Červený Trpaslík - Vyhledávání hlášek
S08E08 - Jenom sympaťáci...
Vesmír
1V prostoru visí opuštěná kosmická loď. Opouští ji záchranný modul. Objevuje se text:
2„Jediný záchranný modul kosmické lodi Hermes.
3Členů posádky - jeden.
4Loď zničena chameleónským mikrobem.
5Opravuji: chumeleónským mikrobem.
6Opravuji: něčím divným z vesmíru, co mění tvar.
7Veškerá nepodstatná elektronická zařízení mimo provoz, včetně kontroly pravopisu.
8Konec správy.“
9Záchranný modul se řítí k Červenému trpaslíkovi.
10Přistávací rampa Červeného trpaslíka
11Na nákladní rampě přistál záchranný modul.
12Objevuje se text: „O šest hodin později.“
13Modul je pomalu ale jistě rozežírán zevnitř korozním mikrobem.
14Kapitánova kajuta
15U stěny běží televize s jakýmsi béčkovým hororem z padesátých let. Bezbrannou ječící a kopající ženu drží v náručí chlápek v nedůvěryhodném kostýmu pochybného mořského monstra. Kapitán HOLLISTER leží chorý v posteli, přikryt barevnou kostkovanou dekou, a sleduje to. Ozve se klepání na dveře. HOLLISTER vypne televizor a rád by svolil dotyčnému vstoupit, ale bolí ho v krku, a tak se mu z úst dere jen slabý chrapot.
16HOLLISTER:
HOLLISTER: ...vstupte...
17Ozve se hlasitější zabouchání.
18HOLLISTER:
HOLLISTER: (Podrážděně a chraplavě) ...vstupte...
19Návštěvník neslyší a tak do třetice buší.
20HOLLISTER:
HOLLISTER: ...vstupte!
21Dveře se otevřou. Vstupuje RIMMER s tácem.
22RIMMER:
RIMMER: Můžu vstoupit, pane? Já jsem ťukal, asi jste mě neslyšel. Horká citronáda.
23HOLLISTER:
HOLLISTER: (Napije se) Ta chřipka mi dává. Ty tváře mám pořád takové opuchlé, povadlé a skleslé.
24RIMMER:
RIMMER: A nebyly takové už před tou nemocí? Ano, určitě byly, protože...
25HOLLISTER se na něho výhružně dívá, a tak RIMMER raději zabrzdí.
26RIMMER:
RIMMER: Trochu Vás zabalím.
27Upravuje mu deku.
28HOLLISTER:
HOLLISTER: Jak se Vám vede v podmínce? Už jste něco vyved`?
29RIMMER:
RIMMER: Moc se mi to líbí. Tady mám pár věcí k podpisu.
30Podává mu pár lejster a propisku. HOLLISTER to zběžně prolistuje.
31HOLLISTER:
HOLLISTER: Co tady probůh dělá propouštěcí rozkaz zprošťující Vás veškerých obvinění?
32RIMMER:
RIMMER: (Otevře doširoka ústa v předstíraném překvapení) Ty ze správního by vážně měli dávat pozor. To je hrůza! Ts! Dneska už nemůžete spoléhat na nikoho!
33HOLLISTER civí chladně na RIMMERA, jenž to nevydrží a prosebně si klekne k jeho lůžku.
34RIMMER:
RIMMER: Já se hrozně omlouvám. Jenže když budu mít záznam, nikdy nedostanu frčky ani vlastní loď. A po tom toužím nejvíc na světě. Být jako Vy... pouze štíhlejší a v lepší kondici, a určitě bez Vašich ucpaných cév, ale když tohle pominu, jste člověk, který je mi vzorem.
35HOLLISTER:
HOLLISTER: Jo, tak přesně o tomhle jsem snil...
36RIMMER:
RIMMER: Myslíte, že bych se moh` stát jednou důstojníkem?
37HOLLISTER:
HOLLISTER: Heleďte, nerad Vám tohle říkám, Rimmere, ale je mi to fakt líto, Vy prostě nejste z důstojnického těsta.
38RIMMER:
RIMMER: Nejsem z důstojnického těsta??
39HOLLISTER:
HOLLISTER: Jestli Vám mohu poradit, nasměrujte svou energii jinam a najděte si něco, v čem máte naději, že to někam dotáhnete.
40RIMMER:
RIMMER: Například, pane?
41HOLLISTER předstírá ztrátu řeči.
42RIMMER:
RIMMER: Tak podle Vás ze mě nikdy nebude kapitán? Nikdy?
43HOLLISTER kývá a chraptivě kuňká. Ozve se zaklepání a vstupuje černě oděná žena.
44ŽENA:
ŽENA: Říkali, že můžu na chvilku dovnitř...
45HOLLISTER:
HOLLISTER: Talio! Hehehe, ahoj!
46RIMMER:
RIMMER: (Vyskočí z pokleku) Dobrý den.
47TALIA se na RIMMERA zdvořile usměje, ale hned obrátí upřený pohled na kapitána.
48HOLLISTER:
HOLLISTER: Rimmer je právě na odchodu... (Podává mu lejstra)
49TALIA:
TALIA: Jsem jako ve snu, že se s tebou setkávám po takových letech!
50HOLLISTER:
HOLLISTER: Ty nanoboti museli oživit také tebe, děvče! Vypadáš... fantasticky.
51TALIA:
TALIA: Z tebe je teď kapitán. Jsi tak úspěšný muž. (Chytne ho za ruku) Máš vlastní loď... teda! Jsem z toho úplně vedle.
52HOLLISTER klopí oči pod záplavou komplimentů.
53RIMMER:
RIMMER: (K HOLLISTEROVI) Tu fotografii Vaší ženušky mám nechat, jak je, nebo ji mám otočit ke zdi?
54HOLLISTER:
HOLLISTER: Odchod, Rimmere.
55RIMMER:
RIMMER: Samozřejmě. Děkuji, pane. (K TALIE) Můžu Vám něco přinést? Čaj? Kávu? (Odchází) Krabičku s gumou?
