Červený Trpaslík - Vyhledávání hlášek

S09E02 - Zpátky na Zemi, část druhá

Skladiště, BARTIKOVSKÁ otevřela velký portál do jiné dimenze s cílem sehnat zde LISTEROVI partnerku.

LISTER:

LISTER: To na beton nevyjde. Asi skončim s tvojí kebulí nebo s cizejma haksnama. Něco se vždycky podělá, moc nadějí si nedělám.

BARTIKOVSKÁ:

BARTIKOVSKÁ: Á, jdeme na to. (Zmáčkne tlačítko na ovládacím panelu.)

KRYTON přichází k RIMMEROVI.

RIMMER:

RIMMER: (Na půl pusy ke KRYTONOVI) Užs na ní vyhrabal ňákou špínu?

KRYTON:

KRYTON: (Stejným stylem jako RIMMER) Je naprosto bez poskvrnky, pane.

RIMMER:

RIMMER: A kruci.

KRYTON:

KRYTON: A když má čistý štít, znamená to…

RIMMER:

RIMMER: Já vím, chce to ušít boudu.

KRYTON:

KRYTON: Ne pane, chtěl jsem říct… (S falešným úsměvem se podívá na BARTIKOVSKOU.)

BARTIKOVSKÁ:

BARTIKOVSKÁ: Funguje to. Jestli výpočty správné, měla by se brána teď… (Zmáčkne pár tlačítek na ovládacím panelu.) otevřít.

Z přístroje vyjde paprsek, který vytvoř velký žlutozelenomodrý portál, který do sebe začne pomalu vysávat všechno okolo.

RIMMER:

RIMMER: (Řve.) Funguje to!

Všichni se snaží něčeho chytit.

BARTIKOVSKÁ:

BARTIKOVSKÁ: Něco tady neklape. (Píše na klávesnici.)

Na displeji se objeví nápis: „Dimenze neplatná“.

BARTIKOVSKÁ:

BARTIKOVSKÁ: Tvrdí to, že neexistujeme. Jak je tohle možné? Přenáší nás do nejbližší platné reality. To nedává smysl.

V obchodě si manželský pár vybírá televize, přičemž jim radí prodavač.

MUŽ:

MUŽ: Co je to za velikost?

PRODAVAČ:

PRODAVAČ: Tahleta pusinka je padesát palců pěkně nadržených pixelů.

MUŽ:

MUŽ: Líbí se mi.

V televizi se objeví reklama – logo Červeného trpaslíka a nápis: „Červený trpaslík: Zpátky na Zemi. Již brzy“.

ŽENA:

ŽENA: Do ložnice je zbytečně velká.

Ve všech v televizích v obchodě se teď vysílá, jak se posádka Červeného trpaslíka snaží udržet, aby nebyli nasáni do portálu.

LISTER (v televizi): Nevim, jak se ještě dlouho…

BARTIKOVSKÁ:

BARTIKOVSKÁ: Jak to, že naše realita neexistuje?

ŽENA:

ŽENA: Co třeba tahle? (Ukazuje na malinkou televizi.)

LISTER:

LISTER: Už se fakticky dýl neudržim!

BARTIKOVSKÁ:

BARTIKOVSKÁ: Někde se něco zvrtlo. Pošleme Rimmera, aby vyzkoušel, jestli to bezpečné.

Znovu ve skladišti (už ne v televizi).

BARTIKOVSKÁ bere ovladač.

RIMMER:

RIMMER: Počkat! (Naznačuje rukou, aby počkala, ale BARTIKOVSKÁ na něj namíří ovladač a stiskne tlačítko.) Říkal jsem počkat!

RIMMERŮV světelný obraz se vypne a zůstane z něj jen světelná včelka poletující ve vzduchu, kterou vcucne portál.

Portál se zobrazuje také v televizi v obchodě. Z té vyletí RIMMEROVA světelná včelka a narazí do reklamního poutače, kde zanechá díru ve tvaru člověka.

PRODAVAČ:

PRODAVAČ: Co to bylo? Jako by se něco rozbilo.

MUŽ:

MUŽ: (Ukazuje na televizi, kde se právě přehrává, co se stalo.) V televizi.

Na televizi se opět objeví: „Červený trpaslík: Zpátky na Zemi. Již brzy“

Ve skladišti se portál stále zvětšuje. LISTER, KOCOUR a KRYTON se již neudrží a letí směrem k portálu.

