Červený Trpaslík - Vyhledávání hlášek

S08E02 - Zpátky v Červeném 2

Vesmír

Červený trpaslík pomalu pluje vesmírem. Objevuje se text:

„Těžařská loď Červený trpaslík zrekonstruovaná i s posádkou armádou mikroskopických robotů. Důvod - čert ví.“

Kapitánova kancelář

Kapitán sedí u svého stolu a dívá se do kamery. Ta pípne a spustí se.

HOLLISTER:

HOLLISTER: Toto je deníkový záznam kapitána Hollistera z lodi Červený trpaslík. Několik členů posádky je souzeno za činy spáchané proti flotile:

Objevuje se několik ukázek z minulé epizody „Zpátky v Červeném 1“.

Ubikace

LISTER sedí u stolu ve své kajutě a má okolo zápěstí zamčený bezpečnostní náramek. Má hlavu podepřenou rukama.

LISTER:

LISTER: Asi to bude znít šíleně, ale posádka zahynula, včetně tebe!

Otočí se na RIMMERA, který stojí vedle s nechápavým výrazem ve tváři.

LISTER:

LISTER: A všechny vás vzkřísili takoví mikroskopický robůtci.

Kamera pípne a střihne na záběr o něco později. Scéna je stejná. LISTER teď stojí a rozrušeně kráčí po kajutě.

LISTER:

LISTER: Musim je najít, aby potvrdili naši výpověď. Kdo jinak uvěří naší obhajobě? Jenom feťáci a Společnost přátel UFO. Chci, abys mi pomoh`.

Opět to pípne a záběr se změní.

Čekárna

RIMMER a LISTER sedí na židlích, oba v uniformách. LISTER se snaží RIMMERA zoufale přesvědčit. Série rychlých střihů nás provede jeho snažením.

LISTER:

LISTER: Viděl jsem fakt všechno, zdravotní karty, poznámky psychoterapeuta.

...

LISTER:

LISTER: Budeš vypadat jako génius. Povýšej tě v poli bez ňákejch přiblblejch zkoušek. Stačí aby jsi mně pomohl.

RIMMER:

RIMMER: Já mám své zásady, Listere. Nemůžeš si mě koupit příslibem moci a slávy. Fakt myslíš-- jo, jdu do toho. Ale nejdřív mi musíš dát důkaz.

LISTER:

LISTER: Máš ho mít.

RIMMER:

RIMMER: Zařiď mi povýšení.

LISTER:

LISTER: Důvěrný záznamy jsou v řídící kabině Kosmika. V těchhle hodinkách je nahraná stará verze Hollyho. Dovede tě tam.

Trosky Kosmiku

RIMMER se vrátil k troskám, které zbyly z Kosmiku. Prohledává zbytky terminálů. Z jednoho z nich vytahuje CDčko.

RIMMER:

RIMMER: Tak!

Kapitánova kancelář - přítomnost

Kapitán sedí u svého velkého stolu, ve své vybavené kanceláři a věnuje se papírování. Vstoupí RIMMER s jakousi složkou v podpaží. Kapitán položí pero a podepře si hlavu. RIMMER se postaví do pozoru a začne salutovat. Jako vždy neuznává tradiční salutování Vesmírného sboru a jak se zdá, na své vlastní verzi skutečně zapracoval. Kroutí zápěstím a jak to vypadá, nechce jen tak přestat.

RIMMER:

RIMMER: Pane kapitáne.

Kapitán civí na RIMMERA, který má stále vytrčenou ruku a kroutí zápěstím.

HOLLISTER:

HOLLISTER: Rimmere, bude mít to salutování konce? Ea, mám si zajít někam na kafe? Nebo si vzít rovnou dovolenou?

RIMMER:

RIMMER: Už to skoro bude. Tohle je můj speciální extra-dlouhý pozdrav, který je vyhrazen jen důležitým lidem.

Asi tak po padesáti ručních otáčkách RIMMER zakončí své salutování. Začne spouštět ruku dolů způsobem, jakým padá list ze stromu. Nakonec ji konečně schová za záda. Kapitán se na něj shovívavě usměje.

HOLLISTER:

HOLLISTER: Chtěl jste se mnou mluvit?

RIMMER:

RIMMER: Dělá mi starosti bezpečnostní systém naší lodi. U tepelného štítu se rýsuje možnost katastrofického scénáře.

Kapitánův úsměv zbledne, když zjistí, že RIMMER přišel s opravdu vážným tématem.

RIMMER:

RIMMER: Ten, kdo ho špatně opravil, musel mít bezpochyby mozek velikosti zaječích varlat, nicméně na trouby a německé turisty narazíte všude. Navrhuji bezpečnostní opatření.

RIMMER podá kapitánovi složku. HOLLISTER ji zběžně projde a v jeho tváři je vidět překvapení.

HOLLISTER:

HOLLISTER: To jste fakt vymyslel Vy?

RIMMER:

RIMMER: Dovolte mi tvářit se samolibě.

HOLLISTER zavře složku a naznačí souhlas.

HOLLISTER:

HOLLISTER: Povolení uděleno.

Přes RIMMEROVU tvář se rozlije samolibý úsměv.

HOLLISTER:

HOLLISTER: Výborně, Rimmere. Jste chlapík.

RIMMER:

RIMMER: Ale ještě než půjdu. Blahopřeji Vám k výročí svatby.

RIMMER položí kapitánovi na stůl malý dortík.

RIMMER:

RIMMER: Určitě se Vám po ženě hrozně stýská.

Kapitán vezme dortík, hluboce si přičichne a zasní se.

HOLLISTER:

HOLLISTER: Borůvkový muffin... jako dělávala Marta... no tohle... děkuju, Rimmere, já...

Kapitán odloží dortík na stůl a ukáže ke dveřím, snad aby nabyl zbytek autority a byl drsnější.

HOLLISTER:

HOLLISTER: Můžete jít.

RIMMER:

RIMMER: A ještě jednu věc, pane. Zdravotníci tvrdí, že nám to už došlo, ale já jsem ve skladu objevil pár neotevřených mediboxů. Jestli to budete potřebovat, je to Vaše -- bez dalších dlouhých řečí.

RIMMER podá kapitánovi malou obdélníkovou krabičku. Kapitán luští text na boku.

HOLLISTER:

HOLLISTER: „Konečníková hojivá mast. Snadno aplikovatelná mast dodávaná se specielní rukavicí.“

RIMMER mu podá onu rukavici. Má tvar pěsti s vytrčeným prostředníčkem. Kapitán zírá na RIMMERA.

RIMMER:

RIMMER: „Univerzální velikost“...

Kapitán kouká na rukavici a pak tázavě na RIMMERA.

RIMMER:

RIMMER: Vaše chůze Vás prozradila.