56HOLLISTER se za RIMMEREM naštvaně podívá, pak se ale usměje na TALII a ta si přisedne k němu na postel.
57Koridor vedle kapitánovy kajuty
58RIMMER odchází naštvaně z HOLLISTEROVY kajuty.
59RIMMER:
RIMMER: Já! Já že na to nemám! Co ten o tom ví, ten vyžranej trouba?
60Zastaví se u automatu a začne lovit v kapse kalhot.
61RIMMER:
RIMMER: Nevidí mé dobré stránky, mou záludnost, prohnanost lišáka, to, jak ve chvílích, kdy jde do tuhého, dokážu najít nejlepší skrýš.
62Vytáhne z kapsy minci, již má přivázanou na provázku a vhodí ji opatrně do otvoru v automatu.
63RIMMER:
RIMMER: On si myslí, že jsem imbecil. To určitě...
64Cosi namačká a z automatu vypadne čokoládová tyčinka.
65RIMMER:
RIMMER: Haha. To víš, že jo, ty bandasko!
66Jedním mrštným zatáhnutím za provázek vytáhne svou minci zpět. Automat začne okamžitě zuřivě blikat.
67AUTOMAT:
AUTOMAT: Poplach, poplach! Čokoládová tyčinka. Čokoládová tyčinka byla odebrána bez placení.
68RIMMER zacpe AUTOMATU reproduktor.
69AUTOMAT:
AUTOMAT: Čokoládová tyčinka byla odebrána bez placení. Poplach, poplach!
70RIMMER:
RIMMER: Zavři zobák!
71AUTOMAT:
AUTOMAT: Nezavřu. Poplach, poplach!
72RIMMER:
RIMMER: Jestli nesklapneš, naleju ti bujón do repráku a utopím tě!
73AUTOMAT:
AUTOMAT: Tak sundej tu ruku z reproduktoru.
74RIMMER:
RIMMER: Slib, že budeš zticha.
75AUTOMAT:
AUTOMAT: Slibuju.
76RIMMER ji sundá.
77AUTOMAT:
AUTOMAT: Hahaha hahaha! Zkratovaly mi obvody! Poplach, poplach! Čokoládová loupež ve 341. obvodě.
78RIMMER sundává veškeré nálepky, jimiž je AUTOMAT polepen, a zmuchlané mu je cpe do reproduktoru.
79AUTOMAT:
AUTOMAT: Tohle ti neprojde. I když tě nevidím, tak znám tvé oblíbené sladkosti a taky... a taky vím... a taky vím... ea... no dobře, víc toho nevím, ale tvé oblíbené sladkosti znám a jednou, až zase uslyším tvůj hlas, tak ti udělám ostudu a rozhlásím, že jsi prachsprostý čokoládový chmaták!
80RIMMER vzdá své pokusy stroj udusit.
81RIMMER:
RIMMER: Třesu se strachy! Automat mi bude vyhrožovat!
82Koridorem přichází HOLLISTER s tácem, který u něho RIMMER nechal. RIMMER otočený k AUTOMATU ho nevidí.
83RIMMER:
RIMMER: Co mi provedeš? Necháš mi koňskou hlavu z marcipánu v posteli? (Svíjí se u stěny a kouše si demonstrativně nehty strachy) Ach mami, mami, pomoc, pomoc! Já mám strach!
84HOLLISTER:
HOLLISTER: Rimmere!
85RIMMER se zděšen prudce otočí. Zády se nalepí na stěnu.
86HOLLISTER:
HOLLISTER: Zapomněl jste si tác...
87Podá mu ho tak, že ho lehce udeří do břicha.
88RIMMER:
RIMMER: Děkuju Vám.
89HOLLISTER se má k odchodu.
90AUTOMAT:
AUTOMAT: Ukradl čokoládu! Ukradl...
91RIMMER rychle přiloží dlaň na reproduktor AUTOMATU. HOLLISTER se otočí, podívá se na RIMMERA, zvedne ukazovák, jako by chtěl něco říct, pak ale mávne rukou a odejde.
92AUTOMAT:
AUTOMAT: Čas mé pomsty přijde... Jednou se naše cesty zase setkají a já (Předvádí zvuky střílejících koltů) tě zničím...
93RIMMER:
RIMMER: Až se tak stane, já budu kapitán téhle lodi.
94Odchází.
95Kovová terasa nad halou Tanku
96Vězňové se vracejí z šichty do cel. Jsou to KOCOUR, LISTER a KRYTON.
97KOCOUR:
KOCOUR: (Drží se za záda) Náš slizoun si to umí zařídit. Dělat pro kapitána. Ale co já? Zatracený desky! Záda mám úplně zničený! Páteř je prohnutá. Kdybys se mnou někam mrsknul, tak ti přiletím zpátky! Desky, desky, desky! Já nejsem zvyklej dělat! A takovouhle práci!
98KRYTON:
KRYTON: Vy pracujete s deskami, pane?
99KOCOUR:
KOCOUR: Přesně tak. Víš, co já musím dělat? Nahrát jim všechny desky do palubního rozhlasu. Každejch pětačtyřicet minut musím ty nesmysly měnit! Je ze mě troska! Ta podmínka mě zabije!
100KOCOUR odchází. LISTER si všimne, že KRYTON něco nese.
101LISTER:
LISTER: Co to je?
102KRYTON:
KRYTON: To je dárek, kterým chci potěšit slečnu Chris. (Ukáže mu ho)
103LISTER:
LISTER: Kalendář?
104KRYTON:
KRYTON: Před pár dny se dívala do kalendáře a říkala, že je špatný kus měsíce, tak jsem jí sehnal nový.
105LISTER:
LISTER: Krytone...
106KRYTON:
KRYTON: Já jí to řeknu. Ti, co je vyrábějí, udělali chybu. Prostě kus měsíce úplně zkazili. A byli hloupí, lajdáčtí, ale být kvůli tomu nevrlý a smutný, to přece nemá cenu.
107LISTER:
LISTER: Pár slovíček do tvýho audiostopu...
108Pošeptá mu vysvětlení do ucha.
