření po nákladové rampě.
139Kokpit Kosmiku
140V kokpitu všechno hoří, jiskří a exploduje.
141KRYTON:
KRYTON: Ztratili jsme střední část a kuchyň! Všem se omlouvám, ale k obědu budeme mít pouze sendviče!
142Nákladní rampa
143Kokpit narazí do beden a začne poskakovat po zemi. Zastaví se až v rohu nákladové rampy. Vyčerpaná a dezorientovaná posádka začne kokpit rychle opouštět. První KRYTON podpírajíc KOCOURA, za nimi prchá KOCHANSKÁ a v závěsu i LISTER. Běží, co jim nohy stačí. Když už jsou v bezpečné vzdálenosti, kokpit exploduje. Jeden jeho kus je explozí mrštěn jejich směrem a opětovně vybuchne nad jejich hlavami. Trpaslíkovci padnou obličeji k zemi a kryjí se. Když pozvednou tvář, spatří tři muže ve žlutém ochranném obleku. Dva z nich sejmou masku.
144SELBY:
SELBY: Dave?
145LISTER:
LISTER: Selby?! Chene?!
146Pomalu vstává a nemůže uvěřit.
147LISTER:
LISTER: Jste to vážně vy?
148CHEN:
CHEN: Jsme to vážně my? Podívám se. Jo, jsme to my.
149LISTER:
LISTER: No kluci! To je paráda!
150Vrhne se na ně a obejme je. Ostatní trpaslíkovci to sledují s nechápavými výrazy ve tváři a také pomalu vstávají.
151LISTER:
LISTER: To snad není pravda!
152KRYTON:
KRYTON: Vy ty lidi znáte?
153LISTER si stoupne mezi SELBYHO a CHENA a drží je kolem ramen.
154LISTER:
LISTER: Jestli je znám? Když byli zlitý jako děla, tak jsem je svlíkal a natíral je nazeleno! No jasně že je znám! Tohle je posádka Trpaslíka!
155KOCOUR:
KOCOUR: Jak to?
156KOCHANSKÁ:
KOCHANSKÁ: Nanoboti je museli obnovit spolu s lodí.
157LISTER:
LISTER: Tohle je Chen –
158Políbí CHENA na tvář.
159LISTER:
LISTER: - ten dělá v kuchyni a je pořád namol. A tohle je Selby –
160SELBY odsune hlavu z obavy, že by byl také políben. LISTER s ním jen lehce zatřese.
161LISTER:
LISTER: - a ten je taky pořád namol! Kde je Peterson?
162CHEN:
CHEN: Ten nemoh`. Je namol!
163KRYTON:
KRYTON: Posádka je naživu! To je úžasná zpráva! Báječná, neuvěřitelná! Takového žehlení navíc! Paráda!
164Bez povšimnutí zatím přišli ještě další dva důstojníci. Jeden chytne LISTERA zezadu za límec a odstrčí ho od jeho přátel. Je to kapitán HOLLISTER.
165HOLLISTER:
HOLLISTER: Pane Thorntone, řekněte jim práva.
166Druhý příchozí, vojenský strážník, přistoupí k LISTEROVI tváří v tvář.
167THORNTON:
THORNTON: Davide Listere, jste obviněn z krádeže a zničení Kosmika. Rovněž z toho, že nemáte pilotní licenci a že jste na palubu propašoval dva černé pasažéry a rovněž důstojníka Kochanskou. Cokoliv teď řeknete, může být u vyšetřovací komise použito proti Vám. Žádáte o nějakou formu pomoci?
168LISTER:
LISTER: Jo, limonádu a pěkně velkou skotskou.
169THORNTON chytne LISTERA za rameno a otočí ho.
170Koridor Červeného trpaslíka
171Vbíhá LISTER po boku s ozbrojeným THORNTONEM. Oba v poklusu.
172THORNTON:
THORNTON: Levá – dva – levá – dva – levá – dva – levá – dva!
173LISTER:
LISTER: Nechcete zvolnit? Praskne vám nějaká žíla!
174THORNTON:
THORNTON: Drž zobák, ty prevíte! Rozuměls? Rozuměls?!
175LISTER:
LISTER: Ano!
176THORNTON:
THORNTON: Co „ano“?!
177LISTER:
LISTER: „Ano“, pane křikloune.