HOLLISTER zdvihne ukazovák, aby RIMMERA ještě zadržel a začne se hrabat v šuplíku.

HOLLISTER:

HOLLISTER: Moment! Rimmere...

Vytáhne obálku, vezme papír ze stolu a vloží ho do ní.

HOLLISTER:

HOLLISTER: Rád bych, abyste tohle doručil.

Kapitán napíše na obálku jméno a podá ji RIMMEROVI.

RIMMER:

RIMMER: Ale jistě, pane.

RIMMER vezme obálku, olízne ji a uzavře. Převrací ji v rukou a všimne si adresáta.

RIMMER:

RIMMER: Á, to je adresováno mně.

HOLLISTER:

HOLLISTER: Dnes pořádám večeři pro pár lidí, které jsem si vyhlédl k vyšším cílům.

RIMMER:

RIMMER: A chcete, abych tam roznášel víno?

HOLLISTER:

HOLLISTER: (Ukazuje na složku) Tahle zpráva je vskutku skvělá! Chci, abyste s námi povečeřel. Tak nashle večer. Jo, a je to na černé kravaty...

RIMMER:

RIMMER: Krevety či raci, já jím úplně všechno! Ale byl bych radši, kdyby nebyly černé... ty moje by snad mohly být měkčí.

Kapitán ukáže rázně ke dveřím.

HOLLISTER:

HOLLISTER: Jděte už! A vemte si na sebe, co chcete.

RIMMEROVA ruka se začne opět zvedat způsobem padajícího listu. Krouží rukou tak silně, až se třese celé jeho tělo. Roztáčí ruku v neuvěřitelných vírech a jeho zápěstí se kroutí v neskutečných kreacích. Konečně dosalutuje. Dupne a vyvrkne si kotník. Odbelhá z místnosti. HOLLISTER na něj podrážděně kouká.

Ordinace

Je tu LÉKAŘ. Vejde KRYTON oděn do fialové kombinézy.

LÉKAŘ:

LÉKAŘ: Svlékněte se.

KRYTON zmizí za plentou. Hned nato se vrací k LÉKAŘI. Je bez své černé vnější plechové skořápky. Všechno má teď gumové a oranžové, přesně jako hlavu. Kryje si rukama své citlivé partie.

LÉKAŘ:

LÉKAŘ: Tohle mi naplňte za plentou.

Aniž by zvedl oči od papírování, podá KRYTONOVI vzorkovou láhev na moč. Ten si ji vezme za plentu. Vrací se s lahví plnou květin. LÉKAŘ pohlédne vyděšeně na puget a uvědomí si, že s jeho pacientem bude více práce, než tušil.

O chvíli později se LÉKAŘ snaží změřit KRYTONOVI krevní tlak (olejový tlak?). Ale jak pumpuje do přístroje, nafukuje se druhá androidova ruka, až se uvolní a začne létat po místnosti.

Pak se LÉKAŘ rozhodne vyšetřit KRYTONOVY citlivé partie. KRYTON leží na zádech, nohy od sebe a upevněné ve třmenech. LÉKAŘ stojí mezi nohama a v ruce svírá vrtačku. Když odšroubuje oba šrouby, KRYTONOVA hlava upadne a odkutálí se z místnosti.

Kajuta Kochanské

KOCHANSKÁ sedí v tureckém sedu na své posteli a drží bílého plyšáka. Zbytek hraček se válí po posteli. Jinak je pokoj chudě vybaven. Vstoupí sestra a přivede KRYTONA.

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: Ahoj, Krytone.

Sestra odejde.

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: Co tady děláš?

Uslzený KRYTON si sedne ke KOCHANSKÉ na postel.

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: Co se děje?

KRYTON:

KRYTON: Vyhodili mě jako ženu.

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: Jako ženu, proč?

KRYTON:

KRYTON: Protože nemám... (Šeptem) *penis*...

KOCHANSKÁ mu očima přelítne rozkrok a s porozuměním se na něj podívá. KRYTON pokračuje.

KRYTON:

KRYTON: Jde o prevenci pohlavních nejasností ve vězení. Jak se to říká: „Jak nemáš s čím houpat, kliď se z našich doupat.“

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: Tys... tys o něj nějak přišel?

KRYTON:

KRYTON: Vždyť mi ho nikdy ani nenamontovali. Na co bych ho taky měl? Jedině kdybych přišel o obě ruce a potřeboval napsat svoje jméno do sněhu.

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: Takže ty jsi fakt nikdy neměl žádnou buchtičku?

KRYTON:

KRYTON: Ea, chcete snad říci „párek se dvěma vejci“. Jediní roboti, kteří měli zabudovaný penis, byli ti, co byli určeni na italské lodě. Měli se tam učit od italských kolegů postávat celý den a chlubit se tím svým nádobíčkem.

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: Krytone, teď, když jsi žena, budeš muset zásadně změnit své chování.

KRYTON:

KRYTON: Ale já dlouho ženou nebudu. Jenom do rána. Chtějí opravovat mé poškozené soubory. Už zítra odpoledne. A obnovit tovární nastavení!

100

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: Ale bez těch poškozených souborů to už nebudeš ty!

101

KRYTON:

KRYTON: Podle nich jsem ale potrhlý a nestabilní!

102

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: Ale ne!

103

KRYTON:

KRYTON: Spaste Kryťáka a pošlete na Aljašku! Trhlouš? Jak mohli dojít k takovému závěru? A z té nestability cítím takovou...

104

KRYTONŮV obličej se kroutí.

105

KRYTON:

KRYTON: Sakra, tenhle pocit ještě pořád moc neumím!

106

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: A co to mělo být?

107

KRYTON:

KRYTON: Rozpolcenost. Není tomu rozumět, že? Byl jsem, jak pan Lister, když ho donutí jíst ovoce.

108

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: No dobře, a co teda chceš dělat?

109

KRYTON:

KRYTON: Já se s tím musím smířit. Sotva lze odporovat nadřízeným.

110

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: Ne, ty musíš odmítnout!

111

KRYTON:

KRYTON: To nejde! Jsou lepší než já. A nemám na to dost síly.

112

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: Něco ti poradím. Pokud tě zítra popadne strach, tak si je představ na záchodě, jak tam trůní... představuješ si to?

113

KRYTON:

KRYTON: Ne. Ó, jé. Ano!

114

KRYTON je potěšen a směje se.

115

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: A jsou snad lepší než ty?

116

KRYTON:

KRYTON: Vůbec ne!

117

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: Vypadají jako nadřízení?

118

KRYTON:

KRYTON: To už vůbec!

119

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: A tohle udělej i zítra! Vybav si je na té míse!

120

KRYTON se začne znovu smát.

121

KRYTON:

KRYTON: Funguje to s každým!

122

KOCHANSKÁ se směje s ním.