109KRYTON:
KRYTON: A to se stává všem ženám? Všechny začnou být divné a mrzuté? Přitom ve filmech ani v televizi to neuvidíte. A to prý muži ovládají média! To je největší bouda od aféry Watergate!
110LISTER:
LISTER: Klídek, o nic nejde. Řeknu ti, co dělat a jak se chovat. Úplně všechno. Důvěřuj mi.
111Cela Krytona a Kochanské
112Otevírají se dveře a vstupuje KOCHANSKÁ. Vejde a vyvalí oči. Uprostřed cely slavnostně postává KRYTON a nad hlavou má transparent s nápisem: „PŘEJI VÁM BÁJEČNÉ MĚSÍČKY“.
113KRYTON:
KRYTON: (Rozpaží) Tadáá! Ještě že mám pana Listera! Málem jsem ze sebe udělal hlupáka. (Vytáhne tampón převázaný zelenou stužkou) Dáreček pro Vás. Hezky zabalený. Doufám, že je to Vaše velikost...
114KOCHANSKÁ:
KOCHANSKÁ: To ti poradil Dave, viď?
115KRYTON:
KRYTON: Ah, není báječný?
116KOCHANSKÁ:
KOCHANSKÁ: To jo. Občas je tak milej, že je až k sežrání.
117KRYTON:
KRYTON: Všechno mi vysvětlil, abych neudělal nějaký trapas. (Podává jí tampón) Tak, prosím, rozbalte to! Rád bych, abyste si ho vzala. A udělala s ním piruetku.
118KOCHANSKÁ:
KOCHANSKÁ: (Mračí se) Krytone, no, jak bych ti to řekla...
119KRYTON:
KRYTON: Něco snad není v pořádku? (Pauza) Napálil mě, viďte? Tohle vůbec není to, co by měl člověk dělat, když má žena... (Ukáže na poslední slovo na transparentu) Tohle se taky nehodí?
120Ukáže na celý transparent a KOCHANSKÁ kývne.
121KRYTON:
KRYTON: (Vysokým hláskem) Tak... tak on mi lhal! Doběhl mě ten podrazník podrazácká. Ale tahle hra je pro dva!
122KOCHANSKÁ:
KOCHANSKÁ: Ano. Jak to myslíš?
123KRYTON:
KRYTON: No, jste si jistá, že na to máte čas? Vím, že tyto dny jsou pro Vás specifické. Nechcete raději hrát tenis v těsných bílých džínách? O to bych Vás nerad připravil. Ani o ta kvanta modré tekutiny, co budete rozlévat.
124KOCHANSKÁ:
KOCHANSKÁ: Radši mi řekni, jakou pomstu jsi vymyslel.
125KRYTON:
KRYTON: Dobře. Představuju si to tak... Dám mu... brrruaaa. A pak mu... urrrrr... ukaž... glo glo glo... a bueeei.
126Cela Listera a Rimmera
127RIMMER a LISTER sedí u stolu a hrají dámu. Ozve se pípavý zvuk.
128LISTER:
LISTER: (Podívá se na hodinky) To je Holl. Asi něco chce.
129Stiskne knoflík na hodinkách a HOLLY se objeví na monitoru na stěně.
130HOLLY:
HOLLY: Rád bych vám sdělil žhavou a naprosto důvěrnou informaci. Asi tak za deset minut bude prohlídka cel. Nikomu ani muk.
131Výrazně mrkne a LISTER přikývne. Vstupuje STRÁŽNÝ.
132STRÁŽNÝ:
STRÁŽNÝ: Prohlídka cel za deset minut.
133A zase odchází.
134HOLLY:
HOLLY: Vidíte?
135LISTER:
LISTER: Díky, Hole, moc jsi nám pomohl.
136HOLLY:
HOLLY: Když jde o to získat náskok, jsem ten pravej.
137RIMMER:
RIMMER: Jestli se můžu zeptat, kdepak jsi splašil ten informační klenot tak dlouho předtím, než to věděl každý?
138HOLLY:
HOLLY: Naboural jsem se do lodního počítače a tam jsem to našel. Taky se mi podařilo nakouknout do seznamu zásob. Objevil jsem něco, z čeho by se vám naježily všechny vlasy...
139LISTER:
LISTER: A sice?
140HOLLY:
HOLLY: Je to brilantina. Máznete to na hlavu a máte naježené vlasy. Jsou tam už jen dvě, takže jestli máte zájem, dejte mi vědět. Jen jak najdu něco, co by se vám mohlo hodit, ozvu se vám.
141RIMMER:
RIMMER: Tak nashle za pětadvacet let.
142HOLLY se sarkasticky zasměje a zmizí.
143LISTER:
LISTER: (Drbe se na čele) Ta jizva dneska nějak svědí. To budou asi nervy.
144RIMMER:
RIMMER: Ty máš jizvu? Kde jsi k ní přišel?
145LISTER:
LISTER: Znáš ty propagační tužky, co rozdávaj u doktora? Je na nich: „Nejvíc nehod se stává doma. Buďte opatrní.“ Tak na jednu takovou jsem se nabod`.
146RIMMER:
RIMMER: Kde jsi byl?
147LISTER:
LISTER: Kde by? Doma. Takže mi to tak blbý nepřišlo.
148RIMMER:
RIMMER: Tohle není jizva, ale škrábnutí. *Tohle* je jizva.
149Ukáže na jizvu pod čelistí.
150LISTER:
LISTER: Kde jsi k tomu přišel?
151RIMMER:
RIMMER: Ve rvačce, to už je dávno. Duel.
152LISTER:
LISTER: Duel? Ty? (Směje se) Tohle ti nežeru.
153RIMMER:
RIMMER: Ale ne souboj. „Duel“. Ten starej film od Spielberga. Kamarád po mně hodil kazetu. Hloupě jsme se pohádali, kdo má na kole hezčí klipsny. Ale pomstil jsem se. Vymočil jsem se jim do napařovačky a chodil ve žlutých tričkách.
154Budík na zdi zapípá.
155RIMMER:
RIMMER: (Vstává) Proč to zvoní?