178THORNTON:
THORNTON: „ANO, PANE!“
179Ubikace
180Je to kajuta, kterou všichni dobře známe. Palanda, na jedné z modrých židlí leží LISTEROVA kytara, na stolku jeho akvárium, šestiúhelníkové okno, na stěně RIMMEROVY plavecké diplomy, uprostřed místnosti stůl a židle.
181THORNTON:
THORNTON: Levá – dva – levá – dva – levá – dva – levá – dva – zastavit – stát! Levou ruku.
182LISTER si vyhrne levý rukáv a THORNTON mu umístí na zápěstí bezpečnostní kovový náramek. Když náramek zaklapne, červeně se rozbliká.
183THORNTON:
THORNTON: Pohov.
184Odejde a LISTER zůstává sám, značně vyčerpaný klusáním. Když zmizí THORNTON z dohledu, aktivuje svými hodinkami HOLLYHO a ten se objeví na stěnovém monitoru.
185HOLLY:
HOLLY: Tak co, dobrý?
186LISTER:
LISTER: O tobě ještě nevěděj, Holle. Možná není od věci u toho zůstat.
187Vezme ručník a otírá si zpocený obličej.
188LISTER:
LISTER: Potřebuju něco vědět. Když ta komise rozhodne, že jsme vinný, co se bude dít?
189HOLLY:
HOLLY: No, nejspíš si daj čaj, poklábosej a pak půjdou domů.
190LISTER:
LISTER: Co bude s náma, ty troubo, ne s nima!
191HOLLY:
HOLLY: Jestli to projedete, půjdete na pár let do basy.
192LISTER:
LISTER: Do basy?
193HOLLY:
HOLLY: Je ve třináctém patře.
194LISTER:
LISTER: Třináctý patro tady není!
195HOLLY:
HOLLY: Ale jo, je. To bylo tajné. Jen pro pár zasvěcených.
196LISTER:
LISTER: Tak kdo to věděl?
197HOLLY:
HOLLY: Všichni důstojníci a ti, co viděli seriál „Zóna soumraků“.
198LISTER:
LISTER: A jak to tam vypadá?
199HOLLY:
HOLLY: Kdybych prodával reality, tak bych to popsal jako vězení v klasickém stylu, s bohatou faunou a dvěma sty pokoji, každý s vlastním kbelíkem.
200LISTER:
LISTER: Do pytle, Holle!
201HOLLY:
HOLLY: Říkají tomu Tank. Bylo tam celkem čtyři sta vězňů. Vezli je všechny na Adelphi 12. Podle všeho byli vzkříšeni taky.
202LISTER:
LISTER: Jaký jsou? Ne, neříkej mi to. Už teď to vím. Všichni jsou zarostlí a dementní, dech jako starý plíny, ruce jako lopaty… odpad celýho vesmíru. Takový jsou všichni.
203HOLLY:
HOLLY: No, ty lepší z nich ano. Počkej, jednoho z nich mám v databázi. Koukni se:
204HOLLYHO obraz je nahrazen děsivým tetovaným obličejem se zeleným pruhem vlasů a stovkami piercingových cvočků a kroužků.
205NIGEL:
NIGEL: Já jsem Nigel a jsem prima!
206HOLLYHO obraz je zpátky.
207HOLLY:
HOLLY: Tak vidíš. Není to samej vrahoun. Nigel je zlatíčko, i když bývá trochu nerudný, když k němu jdeš moc blízko s magnetem.
208LISTER:
LISTER: Mockrát ti děkuju. Už se fakt těším –
209Stiskne knoflík na hodinkách a HOLLY zmizí.
210LISTER:
LISTER: - do lochu.
211Sedne si na židli. Tiše vejde RIMMER, pobaven LISTEROVÝMI obavami.
212LISTER:
LISTER: Na dva roky! Dva roky bez kari a bez piva! Dva roky bez sexu!
213RIMMER se opře o LISTEROVU židli a seshora na něj shlédne.
214RIMMER:
RIMMER: To si fandíš!
215LISTER překvapeně vzhlédne.
216LISTER:
LISTER: Rimmere!
217RIMMER se loudá napříč místností.
218RIMMER:
RIMMER: Hodí ti na hlavu předpisy i s knihou a pak regály a celou knihovnu cihlu po cihle.
219LISTER:
LISTER: Sakra, vůbec jsi se nezměnil.