123

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: To jó. Koho na ní vidíš teď?

124

KRYTON:

KRYTON: Vás, slečno.

125

KRYTON si prohlíží KOCHANSKOU a nepřestává se smát. Zatímco ji smích přešel.

126

Soudní místnost

127

KRYTON, KOCOUR, KOCHANSKÁ a LISTER sedí v řadě u dlouhého stolu. Naproti němu je menší stůl. Za trpaslíkovci stojí dva STRÁŽNÍ a hlídají dveře.

128

STRÁŽNÝ:

STRÁŽNÝ: Povstaňte.

129

Všichni se postaví. Vstoupí HLAVNÍ INŽENÝRKA, kapitán HOLLISTER a VEDOUCÍ LÉKAŘKA Karen Newtonová. Kapitán a obě důstojnice se posadí naproti k menšímu stolu.

130

LISTER:

LISTER: (Ke KOCHANSKÉ) Neboj se, Rimmer nám pomůže vodsaď utýct. Tenhle výslech bude sranda, je to jenom formalita.

131

HOLLISTER:

HOLLISTER: Tímto je zahájen výslech.

132

Všichni se posadí. Kapitán sedí uprostřed malého stolu obklopen dvěma důstojnicemi.

133

HOLLISTER:

HOLLISTER: Pomoc s obhajobou jste odmítli, je to tak?

134

KOCOUR pozvedne pero, aby kapitán počkal, a naznačí ostatním, aby se k němu naklonili.

135

KOCOUR:

KOCOUR: Teď dávejte pozor. Viděl jsem to mockrát v televizi. Vždycky se takhle k sobě nakloníme a chvíli si budeme šuškat. Vypadá to, jako že víme, co děláme.

136

KOCOUR rozpustí chumel.

137

KOCOUR:

KOCOUR: Hodláme se hájit sami!

138

Trpaslíkovci se k sobě zase rychle nakloní.

139

KOCOUR:

KOCOUR: Vidíte, jak to působí?

140

Zase se narovnají.

141

HOLLISTER:

HOLLISTER: Jste obeznámeni s psychoscanem?

142

LISTER:

LISTER: Jsme obeznámeni s psychoscanem.

143

HOLLISTER:

HOLLISTER: Jste si vědomi, že obrazově znázorňuje kognitivní procesy a umožňuje vyšetřovací komisi sledovat nejvnitřnější myšlenky?

144

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: Ano, pane.

145

HOLLISTER:

HOLLISTER: Je vám jasné, že vám budou aplikovány psychotropní látky, které ovlivní váš mentální stav, tak aby byla umožněná celá tato procedura? Souhlasíte-li, řekněte „ano“.

146

KRYTON, KOCOUR, KOCHANSKÁ, LISTER: Ano.

147

HOLLISTER ukazuje na papíry na stole před trpaslíkovci.

148

HOLLISTER:

HOLLISTER: Potvrďte svůj souhlas podpisem a formulář zalepte do obálky.

149

Všichni čtyři podepíšou svůj papír, vloží ho do obálky.

150

HOLLISTER:

HOLLISTER: Sejdeme se zítra v deset ráno.

151

Olíznou obálky a zalepí je.

152

Zadržovací cela

153

Velké modré energetické pole, vedle něhož je kontrolní panel, uzavírá LISTERA sedícího na posteli v jeho cele. Druhé energetické pole uzavírá vchod do cel. Přichází RIMMER. Naťuká kód na kontrolní panel umístěný na stěně z druhé strany a otevře vchod do cel. Když projde, pole se okamžitě opět uzavře. Vejde a naťuká kód i na kontrolním panelu u LISTEROVY cely. Vstoupí. Energetické pole se hned zase uzavře.

154

RIMMER:

RIMMER: Ten plán funguje, Listy.

155

RIMMER si sedne na postel naproti LISTEROVI.

156

RIMMER:

RIMMER: Operace povýšení, Rimmer slavným kabrňákem, zkráceně P.R.A.S.Á.K., je už v plném proudu.

157

LISTER:

LISTER: Takže to o tepelným štítu zabralo? Jo!

158

RIMMER:

RIMMER: Měl jsi kapitána vidět! Nebyl by šťastnější, i kdybych mu přihrál dvě holky zápasící v kádi s fazolemi, vylovil je a podal mu lžičku. Ten byl šťastný jako blecha! A jdu na večeři, pro ty, co dokážou věcmi pohnout a zatřást.

159

LISTER:

LISTER: Pohnout a zatřást? Ty jdeš na večeři se stěhovákama, co maj Parkinsonovu chorobu?

160

RIMMER:

RIMMER: Konečně překonám to hrozné pohrdání svého otce. Ty jeho poťouchlé pohledy, kterými mě častoval, když stál na pomezní čáře a já velel školním mažoretkám. Nikdy na mě nebyl hrdý. Proč by jinak tvrdil, že má alibi pro svoje spermie na noc početí? Koho to dnes zajímá? Mě tedy ne. Já mířím na vrchol zikuratu, výš jen výš.

161

LISTER:

LISTER: No jo, hlavně nezapomeň na dohodu.

162

LISTER ukáže zápěstí s bezpečnostním náramkem.

163

LISTER:

LISTER: Kód na tohle, abych moh` vyčadit.

164

RIMMER:

RIMMER: Na to je brzo. Ještě nejsem důstojník!

165

LISTER:

LISTER: Zejtra nám začíná proces! Bez nanobotů je obhajoba děravější než mý fusekle.

166

RIMMER:

RIMMER: Jestli zdrhneš, tak mi všechno zkazíš. Nejsem přece blázen, abych nechal utýct svůj zdroj. Ještě mě nepovýšili.

167

LISTER:

LISTER: Blbneš? Přece jsme si plácli!

168

RIMMER:

RIMMER: Ale, prosím tě, vždyť mě znáš. Na mě je spoleh asi jak na odhad v opravně aut.

169

LISTER:

LISTER: Žádná pomoc, žádný informace.

170

RIMMER:

RIMMER: Listy, tohle ti nepomůže.

171

RIMMER vytáhne z kalhot CDčko. LISTER se chytne frustrovaně za obličej.

172

RIMMER:

RIMMER: Já mám ty důvěrné záznamy. Kromě toho jsem taky v troskách Kosmika našel tohleto:

173

Vytáhne z kapsy dvě zkumavky, jednu plnou modrého roztoku, druhou červeného. LISTER si je vezme a prohlíží.

174

LISTER:

LISTER: Virus štěstí... Sexuální přitažlivost.

175

RIMMER:

RIMMER: Pozitivní viry. Holly mi všechno pověděl.

176

RIMMER vezme zkumavky LISTEROVI z rukou. Zvedne zkumavku s modrým roztokem.