RIMMER se zhmotnil v obchodě a právě prolézá dírou v reklamním poutači.

Všichni kromě BARTIKOVSKÉ, která dále sedí u ovládacího pultu, se drží tyče a snaží se, aby nebyli nasáni do portálu.

LISTER:

LISTER: Už se neudržim!

KOCOUR:

KOCOUR: Kruci!

V obchodě.

MUŽ:

MUŽ: Ta byla s vysokým rozlišením.

PRODAVAČ:

PRODAVAČ: Ano, tenhle model má HD.

Na Červeném trpaslíkovi se LISTER pustí tyče a vletí do portálu.

LISTER:

LISTER: Ááááá!

Vyletí z televize v obchodě a dopadne na dřevěný stolek, který se pod ním zlomí.

KRYTON se také pustí tyče.

KRYTON:

KRYTON: Bože, to ne! Óóó!

Letí v obchodě nízko při zemi, dokud nenarazí hlavou do stolku s televizemi.

KRYTON:

KRYTON: Au!

Zvedá se ze země stejně jako LISTER, který se drží za záda.

Na závěr z televize vyletí i KOCOUR, který na rozdíl od ostatních do ničeho nenarazí, ale dopadne elegantně na nohy. Udělá ještě piruetu.

KOCOUR:

KOCOUR: Jó jojojojó jó! Tádadýdádádá!

LISTER:

LISTER: Kde to jsme, Krytone?

KRYTON:

KRYTON: (Ukazuje na psychoscan.) Podle psychoscanu jsme v jednom londýnském obchodním domě na začátku dvacátého prvního století.

LISTER:

LISTER: Na začátku jednadvacátýho? Není to, jak se všechny banky položily a prachy ztratily hodnotu?RIMMER: O tom jsem četl v dějepise.

Opodál stojí prodavač a předvádí páru další televizi.

PRODAVAČ:

PRODAVAČ: To je zvuk, co? Máte dojem, jako by byli s váma v místnosti.

LISTER (v televizi): Kde to jsme, Krytone?

KRYTON (v televizi): Podle psychoscanu jsme v jednom londýnském obchodním domě…

MUŽ:

MUŽ: A, Červený trpaslík. To je nová řada?

PRODAVAČ:

PRODAVAČ: Já to moc nesleduju. Science fiction, je to děsná snůška kravin. Třeba ten psychoscan, ví úplně všechno. Chcete-li vědět cokoli, zeptejte se psychoscanu. Hehe, jak to může všechno vědět? Taková blbost.

LISTER:

LISTER: Co je to za vola?

KRYTON:

KRYTON: (Ukazuje LISTEROVI psychoscan.) Podle psychoscanu, pane, je to nafoukaný trouba, pan Všudybyl a Všeználek, Mike Mellington. Mimochodem má velice malý penis.

RIMMER:

RIMMER: A jak to ten psychoscan ví?

KRYTON:

KRYTON: Hm, prošel si jeho e-maily. Už se maže čtvrtou tubou krému na zvětšení penisu.

KOCOUR:

KOCOUR: (Ukazuje na televize na stěně.) Hele, chlapi, brána se zavřela, nemůžem zpátky.

LISTER:

LISTER: Kruci, co blbneš? My jsme zpátky. Tohle je Země, tady jsme doma!

RIMMER:

RIMMER: A zbavili jsme se kremelský Káti, otevřete někdo vodku.

Jedou po eskalátoru do vyššího patra.

KOCOUR:

KOCOUR: Zdá se mi, že na nás všichni čučej.

KRYTON:

KRYTON: Řekl bych, že navíc v posměšném režimu, pane.

RIMMER:

RIMMER: Jen se smějí tomu, jak vypadáš, Krytone. (Lidé na druhém eskalátoru na ně posměšně ukazují.) Nelam si s tím hlavu. V jednadvacátém století se podivínům posmívali v jednom kuse. V sobotu večer dokonce dávali pořady, kam zvali podivíny, nechali je zpívat a tančit a pak se jim chechtali jak diví. Prosťáčci, s prostným vkusem.

Vstupují do obchodu s DVD disky. KRYTON vezme několik DVD z poličky „Science fiction“.

LISTER:

LISTER: (Drží DVD.) Hele, co je tohle zač?