220Zalituje toho.
221RIMMER:
RIMMER: Co tě to popadlo, pilotovat Kosmika, ty pako? Jsi technik! Nicka! Břídil!
222LISTER:
LISTER: Asi to bude znít šíleně, ale posádka zahynula, včetně tebe! A všechny vás vzkřísili takoví mikroskopický robůtci.
223RIMMER:
RIMMER: Já zahynul?
224LISTER:
LISTER: Jo.
225RIMMER:
RIMMER: A posádka taky?
226LISTER:
LISTER: Jo.
227RIMMER:
RIMMER: A ty strávíš dva roky v base se smečkou neandrtálců potetovaných pravopisnými chybami? Kde to jsme, je tohle můj ráj?
228LISTER:
LISTER: Hele, únik radiace všechny vyřídil. Já jsem to přežil jen díky stázi.
229Vstává a jde blíž k RIMMEROVI.
230LISTER:
LISTER: Pak dorazili ty nanoboti… postavili znova loď a vzkřísili posádku.
231RIMMER:
RIMMER: A kdepak jsou?
232LISTER:
LISTER: Já nevim. Práskli do bot! Nevyužijeme pátej dodatek?
233RIMMER:
RIMMER: Být tebou, tak se odvolám i na šestý, sedmý a osmý.
234LISTER:
LISTER: Musím je najít, aby potvrdili naši výpověď. Kdo jinak uvěří naší obhajobě? Jenom feťáci a Společnost přátel UFO. Chci, aby si mi pomoh`.
235RIMMER:
RIMMER: Já?
236LISTER:
LISTER: Kdo jinej, Rimmere? Nemůžu se hnout z kajuty. Jakmile vstoupim do dveří –
237Ukáže ke dveřím a pak si poklepe na bezpečnostní náramek.
238LISTER:
LISTER: - v zadku mám tolik wattů, že bych osvítil celej stadion!
239RIMMER:
RIMMER: Když uvážíme, co budoucnost tvému zadku chystá, pár milionů voltů se v tom hravě schová…
240Koridor Červeného trpaslíka
241KRYTON a KOCHANSKÁ jdou chodbou v doprovodu dvou strážných. KRYTON drží blok a pero.
242KOCHANSKÁ:
KOCHANSKÁ: Proč to ty nanoboti udělali? Takhle nám to zavařit.
243KRYTON:
KRYTON: V minulosti dělali pouze věci, které pro nás byli přínosem. To by nás mělo utěšovat.
244KOCHANSKÁ:
KOCHANSKÁ: Například?
245KRYTON:
KRYTON: Když poprvé ukradli Trpaslíka a vzali nás na projížďku kolem půlky galaxie. Vzali nás na Legii, kde pan Rimmer získal holografické tělo.
246Zapíše si to do bloku.
247KOCHANSKÁ:
KOCHANSKÁ: Přínos.
248KRYTON:
KRYTON: Hm, a pak zprovoznili Hollyho.
249Také si to poznamená.
250KOCHANSKÁ:
KOCHANSKÁ: Přínos. A pak vás vzali do časového zlomu, kde jste potkali mě!
251KRYTON se zastaví, chvíli přemýšlí, zavrtí hlavou a zahodí blok i pero. KOCHANSKÁ se také zastaví a rozladěně na něj zírá. Strážný do ní zezadu šťouchne, aby pokračovala v cestě.
252Koridor na důstojnických palubách
253VEDOUCÍ LÉKAŘKA oděna v bílém plášti, pod nímž má šedou halenku a krátkou sukni, poklepává netrpělivě nohou a dívá se na hodinky, čekajíc před kapitánovou toaletou. Ozve se spláchnutí a dveře se otevřou. Ze záchodu couvá HOLLISTER se sprejem na osvěžení vzduchu, kterým rozhodně nešetří. Odloží ho na poličku u dveří. Vtom si všimne VEDOUCÍ LÉKAŘKY a zarazí se.
254VEDOUCÍ LÉKAŘKA: Co je pravdy na té fámě, že jsme tři miliony let ve vesmíru a že Trpaslík změnil tvar?
255HOLLISTER na ni nedůvěřivě a podrážděně zírá. Jde do koridoru a ona ho následuje.