156Na budíku je nalepený nějaký vzkaz.
157RIMMER:
RIMMER: To je od Krytona. „Podívejte se pod šachovnici.“
158LISTER:
LISTER: (Nadzvedne šachovnici) Další vzkaz. (Čte) „Drahý pane Listere, děkuji za Vaši radu ohledně slečny Kochanské. Za odměnu jsem ukradl Baxterovi načerno pálenou kořalku a ukryl ji u Vás ve sprše. Už teď se dost bavím, protože vím, že Vaši celu budou kontrolovat. A umím si představit tu hrůzu, která Vás jímá.“
159LISTER vyděšeně vstává a ve sprše opravdu objevuje několik demižonů.
160RIMMER:
RIMMER: Proboha!
161LISTER:
LISTER: Ježiši!
162RIMMER:
RIMMER: Co budem sakra dělat? Za pět minut je tady kontrola! Jsem v podmínce!
163LISTER:
LISTER: Do záchodu! Do dřezu!
164LISTER přiskočí ke dřezu a lije do něho obsah jednoho z demižonů.
165RIMMER:
RIMMER: Baxter nás zabije, jestli zjistí, co děláme!
166LISTER:
LISTER: Kapitán nás zabije, když to neuděláme!
167RIMMER:
RIMMER: Z Baxtera mám ale větší strach! Grizzly před ním prchá a řve hrůzou. Před týdnem hrál poker, a když mu došly peníze, vsadil levou kouli na dvojici spodků. Na dvojici spodků! Takový je drsňák.
168Nad LISTEROVOU hlavou se rozsvítí výstražné světlo s nápisem: „NÁDRŽ PLNÁ“.
169LISTER:
LISTER: Sakra, kam teď s tím?
170RIMMER:
RIMMER: Co budem dělat? Ještě zbývají dvě lahve!
171LISTER:
LISTER: Holt to musíme vypít.
172RIMMER:
RIMMER: Vypít? Tohle je Baxterova pálenka, ta má tak tři sta procent! Z jedné takovéhle láhve by se opilo celé řecké loďstvo.
173LISTER:
LISTER: Aspoň ti vyrostou chlupy na hrudi.
174RIMMER:
RIMMER: Nejen na hrudi, ale i na rtech! Vyrostou ti chlupy i na chlupech! To je smrtelné...
175LISTER:
LISTER: Chceš, aby tě chytili s načerno pálenou kořalkou? Dej se do toho.
176RIMMER:
RIMMER: Já to chci něčím zředit.
177LISTER:
LISTER: Kruci, Rimmere, ty seš podělanej jako městskej chodník! Koukej to do sebe hodit!
178LISTER usrkne ze své láhve. Pomalu ji položí zpět na stůl. Zkroutí obličej, začne kašlat a mátožně se snaží usadit do své židle.
179RIMMER:
RIMMER: Jaké to je?
180LISTER:
LISTER: (Chraplavě) Jde to...
181I RIMMER tedy upije. Odloží demižon a chvíli čeká. Jeho ústa se začnou křečovitě klepat a následně třas zasáhne celý jeho obličej a poté i tělo. I on se pomalu šourá ke své židli. LISTER z té své mezi tím spadne. Objeví se nápis:
182„O pět minut později...“
183RIMMER a LISTER stále sedí u stolu, mžourají a balancují tak, aby udrželi vztyčené hlavy. Otevírají se dveře a vstupuje doširoka se usmívající ACKERMAN.
184ACKERMAN:
ACKERMAN: Kontrola!
185Opilý pár ho vůbec neregistruje.
186ACKERMAN:
ACKERMAN: Vztyk, pánové.
187RIMMER se o vztyk alespoň pokusí, ale výsledkem je jen malinké povyskočení. Oba se chytí mřížoví stolu a urputně se snaží postavit.
188ACKERMAN:
ACKERMAN: Postavte se k postelím.
189ACKERMAN ustoupí. LISTER s RIMMEREM se přidržují stolu a jeden druhého a jedním mohutným odrazem doskočí ke kavalcům, kterých se ihned zachytí. ACKERMAN si mezi tím čichne k obsahu demižonu stojícího na stole. Otočí se k oběma obyvatelům cely.
190ACKERMAN:
ACKERMAN: Vy jste opilí.
191LISTER:
LISTER: Opilí?
192Začne důrazně vrtět hlavou. Ve stavu, v jakém je, mu dělá problémy vrtění zastavit.
193LISTER:
LISTER: Ne, pane.
194RIMMER:
RIMMER: (Chraplavým hlasem) Vůbec ne, pane, ne. Ne, ne.
195ACKERMAN:
ACKERMAN: (Chvíli přemýšlí) A kdo by si teď dal utopence?
196LISTER s RIMMEREM se o překot hlásí.
197LISTER:
LISTER: Já!
198RIMMER:
RIMMER: Já!
199LISTER:
LISTER: Já bych si dal!
200RIMMER:
RIMMER: Utopenci jsou výborný nápad, pane!
201LISTER:
LISTER: Sakra... napálil nás.
202RIMMER najednou omdlí a svalí se na podlahu. LISTER se několik vteřin tupě hihňá.
203LISTER:
LISTER: Vzal si... Vzal si v jídelně bombón s likérem. Řikal jsem mu, ať si nepřidává.
204LISTER položí hlavu na ACKERMANOVO rameno a okamžitě usne.
205ACKERMAN:
ACKERMAN: (Volá do chodby) Zavolej na marodku, ať připravěj pumpování žaludku. (Zatváří se spiklenecky) Superšlauchem.
206Vězeňská jídelna
207U stolu sedí KOCHANSKÁ, KRYTON, KOCOUR a nějací další trestanci. Uličkou výhružně přichází BAXTER a jeho dva parťáci.
208KOCHANSKÁ:
KOCHANSKÁ: To je Baxter...
209BAXTER:
BAXTER: (Pomalu k nim dojde a opře se o jejich stůl) Vaši kamarádi mně štípli pálenku. Až vylezou z marodky a kolem nebudou bachaři, tak čeká voba tohle...