KRYTON:

KRYTON: To jsou digitální všestranné disky, pane, zkráceně dývídýčka. Počátkem jednadvacátého století byla velmi oblíbená, než zastarala a nahradili je tím, co používáme teď.

LISTER:

LISTER: Myslíš videama?

KRYTON:

KRYTON: Přesně tak. Tehdy nikdo netušil, že lidé jsou naprosto neschopní vracet dývídýčka zpátky do obalu. Řeknu to v číslech: Za prvních dvacet let se jich ztratily víc než dva triliony. Kazeta se vám jen tak neztratí.

KRYTON se podívá na DVD, která drží v ruce a nemůže věřit vlastním očím.

KRYTON:

KRYTON: No ne, vidíte to? (Rozdá DVD ostatním.)

RIMMER:

RIMMER: Červený trpaslík. To jsme my. To je televizní seriál o nás.

KRYTON:

KRYTON: Líčí všechna naše dobrodružství, všechna do posledního.

KOCOUR:

KOCOUR: Jak je to možný?

LISTER:

LISTER: Jsme postavy z toho televizního seriálu, který nějak utekly z televizního světa, eh, do skutečnosti?

KRYTON:

KRYTON: Proto ten dimenzionální nůž říkal, že naše realita není platná.

LISTER:

LISTER: Nejsem skutečnej. Jsem jenom postava ze seriálu, nejsem skutečnej, nejsem, hm, skutečnej.

RIMMER:

RIMMER: To vysvětluje mnohé.

LISTER ukáže na RIMMERA naštvaně prstem.

KOCOUR:

KOCOUR: Tak ani já ne? To ve skutečnosti nevypadám tak skvěle? Aúúú!

RIMMER:

RIMMER: Tak je to se mnou vždycky. Jakmile se mi začne dařit, ukáže se, že nejsem (Odmlčí se a usměje.) skutečný… Fantazie!

KRYTON:

KRYTON: Pánové, teď zachovejme klid a jasnou hlavu. Je jasné, že je nesmírně znepokojivé zjistit, že jsme jen seriálové postavy, a je zřejmé, že si na to musíme chviličku zvykat. Je ale nutné, abychom se na to dívali ve správném světle: (Začne hystericky ječet.) Nejsme skuteční, co budeme dělat?! Řekl bych, že tím jsem do toho vnesl světla až až.

LISTER:

LISTER: To je tak ulítlý, až to bolí.

LISTER přistoupí k plakátu, kde je vyobrazen on sám několikrát za sebou, jako by se naklonoval. Nad ním je nápis „Příliš divné na slova“.

LISTER:

LISTER: Hele, koukněte na tohle. (Udělá stejný postoj jako na plakátu.)

RIMMER ukáže na další nápis na plakátu: „Červený trpaslík: Zpátky na Zemi“.

RIMMER:

RIMMER: Zpátky na Zemi, to právě prožíváme.

KOCOUR:

KOCOUR: Má pravdu, hele!

KOCOUR přistoupí k vitríně s nápisem: „Již brzy“. LISTER ji otevře šroubovákem a vyndá z ní DVD „Zpátky na Zemi“. Je to však jen prázdný obal, DVD v něm není.

100

LISTER:

LISTER: Není v tom disk. (Ukáže na nápis „Již brzy“.) Už brzo. Ještě to nevydali. (Čte z obalu.) Zpátky na Zemi se odehrává po desáté řadě. Kochanská je mrtvá. Posádka prolétne branou a zjistí, že je jenom seriálovými postavami. Vědí, že v posledním díle zemřou.

101

RIMMER:

RIMMER: Zemřou?

102

LISTER:

LISTER: (Pokračuje ve čtení.) Kluci z Trpaslíka ve stylu Blade Runnera (Výrazem v obličeji naznačí, že nechápe.) vyhledají své stvořitele a žadoní o život.

103

RIMMER:

RIMMER: Jak to máme udělat?

104

KOCOUR:

KOCOUR: Snadno: No tak, mějte srdce a nechte nás žít! Chápeš?

105

LISTER:

LISTER: (Pokračuje ve čtení.) Nejdřív se kluci pokusí vyhledat herce, kteří je hráli v seriálu a tím začíná jejich metafyzická odysea.

106

KOCOUR:

KOCOUR: Vždycky jsem toužil prožít metafyzickou odyseu a léta jsem myslel, že nebudu mít šanci.