256HOLLISTER:
HOLLISTER: To je přísně tajná informace, Karen! Kdo Vám to sakra řekl?
257VEDOUCÍ LÉKAŘKA: Automat na kávu na palubě G4.
258HOLLISTER:
HOLLISTER: Já bych ho snad zabil. Degraduju ho, ode dneška bude vydávat tampóny.
259VEDOUCÍ LÉKAŘKA: Je to pravda?
260HOLLISTER:
HOLLISTER: Dokud nenahodíme Hollyho, tak to nemůžeme ověřit.
261Dojdou k výtahu a HOLLISTER stiskne knoflík.
262HOLLISTER:
HOLLISTER: V Kosmiku zůstal jeden jeho procesor a my nejsme schopni ho restartovat.
263VEDOUCÍ LÉKAŘKA: Ten automat říkal, že Trpaslík teď odpovídá původním plánům, než společnost nařídila škrty.
264HOLLISTER:
HOLLISTER: Máme teď kvarkový generátor hmoty a antihmoty, dále bioorganickou počítačovou síť a karaoke bar na Céčku.
265VEDOUCÍ LÉKAŘKA: Ale jak to? A jak to, že jsme tak hluboko ve vesmíru?
266HOLLISTER:
HOLLISTER: To nikdo neví…
267Dveře výtahu se otevřou, HOLLISTER vejde a VEDOUCÍ LÉKAŘKA hned po něm. Výtah se řítí velkou rychlostí šachtou.
268Lékařská laboratoř
269Na monitoru mediscanu naskočí obraz a text „mediscan přístupný“. Objeví se schéma upaženého humanoidního těla a začíná výpis: „Objeveny anomálie - kardiovaskulární systém a vnitřní…“ Na lůžku leží vyšetřovaný KOCOUR. V jeho obličeji lehce škube, jako by měl sen. U jeho lůžka stojí VEDOUCÍ LÉKAŘKA a HOLLISTER.
270VEDOUCÍ LÉKAŘKA: Myslíme si, že tohle není člověk. Koukněte na tohle.
271Nadzvedne deku. Oba se dívají na KOCOUROVU hruď.
272HOLLISTER:
HOLLISTER: (Obdivně pískne) To jsou spalničky?
273VEDOUCÍ LÉKAŘKA: Ne, to jsou bradavky, Franku.
274Na monitoru mediscanu se na schématu těla objeví šest bodů na hrudi.
275HOLLISTER:
HOLLISTER: Šest bradavek? To by mě potom zajímalo, jaká je samice.
276KOCOUR:
KOCOUR: (Náhle otevře oči a dívá se na kapitána) V posteli hrozně nenáročná. Zvlášť když hrajete na piano.
277VEDOUCÍ LÉKAŘKA: Vnitřní orgány má taky jiné.
278HOLLISTER:
HOLLISTER: V jakém smyslu?
279VEDOUCÍ LÉKAŘKA: Jeho ledviny, játra, slepé střevo - všechno je barevně sladěno.
280Ukáže to na monitoru a KOCOUR se na ně hrdě podívá.
281VEDOUCÍ LÉKAŘKA: A co je divnější, stěny žaludku jsou podle všeho vymalované.
282HOLLISTER:
HOLLISTER: Jeho střeva vypadaj líp než moje kajuta.
283VEDOUCÍ LÉKAŘKA: Jo. Tep má taky dost zvláštní. Na rozdíl od běžného tepu ten jeho zní… rafinovaně.
284KOCOUR:
KOCOUR: Snad u mě nečekáte trapnej lidskej tep? Bu-bu, bu-bu, bu-bu, bu-bu. Nemá to žádnou melodii.
285HOLLISTER:
HOLLISTER: Chci to slyšet.
286VEDOUCÍ LÉKAŘKA stiskne knoflíky na ovládacím panelu u KOCOUROVY postele.
287Ozývá se bum-bu-bum--bum-bum, bum-bu-bum--bum-bum, bum-bu-bum--bum-bum.
288VEDOUCÍ LÉKAŘKA: Přitom puls má jiný rytmus.
289Znovu to naťuká na ovládací desce. Laboratoří se teď ozývá KOCOURŮV puls. Je to chytlavá melodie jakoby hraná na bubínky. HOLLISTER se začíná klátit do rytmu a VEDOUCÍ LÉKAŘKA si ho nevěřícně prohlíží.