177

RIMMER:

RIMMER: Tohle ti zaručí samé štěstí--

178

Zvedne druhou zkumavku.

179

RIMMER:

RIMMER: --a tohle, sexuální přitažlivost. Už jsem to vyzkoušel. Yvonne McGruderová zrovna vyspává prvních třiadvacet stránek Kámasútry.

180

RIMMER se zvedne, vyťuká kód, pole ustoupí a on odchází.

181

LISTER:

LISTER: Takže ty teda rušíš dohodu? Porušil jsi slib. Projevuješ se jako pokrytecká, slizká, podrazácká krysa.

182

RIMMER:

RIMMER: Ano, to jsem celý já.

183

RIMMER vyťuká kód i na kontrolním panelu pro vstup do cel a odchází. LISTER zvedne prostředníček ve zdánlivém gestu. RIMMER odejde.

184

LISTER:

LISTER: Trochu štístka jsi tady zapomněl. Dotknul jsem se toho...

185

Olízne si prst. Vyťuká kód na svůj bezpečnostní náramek, ten se otevře a on ho sejme. Vyťuká kód na kontrolní panel své cely, pole se otevře a on vyjde ven.

186

LISTER:

LISTER: To je klika...

187

Nakonec vyťuká správný kód i na panel u vchodu do cel. Pole se otevře.

188

LISTER:

LISTER: A je to.

189

Utíká pryč.

190

Kancelář

191

Je tu HLAVNÍ INŽENÝRKA, VEDOUCÍ LÉKAŘKA, PORADCE McLaren, příslušník vojenské policie THORNTON a nějaký další důstojník. Čtyři z nich stojí v řadě naproti KRYTONOVI, jehož střeží vedle stojící THORNTON.

192

HLAVNÍ INŽENÝRKA: Pokud chcete, tak můžete zítra s ostatními čelit obviněním. Nicméně já bych Vám radila, abyste si nechal soubory opravit, což Vám zaručí svobodu. Jak se rozhodnete?

193

KRYTON:

KRYTON: Nnnn--, nnnnn--, nnnnnnnn--, nejde to!

194

KRYTON vytáhne THORNTONOVI zbraň z jeho bočního koženého pouzdra. Muž zírá střídavě do androidova obličeje a na hlaveň vlastní pistole. KRYTON mu vezme i zbraň, kterou svíral v pažích, a úplně ho odzbrojí. Ostatní vystrašeně o krok ustoupí.

195

PORADCE:

PORADCE: To nic, zachovejte klid! Není důvod k panice -- nakonec Kryton nás jen drží jako rukojmí, což je skvělé. Co říkáte? Skvělé.

196

VEDOUCÍ LÉKAŘKA: Nestojíme o potíže. Uděláme, co nám řeknete.

197

KRYTON gestikuluje pistolí, aby THORNTONOVI naznačil, ať si stoupne k ostatním. Zažene všechny do dveří.

198

KRYTON:

KRYTON: Tak jdeme. Pojďte se mnou.

199

Toalety

200

KRYTON zažene vyděšené důstojníky na toalety. Jen si to představovat není zřejmě ono. Je tu řada kabinek a naproti nim umyvadla. Na zdi je nápis „Jupiterská důlní společnost, Před odchodem si umyjte ruce“.

201

KRYTON:

KRYTON: Všichni hezky dozadu, už to bude. Honem, honem. Šup, šup, šup, šup, šup. Tak a je to. Tak. A teď si všichni sundejte kalhoty a sedněte si na záchod.

202

HLAVNÍ INŽENÝRKA: (K VEDOUCÍ LÉKAŘCE) Pane Bože, on zešílel!

203

VEDOUCÍ LÉKAŘKA: Co potom s námi uděláte?

204

KRYTON:

KRYTON: Budu se na vás dívat.

205

HLAVNÍ INŽENÝRKA: (K VEDOUCÍ LÉKAŘCE) Úplně zcvoknul!

206

VEDOUCÍ LÉKAŘKA: Tak... udělejte, co říká...

207

PORADCE:

PORADCE: Výborně...

208

KRYTON:

KRYTON: Tak šup, šup. Šup.

209

Důstojníci se otočí a vlezou si do kabinek. McLaren tak koná téměř s nadšením. KRYTON se postupně kouká na každého z rukojmí a vesele se směje. THORNTON je skutečně zděšen. Všichni už sedí na záchodech se staženými kalhotami a spodky. PORADCE McLaren si opatrně upravuje punčochy a usmívá se na KRYTONA. HLAVNÍ INŽENÝRKA a VEDOUCÍ LÉKAŘKA sedí strnule na mísách s povytáhnutými sukněmi a stáhnutými kalhotkami. INŽENÝRKA má překřížené ruce na prsou a podrážděně kouká na KRYTONA. LÉKAŘKA si mne obličej a cítí se trapně.

210

KRYTON:

KRYTON: Tak a teď se mě můžete zeptat znova.

211

HLAVNÍ INŽENÝRKA: Zeptat? Na co?

212

KRYTON:

KRYTON: Jestli chci opravit své poškozené soubory.

213

VEDOUCÍ LÉKAŘKA: Chcete opravit svoje poškozené soubory?

214

KRYTON:

KRYTON: Nnnnnn--, nnnnnnn--, nnnnnn-ne. Dokázal jsem to. Ne, nnnnn-ne, nechci. Odpověď na otázku je nnn-ne. Zcela jednoznačně, nechci opravit svoje poškozené soubory. Odpověď je nnnnne!

215

Vtrhne ochranka. Rozradostněný KRYTON si nevšimne jejího příchodu. Dva muži k němu zezadu přiskočí a jeden ho omráčí přiložením jakési zbraně ke krku. KRYTON padá k zemi.

216

Koridor Červeného trpaslíka

217

LISTER a KOCHANSKÁ se kradou chodbami. Oba mají kšiltovku a červené kombinézy s nápisy přes prsa. Na pravé straně „Inženýrské oddělení“, na levé straně „Kontrola výtahů“.

218

Ve výtahu

219

Jsou tu LISTER a KOCHANSKÁ.

220

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: -- Takže ty prostě vyťukáš jakýkoliv kód a díky viru štěstí vybereš ten správný? Paráda!

221

LISTER:

LISTER: Jo, a to jsem si jenom otřel prst o špunt.

222

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: To je fantazie! Fakt paráda!

223

Koukne škádlivě na LISTERA.

224

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: Škoda, že sis nesetřel i sexuální přitažlivost.

225

LISTER chvíli uvažuje, a když se KOCHANSKÁ nedívá, olízne si prsty levé ruky. Za chvíli se na něj KOCHANSKÁ se zájmem otočí.

226

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: Máš nový triko...?

227

LISTER se podívá na černý límec svého trika, které je ukryto pod kombinézou.

228

LISTER:

LISTER: Ne... to už mám dlouho.