210Sebere ze stolu dvě koblihy a rozdrtí je v pěstech.
211KOCOUR:
KOCOUR: Rozmáčkneš jim koblihy? To jednoho naštve. Ale na druhou stranu si docela oddechnou.
212BAXTER odchází.
213KRYTON:
KRYTON: Co jsem to provedl?
214Vězeňská marodka
215LISTER a RIMMER leží na postelích. Právě jim byly vypumpovány žaludky. Ve dveřích se objeví KRYTON, jenž veze KOCHANSKOU na vozíku. Aby se dostali na ošetřovnu, přidělal si KRYTON na hlavu podivné modré neštovice a KOCHANSKÁ si nasadila na hlavu kastrol.
216KOCHANSKÁ:
KOCHANSKÁ: Baxter jde po vás. Musíte utéct. My všichni.
217KRYTON:
KRYTON: Tady se tolik nehlídá. Dostanem se na startovací rampu, ukradnem loď a pofičíme pryč!
218RIMMER:
RIMMER: Kde je Kocour?
219KRYTON:
KRYTON: Každou chvíli by se měl objevit tady.
220Vězeňská jídelna
221Tři objemní trestanci sedí na lavici u stolu a jedí ze svých táců. Vtom přichází KOCOUR se svým tácem a cpe se mezi ně. Nevejde se, a tak je odstrkuje. Vězňové dělají hrozivé obličeje, ale neříkají nic. KOCOUR se usadí a osloví jednoho z trestanců.
222KOCOUR:
KOCOUR: Hoď sem sůl, jo?
223Jak se jeho soused, vězeň, jehož tu přezdívají VELKÝ MASO, otočí pro sůl, KOCOUR mu sáhne do tácu a sní mu pár hranolků. VELKÝ MASO se na něho výhružně podívá.
224KOCOUR:
KOCOUR: Ten chlápek vedle ti krade hranolky.
225VELKÝ MASO se otočí na obviněného a KOCOUR mu jich mezi tím pár dalších uloupí.
226VELKÝ MASO: (Výhružně) Co to sakra vyvádíš, ty suchare?
227KOCOUR:
KOCOUR: (Ještě výhružněji) Kradu ti hranolky, ty bandasko!
228VELKÝ MASO na něho nevěřícně civí. KOCOUR mu odstrčí lokty, vezme si ještě pár jeho hranolků, napije se z jeho kelímku, ukousne kus jeho buřtu, vytrhne mu vidličku a nabere pár dalších dobrot z jeho tácu.
229KOCOUR:
KOCOUR: Hmm, docela dobrý. Slušný.
230VELKÝ MASO: (Civí na KOCOURA a mluví pomalu a důrazně, aby působil o to hrozivěji) V celym pekle není větší vazby, než jsem já, ty kostroune! Jaks přišel na to, že mě budeš prudit a že přežiješ?
231KOCOUR:
KOCOUR: Protože teď se to tady mění, ty tlusťochu! Odedneška, ty páprdo, mi děláš čubu!
232Nastaví mu tvář, aby mu VELKÝ MASO konečně jednu vlepil a on mohl být odvezen na marodku.
233VELKÝ MASO: Cože?
234KOCOUR:
KOCOUR: Č - U - B - U. Čubu! Tak vypadáš a to taky seš, rozumíš?
235Opět mu nastaví obličej a zavře oči v bolestivém očekávání. Reakce je však jiná.
236VELKÝ MASO: (Poddajně) Dobře.
237KOCOUR:
KOCOUR: Cože?
238VELKÝ MASO: Když se mnou někdo mluví tak zvostra, musí bejt vostrej hoch! Jestli chceš, abych ti dělal čubu, tak já proti tomu nic nemám.
239KOCOUR:
KOCOUR: A nechceš mi jich pár vrazit? Trochu mě vyzkoušet?
240VELKÝ MASO: Ne, kdepak. Jsem tvoje čuba! Odteďka jsem tvoje kocabinka, samička, křapule, bruska a tvůj božíček! Udělám všechno, abys byl šťastnej!
241KOCOUR:
KOCOUR: Tak mi jednu vraž! (Zoufale mu nastaví čelist)
242VELKÝ MASO: To mám zřídit tu krásnou tvářičku? Ani náhodou!
243Usmívá se a láskyplně KOCOURA obejme. Ten odvrátí obličej, co to jde, a panicky se rozhlíží.
244KOCOUR:
KOCOUR: Bože!
245Vězeňská marodka
246Leží tu všichni čtyři trpaslíkovci. SESTRA právě odchází. Podél stěny se plíží jiná SESTRA. Má čepeček, ňadra, ale přesto je na ní něco divného. Je to KOCOUR. Přistoupí rychle k LISTEROVI, chytne ho za ruku a začne mu měřit tep. LISTER se podívá na její hebké ruce a usmívá se. Úsměv mu ale ztvrdne hned, jak si všimne „jejího“ obličeje.
247KOCOUR:
KOCOUR: Nemůžem tu zůstat! Do pěti hodin musíme vypadnout!
248LISTER:
LISTER: Ale proč zrovna do pěti hodin?
249KOCOUR:
KOCOUR: V pět jsou koupele nemocnejch a to bude nejspíš na mně!
250Koridor Červeného trpaslíka
251KRYTON uvolňuje mřížoví šachty a všichni trpaslíkovci nepozorovaně prchají z marodky.
252Přistávací rampa
253Trpaslíkovci dorazili k nákladní rampě. Všimnou si ale, že je tu stojí rozežraný a zkorodovaný modul a nákaza se šíří i na stěny samotné lodi.
254KRYTON:
KRYTON: Ten mikrob, který zničil Herma, je na Trpaslíkovi!
255LISTER:
LISTER: Jak to?
256RIMMER:
RIMMER: Chameleónský mikrob. To musí být ten záchranný modul, kterým přiletěla Talia, nebo jak se jmenuje.
257LISTER:
LISTER: Vrátíme se a řekneme jim to.
258RIMMER:
RIMMER: A co náš útěk?