290HOLLISTER:
HOLLISTER: To má šťávu. Stáhla byste mi to na kazetu?
291Čekárna
292LISTER a RIMMER sedí v řadě židlí. LISTER čeká pravděpodobně na předvolání. Má na sobě sváteční uniformu - šedou košili a kalhoty a dokonce kravatu. Není mu v ní příliš pohodlně. U vstupu stojí stráž.
293LISTER:
LISTER: Rimmere, já tě prosím, pomoz mi utýct. Musím najít ty nanoboty.
294RIMMER:
RIMMER: Nebudu kvůli tobě riskovat svoji kariéru. Já to někam dotáhnu!
295LISTER:
LISTER: (Zašklebí se a prohodí sarkastickým hlasem) „Vzhůru na zikurat, šupity-šup.“
296RIMMER:
RIMMER: Vzhůru na zikurat, to máš tedy pravdu! Složím důstojnické zkoušky!
297LISTER:
LISTER: „A budu důstojník!“
298RIMMER:
RIMMER: A budu důstojník, ano! Důstojník. Muž dbalý cti a dobrých mravů.
299LISTER:
LISTER: Já snad nemám tyhle vlastnosti?
300RIMMER:
RIMMER: Zpravidla, lidé dobrých mravů, když se nudí a chtějí, aby se mí kamarádi odebrali domů, tak lidé dobrých mravů zpravidla nehrajou „Pepka námořníka“ na kazoo zasunuté mezi hýždě.
301LISTER:
LISTER: (Směje se) Na to si pamatuju! Takhle jsem si hrával, co?
302RIMMER:
RIMMER: A když už jsme u toho, když někdo trošičku přebere a usne nahý spánkem spravedlivých, člověk se ctí zpravidla neudělá fotku tvého bimbase, nenakreslí mu kníry, pusu a uši a nepověsí to na nástěnku pod „Pohřešované osoby“.
303LISTER:
LISTER: (Kývne) Jo.
304RIMMER:
RIMMER: A nenapíše: „Neznáte ho? Má se za to, že jde o slavnou filmovou hvězdu.“
305LISTER:
LISTER: Jako kdyby tvůj bimbas s namalovanejma očima byl podobnej filmový hvězdě. Na to vypadá moc dobře.
306RIMMER:
RIMMER: Ode mě pomoc nečekej, Listere.
307LISTER:
LISTER: Bylo to před fůrou let…
308RIMMER:
RIMMER: Bylo to minulý týden!
309LISTER:
LISTER: Jo, minulej tejden pro tebe. Tebe právě vzkřísili. Pro mě to jsou celý léta. A vůbec, byl jsem nadrátovanej. Nalil jsem do sebe kdeco. Dokonce i ten růžovej hnus, co byl v baru až úplně vzadu.
310RIMMER:
RIMMER: To byla moje okena… Nechal jsem ji tam, když jsem čistil sklo.
311LISTER:
LISTER: Dalo se to pít, když se do toho nalil ten kávovej likér.
312RIMMER:
RIMMER: (Zírá na LISTERA) Tys vypil i můj sidol? To snad není pravda.
313LISTER:
LISTER: Ale já se změnil, jsem teď jinej… vyzrál jsem, umím se chovat. Už dávno si nemíchám čaj šroubovákem. Pomalu by si mě nepoznal.
314RIMMER:
RIMMER: Přestal jsi hrát na kytaru?
315LISTER:
LISTER: Ne. Ale nedoprovázím se na podpaží. Už si na tobě nepotřebuju vylejvat svoje mindráky.
316RIMMER:
RIMMER: Jak to?
317LISTER:
LISTER: Byl jsem dlouho pryč. Takovejch pět, šest let, když nepočítám stázi. Hodně jsem zažil. Šílel by si z toho hrůzou. Ale zvládnul jsem to. Můžu ti pomoct…
318RIMMER:
RIMMER: S čím?
319LISTER:
LISTER: S povýšením.
320RIMMER:
RIMMER: (Směje se) Ts, absurdní. (Přestane se smát) Jak?
321LISTER:
LISTER: Informace. Viděl jsem tajné záznamy posádky. Znám jejich silný i slabý stránky…
322RIMMER:
RIMMER: Jak to?