229

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: Fakt ti sluší.

230

LISTER se zazubí.

231

LISTER:

LISTER: Díky.

232

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: Opravdu je hezký a moc ti sluší.

233

Udiven náhlým zájmem KOCHANSKÉ se LISTER kření tak široce, jak jen to jde.

234

LISTER:

LISTER: Díky!

235

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: Vynikne tak...

236

Mává prsty před svýma očima.

237

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: ...barva tvých očí.

238

Náhle, neschopna čelit rozšíření viru sexuální přitažlivosti v LISTEROVĚ těle, se na něj KOCHANSKÁ vášnivě vrhne. Přitáhne si ho za klopy a začne ho líbat. Rozváže mu pásek, strhne mu kombinézu z ramen a natlačí překvapeného LISTERA na protější stěnu výtahu, pokračuje ve vášnivých polibcích. Na nic nečeká a strhne ho na podlahu, odhodí jeho a svou kšiltovku a lehne na něj. Chytne ho za hlavu a bouřlivě ho líbá. Vtom však náhle přestane. Zděšena se od LISTERA odsune.

239

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: Ježiš, Dave! Prosimtě, promiň!

240

Postaví se na nohy.

241

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: Och! Nevím, co to bylo!

242

LISTER se pomalu posadí a opře o stěnu.

243

LISTER:

LISTER: To já zas jo.

244

Zvedne prst na levé ruce.

245

LISTER:

LISTER: Virus sexuální přitažlivosti jsem měl na levačce -

246

Zvedne druhou ruku.

247

LISTER:

LISTER: - ale virus štěstí mi ho vyléčil.

248

Zamračí se na prsty své pravé ruky.

249

LISTER:

LISTER: Ty parchante!

250

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: Nevím, co to do mě vjelo.

251

LISTER se postaví a podává KOCHANSKÉ kšiltovku.

252

LISTER:

LISTER: No. Bohužel nic.

253

KOCHANSKÁ si nasadí čepici. Je jí velká. Otočí se na LISTERA, který to ještě nerozdýchal. Má na hlavě její menší čepici a kouká zklamaně před sebe.

254

Potemnělá místnost

255

Je tu KRYTON. Má k hlavě připevněné elektrody napojené na dráty. Pohybuje se, jako by věřil, že se vznáší. Je umístěn za sklem, v němž je vidět odraz HLAVNÍ INŽENÝRKY, která stojí na jeho druhé straně.

256

Inženýrská kontrolní místnost

257

HLAVNÍ INŽENÝRKA stojí před kontrolním panelem. Před ní je velké sklo dělící ji od temné místnosti, v níž je umístěn a napojen na počítačové zařízení KRYTON.

258

Detailní záběr na obrazovku videa. Objeví se obličej typického vědce, má motýlka, brýle s černými obroučkami, vestu a podivný rudý účes. Začne provádět obslužným interaktivním diagnostickým programem.

259

SOFTWAROVÝ DOKTOR: Dobrý den. Jsem softwarový doktor. Jestli chcete, abych vyšetřil Váš disk, zmáčkněte „Vyšetřit“.

260

HLAVNÍ INŽENÝRKA to namačká na panelu.

261

SOFTWAROVÝ DOKTOR: U Vašeho robota se vyvinuly následující zhoubné emoce:

262

Krátká pauza pro zformování dynamického seznamu. Jak DOKTOR vyslovuje emoce, objevuje se za ním jejich seznam.

263

SOFTWAROVÝ DOKTOR: Náklonnost; arogance; závist; provinilost; humor; nejistota; nedůtklivost; chtivost; snobství; a láska. Přejete-li si odstranit tyto emoce z jeho databáze, stiskněte „Opravit“.

264

Když je tato možnost vybrána, objevují se na obrazovce názvy rozličných emocí a videoklipy s KRYTONEM, kde jsou přehnaně předváděny jeho grimasami. Vždy se objeví text „Opraveno“ a KRYTONŮV obličej ztratí jakýkoliv výraz. „Radost. Opraveno.“ „Provinilost. Opraveno.“ „Drzost. Opraveno.“ „Arogance. Opraveno.“ „Náklonnost. Opraveno.“ „...“

265

SOFTWAROVÝ DOKTOR: Všechny chyby v souborech poškozených osobnostních disků byly opraveny. Restartujte svého robota. Jeho osobnost byla uvedena do původního továrního nastavení.

266

KRYTON za sklem poklesne. HLAVNÍ INŽENÝRKA stiskne knoflík na panelu. KRYTON začne mluvit.

267

KRYTON:

KRYTON: Jmenuji se KRYTON, jsem naprogramován, abych sloužil. Přejete si něco?

268

HLAVNÍ INŽENÝRKA: Přineste mi, prosím Vás, kávu, Krytone.

269

KRYTON:

KRYTON: Hned to bude.

270

KRYTON začne mimicky připravovat šálek kávy.

271

HLAVNÍ INŽENÝRKA: A pak můžete vydrhnout podlahu.

272

KRYTON:

KRYTON: Ano, paní.

273

KRYTON začne okamžitě mimicky drhnout mopem podlahu.

274

HLAVNÍ INŽENÝRKA: Jste šťastný, Krytone?

275

KRYTON:

KRYTON: Lidské emoce nejsou přístupné mému chápání. Jsem naprogramován, abych sloužil.

276

KRYTON se blaženě usměje.

277

HLAVNÍ INŽENÝRKA: Dokonalé.

278

Koridor Červeného trpaslíka

279

Přichází RIMMER. Zastaví se a vytáhne zkumavku s virem sexuální přitažlivosti.

280

RIMMER:

RIMMER: S tímhle bude ze mne na té večeři charisma jen sršet.

281

Lokne si a pokračuje v cestě. Míjí skupinku žen, které si povídají.

282

ŽENY:

ŽENY: Ahoj...

283

RIMMER se na ně usměje a jde dál.

284

Okolo procházejí dvě ženy.

285

ŽENY:

ŽENY: Ahoj...

286

RIMMER se samolibě usmívá a kráčí dál.

287

U kapitánova stolu

288

Na zdech visí velké červené závěsy. Je tu velké okno odhalující pohled do vesmíru. Kapitán sedí v čele podlouhlého bohatě prostřeného osmiúhelníkového stolu, jenž je decentně osvícen malými lampičkami. Po obou stranách stolu sedí vždy čtyři důstojníci. Naproti sobě a nejblíže ke kapitánovi dvě důstojnice, jedna mladá s ryšavými vlasy, druhá starší a objemnější s tmavými. Dále od HOLLISTERA sedí naproti sobě dva důstojníci, pak opět dvě důstojnice a konečně VEDOUCÍ LÉKAŘKA a RIMMER.