259LISTER:
LISTER: Než na to přijdou, tak to chvíli potrvá. Jestli se vrátíme teď, tak ještě můžou najít protilátku.
260RIMMER:
RIMMER: Hraješ si na odvážného chlapáka, jenom aby ses před ní vytáh`. (Kyne ke KOCHANSKÉ)
261KOCHANSKÁ:
KOCHANSKÁ: Ne, Dave má pravdu. Dokáže vidět za roh.
262RIMMER:
RIMMER: Jo, a za tím rohem jsi ty bez šatů a kupka sena.
263Hala Tanku
264Před nastoupenými vězni hovoří kapitán HOLLISTER.
265HOLLISTER:
HOLLISTER: Červený trpaslík je zevnitř užírán korozním mikroorganismem. Jak patrně víte, nemáme dost lodí, abychom vás zachránili všechny, takže většina z vás tady zůstane a zemře. Jo, a v poště máte všichni omluvný dopis.
266Vesmír
267Desítky Kosmiků opouštějí rozkládajícího se Trpaslíka.
268Korodující přistávací rampa
269Jsou tu všichni naši trpaslíkovci. KRYTON opatrně sbírá do zkumavky vzorky mikrobu.
270KRYTON:
KRYTON: Jak jsem předpokládal. Je naprogramován tak, aby nečinil sklo.
271KOCOUR:
KOCOUR: Takže stačí plutoniem poháněný skleník a jsme v suchu!
272KRYTON:
KRYTON: Potřebujem protilátku, co by neutralizovala korozivní negativitu mikrobu.
273LISTER:
LISTER: Něco s korozivní pozitivitou?
274KOCOUR:
KOCOUR: No a kde to seženem?
275HOLLY:
HOLLY: (Na LISTEROVÝCH náramkových hodinkách) Ve Zlatých stránkách nic není.
276KOCHANSKÁ:
KOCHANSKÁ: V zrcadlovém vesmíru! V něm je všechno přesně obráceně než tady. Negativní se stává pozitivním a virus se stává protilátkou.
277Kapitánova kajuta
278Je už dávno opuštěná. KRYTON namířil zdroj záření do skleněného hranolu tak, aby vzniklý paprsek procházel zrcadlem na stěně. Podivný duhový paprsek projde celou soustavou a povrch zrcadla se začne zvláštně vlnit jako vodní hladina.
279KRYTON:
KRYTON: Jestli v tom hranolu bude jediná nepřesnost, tak ten zrcadlový vesmír bude jen nedokonalou verzí našeho. To se ale dozvíme, až tam budeme.
280LISTER pokyne RIMMEROVI, jenž drží zkumavku se vzorky mikrobu v ruce, že může projít. RIMMER tedy projde zrcadlem do zrcadlového vesmíru.
281Zrcadlový vesmír - Kapitánova kajuta
282Vynoří se tu RIMMER se zkumavkou. Obsah jeho zkumavky se změnil.
283Kapitánova kajuta
284Stroj vydávající záření začne podivně bzučet. Porouchalo se to. KOCHANSKÁ se právě chystala projít zrcadlem, ale narazila do tvrdého skla.
285Zrcadlový vesmír - Kapitánova kajuta
286RIMMER si všimne, že se zrcadlo za ním uzavřelo.
287Kapitánova kajuta
288Přístroj prská a bouchá a jde z něho dým. Cesta do zrcadlového vesmíru je uzavřena.
289KRYTON:
KRYTON: Porouchalo se to! Přišli jsme o pana Rimmera!
290KOCOUR:
KOCOUR: Sláva, začíná se nám dařit!
291LISTER:
LISTER: Jak dlouho potrvá, než to spravíš.
292KRYTON:
KRYTON: Odhaduji to tak na dvacet minut.
293Zrcadlový vesmír - Kapitánova kajuta
294RIMMER se rozhlíží po místnosti. Na televizní obrazovce stojí žena a drží v náručí muže, jenž je oblečený v levném kostýmu mořské příšery a křičí hrůzou. Ozve se zaklepání na dveře. RIMMER si uvědomí, co se děje. Rychle si zuje boty a lehá si do postele.
295Zrcadlový vesmír - Za dveřmi kapitánovy kajuty
296Čísi ruka klepe na dveře.
297Zrcadlový vesmír - Kapitánova kajuta
298RIMMER se přikryje dekou a schovává pod ni i zkumavku. Vstupuje ZRCADLOVÝ HOLLISTER. Líbezně se usmívá a drží tác s citronádou a nějakými lejstry.
299ZRCADLOVÝ HOLLISTER: Můžu vstoupit, pane? Já jsem ťukal. Asi jste mě neslyšel. Horká citronádka.
300RIMMER se napije a zběžně pohlédne na frčky ZRCADLOVÉHO HOLLISTERA.
301RIMMER:
RIMMER: Děkuji ti... vojíne nulo.
302ZRCADLOVÝ HOLLISTER: Dovolíte? Pár věcí k podpisu.
303RIMMER:
RIMMER: No jasně, hochu. (Bere lejstra, otočí na druhou stranu a zamračí se) Propouštěcí rozkaz zprošťující tě všech obvinění? (Utrhne ho, zmuchlá a zahodí)
304ZRCADLOVÝ HOLLISTER: (Našpulí rty v předstíraném údivu) Nevím, jak se to tam dostalo. Já... ea... já...
305RIMMER:
RIMMER: Ty se chceš stát důstojníkem, viď, hochu?
306ZRCADLOVÝ HOLLISTER: A jak, pane! Šlo by to? Jednou, šlo by to?
307RIMMER:
RIMMER: Ne. Myslím, že ne. (Bere do pravé ruky pero, aby podepsal lejstra, ale zjišťuje, že je levák) No jasně, je to zrcadlový vesmír, všechno je obráceně...
308Bere pero do druhé ruky a vtom ho něco napadne. Odloží lejstra a nadzdvihne deku. V úžasu zírá do vlastního rozkroku
309RIMMER:
RIMMER: Pane jo! Na tohle si musím chvíli zvykat...