323LISTER:
LISTER: Předtím, než vás vzkřísili, nechal jsem si vyjet záznamy celý lodi. Hodnocení posádky, zdravotní karty, poznámky psychoterapeuta. „Informace, to je moc.“ Kdo to řek`?
324RIMMER:
RIMMER: Nevim.
325LISTER:
LISTER: Já taky ne. Prostě můžu zařídit, aby si vypadal jako génius. Povýšej tě v poli, nebudeš muset skládat zkoušky, dělat ty astro-inženýrský hovadiny… Stačí, aby si mně pomohl.
326RIMMER:
RIMMER: Já mám své zásady, Listere. Nemůžeš si mě koupit příslibem moci a slávy. Fakt myslíš-- jo, jdu do toho. Ale nejdřív mi musíš dát důkaz.
327LISTER:
LISTER: Máš ho mít.
328RIMMER:
RIMMER: Zařiď mi povýšení.
329LISTER:
LISTER: Žádnej problém.
330RIMMER:
RIMMER: Dobře. Platí.
331LISTER:
LISTER: Důvěrný záznamy najdeš v řídící kabině Kosmika. V těchhle hodinkách je nahraná stará verze Hollyho. Dovede tě tam.
332Lékařská kancelář
333U stolu v malé, nikoli však v těsné místnosti sedí KRYTON a proti němu muž menší postavy, středních let, vyššího čela a především přehnaného úsměvu.
334PORADCE:
PORADCE: Dobrý den, jsem doktor Lucas McLaren. Jsem hlavním psychiatrem této lodi a myslím, že bychom si spolu měli konečně pořádně pokecat.
335Mluví ke KRYTONOVI jako k malému dítěti.
336KRYTON:
KRYTON: Já se jmenuji Kryton, pane.
337PORADCE:
PORADCE: Výborně! Jde nám to moc dobře, viďte?
338Poznamená si na papír KRYTONOVO jméno.
339PORADCE:
PORADCE: Takže Vy jste robot, je to tak?
340KRYTON:
KRYTON: Aspoň bylo, když jsem se naposledy díval.
341PORADCE:
PORADCE: A řekl byste mi, kdy jste byl vyroben? Pamatujete si to?
342KRYTON:
KRYTON: 2340.
343PORADCE:
PORADCE: Výborně, 2340.
344Zapíše si to. Pak se zamyslí, zvedne zrak ke KRYTONOVI, jako by rozpoznal jeho rozpustilý žert.
345PORADCE:
PORADCE: To je v budoucnosti, že ano?
346KRYTON:
KRYTON: Ano, byl jsem vyroben po Vaší smrti.
347PORADCE:
PORADCE: Jak jinak, výborně, výborně. Takže já zemřel a Vy jste byl vyroben. Řekněte mi, jak dlouho jsem asi tak mrtvý.
348KRYTON:
KRYTON: Ale Vy už nejste mrtvý.
349PORADCE:
PORADCE: Že ne?
350KRYTON:
KRYTON: Ne. Ne, už jste zase naživu. Vy to nepoznáte?
351PORADCE:
PORADCE: Á, tak je to! Takže jsem byl naživu, zemřel a pak jsem zase začal žít..?
352KRYTON:
KRYTON: Měl jste ohromné štěstí!
353PORADCE:
PORADCE: (Směje se) To teda měl. Ježiši! Ta židle je přišroubovaná, viďte, Krytone?
354KRYTON, připásaný k židli, se podívá.
355KRYTON:
KRYTON: Ano, je.
356PORADCE:
PORADCE: To jen pro kontrolu! Báječně, báječně! No a, jak jsem zase vskočil zpátky do života?
357KRYTON:
KRYTON: Byl jste znovu sestrojen takovými malilinkatými drobňoučkými robůtky!
358PORADCE:
PORADCE: „Drobňoučkými robůtky“?
359KRYTON:
KRYTON: Vydávají podivné zvuky - „miniminiminiminiminiminimini“.
360PORADCE:
PORADCE: Ano, mohl byste se ještě jednou podívat na tu židli?
361KRYTON ji znovu zkontroluje.
362PORADCE:
PORADCE: Pořád je přišroubovaná?
363KRYTON:
KRYTON: Ano, je.
364PORADCE:
PORADCE: Pořádnými šrouby, co jdou hluboko do podlahy?
365KRYTON:
KRYTON: (Pokusí se s ní simultánně zatřást) Ano, pane.