289

RIMMER:

RIMMER: - A máme-li už rychlost světla, tak musíme počítat s tím, že můžeme narazit na jistý druh zkušenosti, kterou bych nazval „ozvěny budoucnosti“.

290

RIMMER si je vědom, že všechny ženy u stolu na něho hloubavě civí. Je trochu nervózní. Pokračuje.

291

RIMMER:

RIMMER: Epizodní kapsy... budoucích událostí.

292

Tmavovlasá a poněkud silnější důstojnice sedící nejblíže ke kapitánovi zvedá na RIMMEROVU počest svou sklenku vína a usmívá se.

293

RIMMER:

RIMMER: Z budoucnosti.

294

VEDOUCÍ LÉKAŘKA sedící naproti RIMMEROVI se již zřejmě otřepala z děsivého zážitku coby KRYTONOVA rukojmí. Sejme své brýle a zírá fascinovaně na RIMMERA.

295

VEDOUCÍ LÉKAŘKA: To je fantastické... Vy jste tak fantastický muž, pane Rimmere.

296

HOLLISTER:

HOLLISTER: Myslím, že jsme Vás celé ty roky velmi podceňovali, Arnolde. No, půjdu se podívat, co je s tou kávou.

297

VEDOUCÍ LÉKAŘKA: Ale ne, pane kapitáne, já tam zajdu.

298

Zvedne se ze židle, pak se zastaví a zadívá na RIMMERA.

299

VEDOUCÍ LÉKAŘKA: Možná, že by mi chtěl pomoct pan Rimmer..?

300

RIMMER:

RIMMER: Ale jistě -

301

Snad aby zapůsobil na osazenstvo stolu svým vybraným společenským chováním s úsměvem také vstává.

302

RIMMER:

RIMMER: - a můžem si popovídat o mé teorii obrácených vesmírů.

303

Mladá ryšavá důstojnice se kouká za odcházejícím RIMMEREM a bezděčně si olízne rty.

304

Kuchyně

305

Vstupují RIMMER a VEDOUCÍ LÉKAŘKA.

306

RIMMER:

RIMMER: - V nich totiž lze řadu událostí lépe pochopit -

307

VEDOUCÍ LÉKAŘKA jde za RIMMEREM a žádostivě na něj civí. Když oba vstoupí, nevydrží to, chytne ho za rameno, otočí ho a začne ho dusit polibky.

308

VEDOUCÍ LÉKAŘKA: Hernajs, chlape, ty mě přitahuješ! Tak příšerně, ďábelsky přitahuješ!

309

Mrští s RIMMEREM do dveří s nápisem „Kapitánova kuchyňka“.

310

Ve výtahu

311

LISTER a KOCHANSKÁ pokračují úspěšně v útěku. Podařilo se jim objevit KOCOURA a mají ho s sebou. Nějak se jim povedlo navléct ho do šedé kombinézy, kterou nosí technici, ale on si na ni vzal svůj dlouhý, černobílý, zebrovaný oblek.

312

KOCOUR:

KOCOUR: To se povedlo. A co teď?

313

LISTER:

LISTER: Jdeme najít Krytona, na startovací plošinu, sbalíme loď a mizíme vodsaď.

314

Výtah se zastaví a LISTER se podívá na příruční zařízení.

315

LISTER:

LISTER: Je v tomhle patře.

316

Dveře výtahu se otevřou.

317

Koridor Červeného trpaslíka

318

LISTER sleduje svůj snímač a vede ostatní za roh.

319

LISTER:

LISTER: Tady je!

320

Je tu KRYTON. Drží prachovku a čistí stěnu. Všichni se k němu nahrnou. LISTER ho chytí za paži.

321

LISTER:

LISTER: Kryťáku, jdeme.

322

KRYTON se pomalu otočí. Nezdá se, že by LISTERA poznával.

323

KRYTON:

KRYTON: Hovoříte se mnou, pane? Ještě jsem neměl to potěšení.

324

Nabídne LISTEROVI zdvořile ruku.

325

LISTER:

LISTER: Sakra, co ti to udělali? Mluvíš jako profesor Higgins z Pigmalionu!

326

KRYTON na něj nechápavě civí.

327

KRYTON:

KRYTON: Velice lituji, pane, ale mám jisté povinnosti. Hezký den.

328

Provede otočku a kráčí pryč koridorem. Ostatní jdou za ním.

329

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: Opravili jeho poškozené soubory. Asi nebyl schopen odmítnout.

330

Vykouknou za roh koridoru a KOCHANSKÁ někoho zpozoruje.

331

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: Někdo sem jde.

332

Opouštějí KRYTONA a vracejí se koridorem zpátky. V pozadí procházejí dva muži, ale nezpozorovali je.

333

LISTER:

LISTER: Seženeme lepší přestrojení.

334

KOCOUR:

KOCOUR: Vždyť už máme přestrojení!

335

LISTER:

LISTER: K čemu ti je přestrojení, když si na něj vezmeš svoje normální hadry?

336

KOCOUR:

KOCOUR: Šedivý montérky? Snad si nemyslíš, že to budu nosit navrch? Ha?

337

Úschovna

338

Všichni tři vejdou. LISTER poslední, kontroluje situaci venku. KOCOUR svléká oblek a začne se hrabat ve skříni.

339

LISTER:

LISTER: Heleďte, bez něj se nehneme na krok. Je mi fuk, co s ním je, jede s náma. Patří k týmu.

340

Ujištěn, že je nikdo neviděl, odchází ode dveří.

341

KOCOUR:

KOCOUR: Jé! Napadlo mě senzační přestrojení!

342

Otočí se. V jedné ruce drží mop, který vyštrachal ze skříně, a v druhé falešné zuby, které našel v poličkách nad ní. Otočí se k nim zády. LISTER a KOCHANSKÁ na něho zmateně zírají.

343

LISTER:

LISTER: Jaký?

344

Když se znovu se otočí, má na hlavě černou paruku utrženou z násady mopu a v puse velké falešné zuby.

345

KOCOUR:

KOCOUR: Jako Dibbley family!

346

Odpochoduje od skříňky.

347

LISTER, KOCHANSKÁ: Jo!

348

Oba se ponoří do skříně. Nasadí si paruku a zuby. Usmívají se a pomalu se otočí. Je to děsivý pohled.

349

U kapitánova stolu

350

Vstupují RIMMER a VEDOUCÍ LÉKAŘKA a usedají na svá místa. Jsou udýchaní, mají rozcuchané vlasy a zmačkané oblečení.

351

HOLLISTER:

HOLLISTER: Á, tady jste! Nějaké... zprávy o kávě?

352

RIMMER chvilku tupě zírá, než si vzpomene na původní důvod, proč s vedoucí lékařkou opustili stůl.

353

RIMMER:

RIMMER: K čertu. Zapomněli jsme. Hned se po ní podívám.