310Ozve se zaklepání a vstupuje ZRCADLOVÁ TALIA.
311ZRCADLOVÁ TALIA: Říkali, že můžu na chvilku dovnitř. (K RIMMEROVI) Vypadáš báječně...
312RIMMER:
RIMMER: Však ty taky. (K ZRCADLOVÉMU HOLLISTEROVI) To je všechno, kašpare.
313ZRCADLOVÝ HOLLISTER: Rozkaz, pane. (Odchází)
314ZRCADLOVÁ TALIA: Z tebe je teď kapitán. Jsi tak úspěšný muž. Máš vlastní loď... teda! Jsem z toho úplně vedle.
315RIMMER:
RIMMER: To já taky!
316ZRCADLOVÁ TALIA: Dej mi pusu.
317Hned, jak se k němu ZRCADLOVÁ TALIA nakloní, chytne jí za hlavu a začne ji dusit vášnivým polibkem. ZRCADLOVÁ TALIA se však začne vzpínat. RIMMER si to uvědomí a pustí ji.
318ZRCADLOVÁ TALIA: Co to děláš!?
319RIMMER:
RIMMER: Lepím ti hubana s pozdravem od mýho rejdiváka!
320ZRCADLOVÁ TALIA: Jsem tvoje sestra!
321RIMMERŮV obličej ztuhne. Napřímí se na posteli.
322RIMMER:
RIMMER: Ano. Ale měl jsem hroznou radost, že tě vidím. Já jsem tě...
323ZRCADLOVÁ TALIA: Dal jsi mi francouzáka!
324RIMMER:
RIMMER: Ne, to bylo blíž Antverpám. To byl belgičák. Jsem... já jsem... ea... jsem vážně nemocný... Jste kapitánova sestra?
325Začne předstírat nevolnost a fingovaně omdlí. Za pár vteřin se opět probere a hraje ztrátu paměti.
326RIMMER:
RIMMER: Ježišmarja, to byl hrozný sen! Jé, čau ségra! To jsem já, Arnie, tvůj brácha. Tak si tady pěkně kecni a pořádně bráchu obejmi!
327RIMMER čapne nos ZRCADLOVÉ TALIE mezi prsty a třese s její hlavou. Ona se vyděšeně vyprostí.
328ZRCADLOVÁ TALIA: Pane kapitáne! Já jsem sestra Talia Garretová, Vaše osobní spirituální poradkyně!
329Začne pištět a uteče.
330RIMMER:
RIMMER: (Volá za ní) Ségra! Sestro! Nebo kdo jste... Do prkýnka!
331Zrcadlový vesmír - Oddělení vědy
332Přichází RIMMER se zkumavkou. U dveří do laboratoře sedí recepční, ZRCADLOVÁ KOCHANSKÁ. V téhle realitě má blond vlasy. Má na sobě růžovou blůzku, čte si v magazínu a lakuje si nehty.
333RIMMER:
RIMMER: Dovolíte?
334ZRCADLOVÁ KOCHANSKÁ: (Aniž by vzhlédla od časopisu) Ano?
335RIMMER:
RIMMER: Nemohla byste mi říct, co je tohle?
336Ukazuje jí zkumavku.
337ZRCADLOVÁ KOCHANSKÁ: Na to se zeptejte pana profesora. Ten je tady přes všechny ty vědátorský ptákoviny.
338Otevřou se dveře laboratoře a vykoukne ZRCADLOVÝ KOCOUR. Má šedé sako, kulaté brýle, motýlka a krátké šedé afro.
339ZRCADLOVÝ KOCOUR: Někdo mě volal?
340RIMMER:
RIMMER: Profesore!?
341ZRCADLOVÝ KOCOUR: Ano? Přejete si?
342RIMMER:
RIMMER: Možná mi pomůžete. Co je tohle?
343Podá mu zkumavku. ZRCADLOVÝ KOCOUR si přičichne a vloží ji pod mikroskop.
344ZRCADLOVÝ KOCOUR: To je alkálie.
345RIMMER:
RIMMER: To ano. A jak se to jmenuje?
346ZRCADLOVÝ KOCOUR: Césiumfrankolitiový mixialobidiumrixidehyxid. Vypadáte překvapeně.
347RIMMER:
RIMMER: Těžko uvěřit, že tohle slyším od Vás. Mohl byste mi to napsat?
348ZRCADLOVÝ KOCOUR: Jistě. (K ZRCADLOVÉ KOCHANSKÉ) Nedala byste mi hrozně dlouhý kus papíru?
349Kapitánova kajuta
350Přístroj ke vstupu do zrcadlového vesmíru je podle všeho spravený, protože RIMMER se i se vzorcem protilátky vrací zrcadlem zpět do své reality. Hned, jak projde, přestane však poruchový stroj opět fungovat a zrcadlo zase ztvrdne.
351RIMMER:
RIMMER: Protilátka! Získal jsem ji!
352Uvědomí si, že kajuta je prázdná. Navíc všude blikají rudá výstražná světla. Mikrob už se pořádně rozšířil. Jde do koridoru.
353Koridor vedle kapitánovy kajuty
354RIMMER vběhne do koridoru. Ten je celý v rozkladu. Je slyšet zvuk drtícího kovu, část chodby je v plamenech, ze zdí sněží kousky polystyrénu. RIMMER se v panice rozhlíží.
355RIMMER:
RIMMER: Kde... kde jsou všichni?
356AUTOMAT:
AUTOMAT: Opravili ten přístroj a přešli do zrcadlového vesmíru. Teď jsi důstojník s nejvyšší hodností na lodi, takže předpokládám, že jsi kapitán. Blahopřeji, pane kapitáne.
357RIMMER:
RIMMER: Odpal!
358Kapitánova kajuta
359RIMMER se vrací do kajuty. Zrcadlo už je však definitivně neprostupné. Samotný přístroj už se stal obětí řádění mikrobu. Je rozežrán.
360Koridor vedle kapitánovy kajuty
361RIMMER běží hořícím koridorem.
362AUTOMAT:
AUTOMAT: Kam jdeš?