366PORADCE:
PORADCE: Skvěle, skvěle. Řekněte mi, jaký vlastně, podle Vás, Vy jste robot? K čemu jste byl naprogramován?
367KRYTON:
KRYTON: Jsem sanitární android. Programován k úkonům souvisejícím s hygienou - praní, uklízení, žehlení.
368PORADCE:
PORADCE: Hm. Ale také pilotujete vesmírné lodi, viďte? Tváříte se jako parádní důstojník a sedíte v parádní otočné židli a mačkáte ty krásné knoflíčky.
369KRYTON:
KRYTON: Ano, to také. Za to vlastně vděčím panu Listerovi.
370PORADCE:
PORADCE: Panu Listerovi?
371PORADCE se probírá několika listy a hledá LISTEROVY materiály.
372KRYTON:
KRYTON: Ano, pomohl mi vymanit se ze svého programu. Za ta léta se mi podařilo vyvinout spoustu charakterových vad, na které jsem nesmírně pyšný. Jsem i schopen vcelku slušně lhát, například: „Máte velmi povedený sestřih.“
373KRYTON se srdečně směje a nechápavý PORADCE raději také.
374KRYTON:
KRYTON: Vidíte, jak mi to jde? Kromě toho jsem dokonale zvládnul nafoukanost, i když tak hodnotím sám sebe. Rozvinul jsem i některé základní emoce, včetně strachu: „Pane Bože, tohle nás zabije!“, smutku: „Pane Bože, zabilo nás to,“ štěstí: „Kdepak, nezabilo!“, překvapení: „Ó, stala se ze mě žába!“ a dnes už mohu hrdě prohlásit, že zvládám hněv s drobnou bezhlavou agresivitou.
375Najednou zařve a udeří pěstí do stolu na místě, kde má PORADCE ruku. Ten vykřikne, ale hned se snaží nasadit svůj obvyklý, usměvavý, bezstarostný, psychiatrický obličej.
376KRYTON:
KRYTON: To je novinka.
377PORADCE:
PORADCE: Ale jděte.
378PORADCE starostlivě přikývne a začne si dělat poznámky, zatímco KRYTON dál blábolí.
379KRYTON:
KRYTON: Chtěl jsem to letos předvést na emoční přehlídce. V současnosti dělám na ambivalenci, tedy projevu dvou protikladných a nesmiřitelných emocí týkajících se jedné věci.
380KRYTONOVA tvář najednou střídá různé úšklebky a křečovité obličeje. PORADCE na to zmateně zírá.
381KRYTON:
KRYTON: Jak vidíte, tohle ještě nemám úplně v malíčku. Vypadám jako pes s karamelou v hubě.
382PORADCE:
PORADCE: (Zkontroluje poznámky) Jaký je Váš vztah k Listerovi?
383KRYTON:
KRYTON: Toho člověka mám moc rád. Naučil mě všechno. Bez něj bych určitě byl normální.
384PORADCE:
PORADCE: Napíšu Vám doporučení, které Vám, jak se domnívám, pomůže. Než to však napíšu, mohl byste se ještě jednou podívat na tu židli?
385KRYTON se na ni podívá. PORADCE zatím natiskne na KRYTONOVY materiály razítko - „OBNOVIT TOVÁRNÍ NASTAVENÍ“.
386Nákladní dok
387RIMMER se blíží k troskám Kosmiku.
388Trosky Kosmiku
389RIMMER se prohrabuje troskami Kosmiku, zuhelnatělými kabely, rozbitými ovládacími panely, zbytky počítačů. V jedné zdířce konečně najde hledané CD.
390RIMMER:
RIMMER: Tak!
391Strčí si ho do kapsy. Vtom zahlédne něco na zemi. Dvě ampulky, jedna s modrou, druhá s červenou tekutinou. Přečte štítky, jimiž jsou označeny.
392RIMMER:
RIMMER: „Virus štěstí“. „Sexuální přitažlivost“.
393Stiskne knoflík na hodinkách a objeví se HOLLY.
394RIMMER:
RIMMER: Holly? Co to je?
395HOLLY:
HOLLY: Dave je kdysi získal od nějaké vědkyně, Lanstromové. Jde o pozitivní viry. Jeden ti dodá sexuální přitažlivost a ten druhý štěstí. Tedy pokud si tvoje tělo nevytvoří protilátky.