354

Odchází.

355

OBJEMNÁ DŮSTOJNICE: Já Vám pomůžu, pane Rimmere...

356

Vstává a běží za ním.

357

Kapitánova kuchyňka

358

Za zavřenými dveřmi kapitánovy kuchyňky vidíme na skle přilepenou RIMMEROVU tvář plnou utrpení. Objeví se za ním ona ohromná důstojnice lačnící po rozkoši a strhne ho k zemi.

359

Úschovna

360

Trio v dibbleyovském přestrojení si obléklo ještě bílé laboratorní pláště. Vstupuje příslušník vojenské policie THORNTON s druhým policistou, který čeká u dveří.

361

THORNTON:

THORNTON: Promiňte, že vás ruším, přátelé, ale hledáme na tomhle patře uprchlé vězně.

362

KOCOUR:

KOCOUR: Bohužel, ty jsme neviděli. Jsem tu jenom já, moje ženuška -

363

Vezme KOCHANSKOU okolo ramen a ta mu položí něžně ruku na bok.

364

KOCOUR:

KOCOUR: - a můj bratr.

365

Čapne svou druhou paží LISTERA, který se na THORNTONA bezduše zubí.

366

LISTER:

LISTER: Zdravíčko!

367

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: Zdravíčko!

368

LISTER:

LISTER: Nazdárek.

369

THORNTON si trio podezíravě prohlíží.

370

THORNTON:

THORNTON: Nezdá se mi, že bych vás tu už viděl...

371

KOCOUR:

KOCOUR: Protože většinou takhle nevypadáme.

372

THORNTON:

THORNTON: A co vlastně děláte?

373

Dibbleyové na sebe chvilku civí.

374

KOCHANSKÁ, KOCOUR, LISTER: My jsme programátoři.

375

LISTER mimicky předvádí psaní na klávesnici.

376

THORNTON:

THORNTON: Kdybyste viděli někoho podezřelého, zavolejte ochranku, ano?

377

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: No jasně.

378

Vstoupí KRYTON. Trpaslíkovci na něho vystrašeně zírají. Bojí se, co udělá, když je uvidí.

379

KRYTON:

KRYTON: Odpusťte, pánové, jen si potřebuji vzít mop.

380

Otevře skříňku a začne se v ní hrabat. Vytáhne násadu mopu. Je zmaten.

381

KRYTON:

KRYTON: To je zvláštní, z mopu zbyla jen násada.

382

Všimne si, že spodky mopů mají na sobě trpaslíkovci, ale nedá nic najevo. Zaměří svou pozornost na KOCOURA.

383

KRYTON:

KRYTON: Neznám Vás, pane? Wayne... Wayne..., jak dál? Wayne Wivly. Odkud Vás znám?

384

KOCOUR:

KOCOUR: Ne, ne, ne, ne, ne, pane, to bude omyl. Splet` jste si mě s nějakým jiným zubatým troubou.

385

LISTER:

LISTER: Ne, ne, ne, ne, jen ho nech mluvit. Odkud ho znáte?

386

KOCOUR:

KOCOUR: Nezbláznil ses?

387

LISTER:

LISTER: Ššš! Odkud ho znáte, pane? Přemýšlejte!

388

KRYTON:

KRYTON: Teď mám pocit, že objevím něco fakt úžasného, pak ale až to objevím, uvedu někoho ve velké nebezpečí. Ovládají mě emoce. Jsou to dvě emoce; dvě odlišné emoce. Cítím-- Cítím--

389

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: Rozpolcenost?

390

KRYTON:

KRYTON: Cítím, že se mi poškozují soubory... poškozují se... uh ea -

391

Kroutí očima a kymácí se.

392

KRYTON:

KRYTON: Áno, to je nádhera! Jsem zpátky, a jsem zlobivej! Samozřejmě v rámci jistých nastavených parametrů...

393

HOLLY:

HOLLY: (Hlas) Pozor, pozor!

394

Všichni se rozhlížejí, kdo to mluví.

395

HOLLY:

HOLLY: (Hlas) Uprchlí trestanci spatřeni na palubě C, uprchlí trestanci na palubě C!

396

THORNTON i druhý policista odbíhají.

397

LISTER se koukne na zapěstí, kde má hodinky s HOLLYM. Uleví se mu.

398

LISTER:

LISTER: To se ti povedlo, Holle...

399

Všimne si, že KOCHANSKÁ kráčí po místnosti s ustaraným výrazem ve tváři.

400

LISTER:

LISTER: Co je ti?

401

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: No, není divné, jak je všechno jednoduché? Jak všechno vychází? Jako kdyby *chtěli*, abysme utekli!

402

LISTER zvedne prostředníček.

403

KOCHANSKÁ:

KOCHANSKÁ: No nic, přemejšlim nahlas!

404

LISTER:

LISTER: Ne, ne! Pomáhá nám ten virus štěstí.

405

Najednou přijde na LISTERA potřeba kýchnout. Rychle si sundá paruku, přitiskne si ji na obličej a kýchne do ní. KOCHANSKÁ na to znechuceně kouká. LISTER si nasadí paruku zpátky na hlavu a ukáže na KRYTONA.

406

LISTER:

LISTER: Obleč se, Krytone.

407

KRYTON se ponoří do skříně.

408

U kapitánova stolu

409

Zdá se, že se tu od minule nic nestalo, ale něco přece. Všechny ženy u stolu, kromě mladé ryšavé důstojnice, jsou rozcuchány a házejí po sobě drsné pohledy. Přichází RIMMER s podnosem v ruce a dnes již jeho čtvrtá důstojnice, také notně pomuchlána, se spokojeným výrazem ve tváři. Ostatní důstojnice se na ni zlostně dívají. RIMMER se zaboří do své židle, vypadá unaveně.

410

RIMMER:

RIMMER: Tak jsme tady! Konečně jsme přinesli i kávu.

411

HOLLISTER:

HOLLISTER: (Rozladěn) Kdepak jsou ty perníčky?

412

Ryšavá důstojnice, jež dnes jako jediná ještě neměla s RIMMEREM tu čest, cítí příležitost a vstává.

413

DŮSTOJNICE:

DŮSTOJNICE: Já tam zajdu. Nechcete mi pomoct, pane Rimmere..?

414

RIMMER zvedne s námahou hlavu a zavrtí s ní, kouká se omluvně na důstojnici.

415

RIMMER:

RIMMER: Bohužel jsem to přehnal s tou kávou, takže na ty perníčky nebudu mít do rána chuť.

416

Důstojnice rozzlobena odchází.

417

HOLLISTER:

HOLLISTER: No, ty psychotropní zkoušky už by měly být v plném proudu. Výsledky budou určitě nesmírně zajímavé.

418

RIMMER:

RIMMER: Psychotropní co?