107

KRYTON:

KRYTON: A jak to bude dál?

108

LISTER:

LISTER: Bůh ví, má to tři díly.

109

RIMMER:

RIMMER: Ale né, tři díly né, to přímo nesnáším. Co když, co když zrovna nebudu doma, co když mám práci, co když…

110

RIMMER sedí u stolu v obchodním domě a prohlíží si vzorky koberců. Za ním je palanda vypadající podobně jako jejich typická palanda z Červeného trpaslíka. Lidé, kteří jdou okolo na něj posměšně koukají. Přichází LISTER.

111

LISTER:

LISTER: Tedá, něco ti řeknu. Záchody jsou tu jako ve středověku.

112

RIMMER:

RIMMER: Tak to sis připadal jako doma.

113

LISTER:

LISTER: Áh, není tam hajzlpapír, tahle doba ho asi nezná.

114

RIMMER:

RIMMER: Jak jsem říkal, jsou to prosťáčci. Živěj se odpadem.

115

LISTER:

LISTER: Hele, seděl jsem tam v kabince bez papíru a říkám si, jak to skoulim. Votevřu dveře a vidim na zdi přístroj, ze kterýho fouká horkej vzduch. (Ukáže prstem na hlavu.) No, došlo mi to. Používaj fakt uplně jinej systém.

116

RIMMER:

RIMMER: Jiný systém?

117

LISTER:

LISTER: Jó, zadek si umeješ v umyvadle a pak ho usušíš tim foukadlem.

118

RIMMER:

RIMMER: A tys to tak udělal?

119

LISTER:

LISTER: No jak jinak? A ty foukalda jsou děsně vysoko. Je to… Roztahuješ si půlky od sebe, vyskakuješ a snažíš se nechat trochu vofouknout. Řeknu ti, lidi tu nejsou zrovna milí. Zkusíš si s někym pokecat a nezájem… Kde je Kocour s Krytonem?

120

RIMMER:

RIMMER: Shánějí peníze. Nikdo z nás nemá ani floka.

121

LISTER:

LISTER: Prachy? A kde je chtěj vzít?

122

RIMMER:

RIMMER: Šli najít zastavárnu, Kryton chce dát do frcu svou hlavu.

123

LISTER:

LISTER: Dyť pak nic neuvidí.

124

RIMMER:

RIMMER: Použije náhradní oči. Budou mu viset z krku.

125

LISTER:

LISTER: Eh, tak to je fakt síla. Vůbec to nebude nápadný.

126

Přicházejí KOCOUR a KRYTON.

127

KOCOUR:

KOCOUR: Nazdar.

128

LISTER:

LISTER: Tak co.

129

KRYTON:

KRYTON: Mysleli, že jsme ze skryté kamery a odmítali nás brát vážně.

130

KOCOUR:

KOCOUR: A to jsme chtěli přihodit ještě jednu nohu. Nezájem. Jak teď najdem svého stvořitele, nemáme ani fáro, ani prachy.

131

RIMMER:

RIMMER: Peníze. Vím, jak k nim přijít.

132

Odejdou.

133

V obchodě s nábytkem hledají peníze, co lidem vypadli z kapes do sedaček, nacházejí však mnoho jiných věcí.

134

KOCOUR:

KOCOUR: Kolik máte?

135

KRYTON:

KRYTON: Máme patnáct hřebenů, dva mobily, tři balíčky žvýkaček, dva kondomy, dvoje brýle na čtení a devatenáct kousků popcornu. Čekám, že každou chvíli narazíme na zlatou žílu.

136

RIMMER:

RIMMER: A co peníze?

137

LISTER:

LISTER: Nó, zatím máme… (Počítá peníze.) Devatenáct liber a třicet čtyři pencí.

138

KOCOUR:

KOCOUR: A co teď?

139

KRYTON:

KRYTON: Nó, podle tohohle (Vezme obal od DVD.) sedneme na metro a pojedeme do sci-fi krámu, co se jmenuje Jsou mezi námi.

140

Odchází. RIMMER vezme dva nalezené kondomy a KOCOUR postaví na stolek podivné origami, které složil ze zlatého celofánu.

141

Čekají na metro, poté jdou po ulici až k obchodu Jsou mezi námi.

142

RIMMER:

RIMMER: Tohle nemá hlavu ani patu.