396RIMMER zírá na ampulku červené tekutiny a cítí netušené možnosti.
397RIMMER:
RIMMER: Sexuální přitažlivost?
398HOLLY:
HOLLY: Ty je chceš využít?
399RIMMER:
RIMMER: Že se vůbec ptáš. To si piš, že je využiju. Jeden lok a uvidíme, jak to funguje.
400Odšroubuje zátku.
401RIMMER:
RIMMER: Takže, teď do pusy!
402Trochu si lokne.
403RIMMER:
RIMMER: Sklouzni trochu níž. A ať se kluk snaží.
404Nadšený RIMMER odchází. HOLLY se tváří znechuceně a na obrazovce pod ním bliká sdělení: „PYTLÍKY NA ZVRACENÍ DO POHOTOVOSTNÍ POLOHY“.
405Koridor Červeného trpaslíka
406RIMMER se loudá koridorem. V jeho rohu se baví tři ženy. Když se přiblíží RIMMER, přeruší hovor. On jim zdvořile pokyne a ony obdivně zavzdychají. RIMMER pozdvihne obočí v příjemném překvapení a pokračuje chodbou, naparujíc se při každém kroku. Potká další dvě ženy. Usmívají se na něho.
407RIMMER:
RIMMER: Dámy!
408ŽENY:
ŽENY: (Obdivně) Ahoj.
409RIMMER pokračuje koridorem a ony se za ním se zájmem ohlížejí.
410RIMMER:
RIMMER: (Pro sebe) A svět miluje mizeru!
411POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ…
412Hráli:
413Rimmer Chris Barrie Kamil Halbich
414Lister Craig Charles Martin Sobotka
415Kocour Danny John-Jules Miroslav Vladyka
416Kryton Robert Llewellyn Zdeněk Dušek
417Kochanská Chloë Annett Monika Žáková
418Holly Norman Lovett Miroslav Táborský
419Hollister Mac McDonald Zdeněk Dolanský
420Chen Paul Bradley Luboš Bíža
421Selby David Gillespie Ludvík Král
422MP Thornton Karl Glenn Stimpson Jiří Čapka
423Vedoucí lékařka Kika Mirylees Lucie Juřičková
424Poradce McLaren Andy Taylor Martin Kolár
425Námět: Rob Grant & Doug Naylor
426Scénář: Doug Naylor
427Casting: Linda Glover
428Hudba: Howard Goodall
429Produkce: Mike Amos
430Grafický design: Andy Spence
431Generální manažer: Helen Norman
432Manažer: Ken Hawkins
433Výroba: Rachel Stewart
434Simon Burchell
435Jacqueline Zoppi-Tighe
436Hlavní elektrikář: John Barker
437Rekvizity: Paul de Csernatony
438Tim Youngman
439Umělecká režie: Ian Reade-Hill
440Triková spolupráce: John Barclay
441Vědecká spolupráce: Alan Godleman
442Kamera: Andy Martin
443Zvuková spolupráce: Nigel Davis
444Zvuk: Jem Whippey
445Geoff Moss
446Střih: Mark Wybourn
447Skript: Paul Alexander
448Gillian Wood
449Asistent režie: Julie Sykes
450Vizuální efekty: Jim Francis
451Bill Pearson
452Ed Smith
453Digitální efekty: Chris Veale
454Masky: Andrea Finch
455Kostýmy: Howard Burden
456Zkoumání linie: Jo Bennett
457Produkční design: Mel Bibby
458Hlavní kamera: Peter Morgan
459Obchodní produkce: Doug Naylor
460Produkce & režie: Ed Bye
461Překlad: Pavel Kuchař
462Dialogy: Eva Štorková
463Dramaturgie: Jarmila Hampacherová
464Zvuk: Zdeněk Hrubý
465Hudební režie: Josef Hoffman
466Střihová spolupráce: Jiří Šesták
467Asistentka režie: Jana Eliášová
468Výroba: Ivana Kupková
469Režie: Michal Vostřez
470Připravila tvůrčí skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského.
471Vyrobila Grant & Naylor Productions pro BBC
472© BBC MCMXCIX – Česká televize 1999
473Autor přepisu: Jiří Charvát (Rimmer)
474E-mail: charvat.jirka@gmail.com
475