363RIMMER:
RIMMER: (Mává oním kusem papíru) Připravit tu látku!
364AUTOMAT:
AUTOMAT: Myslím, že zjistíš, že z toho vzorce, co máš na papíře, se teď stal vzorec toho viru, protože jsi opustil zrcadlový vesmír, takže se to obrátilo ve svůj protiklad.
365Začne se hystericky smát. RIMMER se podívá na papír.
366RIMMER:
RIMMER: Sakra, máš pravdu! To je katastrofa!
367AUTOMAT:
AUTOMAT: Ještě pořád to může šťastně skončit.
368RIMMER:
RIMMER: Jak?
369AUTOMAT:
AUTOMAT: Pamatuješ si, jak jsi mi štípnul tu čokoládu? Ještě pořád mi za ni můžeš zaplatit, než natáhneš bačkory.
370RIMMER:
RIMMER: A co je na tom tak šťastnýho?
371AUTOMAT:
AUTOMAT: No, pro mě je to šťastný konec. Aspoň mi budou hrát účty.
372RIMMER:
RIMMER: Hele, běž už s těma blbárnama do Blbous, ty přiblblej blbečkózní blbštajne!
373Prchá koridorem a rozhlíží se.
374AUTOMAT:
AUTOMAT: I pes má svůj den. A dneska je ten den...
375Vystřelí plechovku limonády směrem k RIMMEROVI. Letící plechovka trefí na druhém konci chodby RIMMERA do týla a ten se svalí k zemi.
376AUTOMAT:
AUTOMAT: ...a já jsem ten pes!
377RIMMER klečí na podlaze. Jeho obličej se potí a kroutí ve spalujícím žáru hořícího koridoru. Unaven pomalu upouští vzorec mikrobu, který začal hořet, na podlahu.
378RIMMER:
RIMMER: Kruci!
379Lehá si na zem. Vzduch začíná být nedýchatelný a RIMMER se snaží udržet při vědomí. Každý nádech ho pálí v jeho plicích. Plamen na kusu papíru se vzorcem najednou zašlápne noha v sandálu. RIMMER pozdvihne zrak a spatří vysokou postavu v dlouhém plášti a s kosou. Je to SMRT.
380SMRT:
SMRT: (Hlubokým hlasem) Arnolde Jidáši Rimmere. Tvůj život je u konce. Pojď se mnou.
381Podá mu ruku a pomůže mu vstát.
382SMRT:
SMRT: Půjdeme k řece Styx, kde vložíš minci do...
383RIMMER:
RIMMER: Dneska ne, kamaráde!
384RIMMER najednou kopne SMRT do slabin. Ta se s tlumeným výkřikem předkloní v bolesti a upustí kosu. RIMMER zatím prchá.
385RIMMER:
RIMMER: Jenom sympaťáci umírají mladí.
386Utíká pryč.
387SMRT:
SMRT: To se mi ještě nikdy nestalo...
388Zhroutí se na podlahu koridoru.
389Temná obrazovka
390Objeví se nápis:
391„KONEC“.
392Po několika vteřinách je smazán a nahrazen nápisem:
393„TO URČITĚ“.
394Hráli:
395Rimmer Chris Barrie Kamil Halbich
396Lister Craig Charles Martin Sobotka
397Kocour Danny John-Jules Miroslav Vladyka
398Kryton Robert Llewellyn Zdeněk Dušek
399Kochanská Chloë Annett Monika Žáková
400Holly Norman Lovett Miroslav Táborský
401Hollister Mac McDonald Zdeněk Dolanský
402Ackerman Graham McTavish Roman Hájek
403Talia Heidi Monsen Lucie Juřičková
404Automat Tony Slattery Václav Knop
405Baxter Ricky Grover Luboš Bíža
406Velký Maso David Verrey Martin Kolár
407Námět: Rob Grant & Doug Naylor
408Scénář: Doug Naylor
409Casting: Linda Glover
410Hudba: Howard Goodall
411Produkce: Mike Amos
412Grafický design: Andy Spence
413Generální manažer: Helen Norman
414Manažer: Ken Hawkins
415Výroba: Rachel Stewart
416Simon Burchell
417Jacqueline Zoppi-Tighe
418Produkční tým: Kelly Sparks
419Jackie Kelly
420Lucy Gossage
421Lucy Tullett
422Hlavní elektrikář: John Barker
423Rekvizity: Paul de Csernatony
424Neil Davies
425Michala Jermy
426Nigel Pinhay
427Tim Youngman
428Umělecká režie: Ian Reade-Hill
429Triková spolupráce: John Barclay
430Vědecká spolupráce: Alan Godleman
431Kamera: Andy Martin
432Zvuková spolupráce: Nigel Davis
433Exploze: Mike Reardon
434Zvuk: Jem Whippey
435Geoff Moss
436Střih: Paul Alexander
437Mark Wybourn
438Skript: Gillian Wood
439Asistent režie: Julie Sykes
440Vizuální efekty: Jim Francis
441Ed Smith
442Mark Howard
443Digitální efekty: Chris Veale
444Masky: Andrea Finch
445Christine Allsop
446Sarah Berry
447Kostýmy: Howard Burden
448Gill Shaw
449Richard Sale
450Zkoumání linie: Jo Bennett
451Produkční design: Mel Bibby
452Hlavní kamera: Peter Morgan
453Obchodní produkce: Doug Naylor
454Produkce & režie: Ed Bye
455Překlad: Pavel Kuchař
456Dialogy: Eva Štorková
457Dramaturgie: Jarmila Hampacherová
458Zvuk: Zdeněk Hrubý
459Hudební režie: Josef Hoffman
460Střihová spolupráce: Ivana Kratochvílová
461Asistentka režie: Jana Eliášová
462Výroba: Ivana Kupková
463Režie: Michal Vostřez
464Připravila tvůrčí skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského.
465Vyrobila Grant & Naylor Productions pro BBC
466© BBC MCMXCIX – Česká televize 1999
467Autor přepisu: Jiří Charvát (Rimmer)
468E-mail: charvat.jirka@gmail.com
469