419

HOLLISTER:

HOLLISTER: V Listerově kauze jsem se rozhodl využít svého práva a použít psychotropních důkazů. Vězni jsou pod vlivem drog napojeni na počítač, který jim poskytuje různé hypotetické scénáře a jejich reakce zaznamenává na pásek. Teď mají zrovna dojem, že jsou na útěku, ale to jen zkoušíme, co udělají...

420

RIMMER:

RIMMER: Což tedy znamená, že jestli náhodou někdo změní... nějaká ujednání... která uzavřel, tak - Omluvte mě. Asi jsem nechal... zapnutou žehličku...

421

RIMMER rychle vstane a odbelhá se pryč, držíc se za slabiny.

422

Koridor Červeného trpaslíka

423

Procházejí tudy dvě ženy. Vstoupí RIMMER.

424

ŽENY:

ŽENY: Ahoj...

425

RIMMER:

RIMMER: Ahoj!

426

Znechucen máchne rukama ve vzduchu.

427

RIMMER:

RIMMER: Á. Co je to se mnou?? Mám sexuální apetit pardála - ještě hůř, studenta prvního ročníku zdravotky! Jsem chodící afrodiziakum. Musím to dostat pod kontrolu!

428

Ordinace

429

RIMMER vejde, zvedne ze stolu injekční stříkačku s anestetiky, zkontroluje ji a obsah si vpraví do svých citlivých partií. Párkrát zakroutí boky, aby se to promíchalo a usadilo. Pak vezme kladivo na kontrolu reflexů a třikrát se silně udeří do rozkroku. Ujištěn, že nemá ve slabinách žádný cit, pokývne spokojeně hlavou, vrátí kladivo na místo a odchází.

430

Koridor Červeného trpaslíka

431

Přichází RIMMER. Přestává cítit nohy. Jako by byly najednou gumové. Začíná mít potíže s chůzí. Potácí se neohrabaně koridorem. U stěny se baví tři ženy.

432

RIMMER:

RIMMER: Ahoj.

433

ŽENY:

ŽENY: Ahoj...

434

Kapitán pozoruje RIMMERA, jak zdraví členky posádky. Naklání se zpoza stěny. RIMMER k němu doklopýtá a opře se o ni.

435

HOLLISTER:

HOLLISTER: Nikdy jsem si nevšim`, jak moc jste mezi dámami populární... Možná mi někdy sdělíte to Vaše tajemství.

436

RIMMER:

RIMMER: Ano, jistě.

437

RIMMER se odstrčí od stěny, plácá nekontrolovatelně nohama a pokračuje ve své cestě koridorem. HOLLISTER ho pozoruje s nechápavým výrazem ve tváři.

438

Jiný koridor Červeného trpaslíka

439

Do rytmu hudby kráčejí KRYTON, KOCOUR, KOCHANSKÁ a LISTER. Nyní všichni oblečeni v dibbleyovském: černé mopácké paruky, velké falešné zuby, bílé laboratorní pláště. Přicházejí v těsné formaci a se synchronizovanou chůzí. Všichni mají ruce v kapsách svých plášťů. Všichni najednou se otočí do kamery a zazubí, než se otočí a pokračují, zpomaleně, dál koridorem. LISTER za sebou slyší pípání a bzučení. Zastaví se a ohlédne.

440

LISTER:

LISTER: No nazdar, naši robíci. Kšc, kšc, nechoďte za náma.

441

Opravdu je sledují dva robíci.

442

LISTER:

LISTER: My chceme utýct. Vy se nedostanete přes ochranku, běžte, zmizte!

443

Robíci zacouvají a zmizí. Za moment se vrátí s miniaturními mopáckými parukami a falešnými zuby chňapnutými do svých „zobáků“. Oba pádí za LISTEREM.

444

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ...

445

Hráli:

446

Rimmer Chris Barrie Kamil Halbich

447

Lister Craig Charles Martin Sobotka

448

Kryton Robert Llewellyn Zdeněk Dušek

449

Kocour Danny John-Jules Miroslav Vladyka

450

Kochanská Chloë Annett Monika Žáková

451

Holly Norman Lovett Miroslav Táborský

452

Hollister Mac McDonald Zdeněk Dolanský

453

Vedoucí lékařka Kika Mirylees Lucie Juřičková

454

Hlavní inženýrka Jemma Churchill Ivana Měřičková

455

Poradce McLaren Andy Taylor Martin Kolár

456

Objemná důstojnice Sue Kelvin Simona Stašová

457

MP Thornton Karl Glenn Stimpson Jiří Čapka

458

Ryšavá důstojnice Genevieve Swallow Ivana Buková

459

Lékař Geoffrey Beevers Václav Knop

460

Softwarový doktor: Robert Llewellyn Jiří Lábus

461

Námět: Rob Grant & Doug Naylor

462

Scénář: Doug Naylor

463

Casting: Linda Glover

464

Hudba: Howard Goodall

465

Produkce: Mike Amos

466

Grafický design: Andy Spence

467

Ben Shepherd

468

Generální manažer: Helen Norman

469

Výroba: Rachel Stewart

470

Simon Burchell

471

Jacqueline Zoppi-Tighe

472

Hlavní elektrikář: John Barker

473

Rekvizity: Paul de Csernatony

474

Tim Youngman

475

Umělecká režie: Ian Reade-Hill

476

Triková spolupráce: John Barclay

477

Vědecká spolupráce: Alan Godleman

478

Kamera: Andy Martin

479

Zvuková spolupráce: Nigel Davis

480

Zvuk: Jem Whippey

481

Geoff Moss

482

Střih: Mark Wybourn

483

Skript: Paul Alexander

484

Gillian Wood

485

Asistent režie: Julie Sykes

486

Vizuální efekty: Jim Francis

487

Bill Pearson

488

Mark Howard

489

Digitální efekty: Chris Veale

490

Masky: Andrea Finch

491

Kostýmy: Howard Burden

492

Zkoumání linie: Jo Bennett

493

Produkční design: Mel Bibby

494

Hlavní kamera: Peter Morgan

495

Obchodní produkce: Doug Naylor

496

Produkce & režie: Ed Bye

497

Překlad: Pavel Kuchař

498

Dialogy: Eva Štorková

499

Dramaturgie: Jarmila Hampacherová

500

Zvuk: Zdeněk Hrubý

501

Hudební režie: Josef Hoffman

502

Střihová spolupráce: Jiří Šesták

503

Asistentka režie: Jana Eliášová

504

Výroba: Ivana Kupková

505

Režie: Michal Vostřez

506

Připravila tvůrčí skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského.

507

Vyrobila Grant & Naylor Productions pro BBC

508

509

Autor přepisu: Jiří Charvát (Rimmer)

510

E-mail: charvat.jirka@gmail.com

511