143

Vstoupí do obchodu. Za pultem stojí prodavač NODDY. Má ruce na uších a houpe se do rytmu hudby. Na sobě má tričko s logem Červeného trpaslíka Obchod je plný merchandisingu ze seriálu.

144

KOCOUR:

KOCOUR: Hele kluci, koukněte, to jsem přece já. Vidíte to?! (Ukáže na sci-fi časopis, na jehož obálce je vyfocená posádka Červeného trpaslíka.) A tohle?

145

Všichni se dívají na NODDYHO, který jim nevěnuje žádnou pozornost a dál poslouchá hudbu. LISTER zaklepe na pult, NODDY se „probudí“ a podívá se na něj.

146

LISTER:

LISTER: Posloucháte muziku?

147

NODDY:

NODDY: Ne, proč?

148

LISTEROVI ztuhne úsměv na rtech.

149

LISTER:

LISTER: Eh, víte, potřebovali bysme pomoct. Totiž, hledáme ty, co mají na triku televizní seriál Červený trpaslík. Snažíme se zjistit, jestli je to náš poslední díl. Vím, že je to divný, ale my nejsme herci, ale opravdový postavy. Nastal ňákej dimenzionální tento a bhhhh.

150

NODDY:

NODDY: Dimenzionální skluz, co? To se touhle roční dobou stává. Jste v naprostý pohodě a najednou, bzbzbzbzbz (Podivně hýbe rukama a hlavou.), kruci, kde to jsme, skončíte v jiný dimenzi. Na to si dávejte bacha.

151

RIMMER:

RIMMER: Díky Bohu za to. (Ke KRYTONOVI) Je to magor.

152

NODDY:

NODDY: Takže vy sháníte kontakt na herce?

153

LISTER:

LISTER: Potřebujem poradit.

154

NODDY:

NODDY: Čísla vám dát nemůžu, ale znám někoho, kdo je má, šéf fanklubu Červenýho trpaslíka, není nic, co by nevěděl o poslední šmince.

155

LISTER:

LISTER: My máme fanklub?

156

NODDY:

NODDY: (Volá šéfovi fanklubu, ale mluví k posádce.) Je novej, čerstvě ve funkci, tak trochu fanatik, změnil si jméno na Červ Zakrslík, chce, aby se mu říkalo pane Zakrslíku, obejvák si zařídil přesně jako vaši ubikaci, na čelo si nechal vytetovat H… Není jako my, je tak trochu šáhlej. (ČERV na druhé straně zvedne telefon.) Čau Červáku, tady Noddy, jó, sorráč, že tě rušim při Warhammerovi. Hádej, koho mám tady v krámě. No tak hádej… Ne… Ne…Ne… Ne… Cože? (LISTER se pousměje.) Ne… (LISTERŮV úsměv opadne.) Ne… Chceš to říct?… Ne… Ne… Chceš to říct? Stejně ti to povím. Zrovna teď tady v krámě přede mnou stojí opravdová posádka Červenýho trpaslíka. (Celá posádka se pyšně zatvaří.) Chytli dimenzionální skluz… Jó, to sem taky říkal. No, hele, chtěli by zjistit, kolik jim ještě zbývá dílů… Přesně tak, potřebujou kontakty a ty je máš… Cože? Proč? (Zavěsí telefon.) Ach, hm, nemůže to prozradit, Direktiva 596.

157

RIMMER:

RIMMER: 596?

158

NODDY:

NODDY: (Směje se.) To miluju. Když se takhle tváří a vždycky to zvoře.

159

RIMMER:

RIMMER: (Tváří se důležitě.) 596. Superšimpanzi Vesmírných sborů, kteří v nulové gravitaci páchají nemravnosti, ztrácejí nárok na banány.

160

KRYTON:

KRYTON: Ne, pane. Ehh, ke složkám posádky může pouze kapitán.

161

RIMMER:

RIMMER: Aha.

162

LISTER:

LISTER: Takže sme namydlený?

163

NODDY kývne hlavou.

164

KOCOUR:

KOCOUR: Co je tohle? (Odejde k vaně na prodej.)

165

NODDY:

NODDY: To je vana Davea Listera z devátý řady, ta je podle mě nejlepší, úžasná, ta neměla chybu, dyť ste v ní byli. Vzpomínáte, jak Kryton přiběh a řek vám, že to Kochanskou vycuclo z přechodový komory?

166

RIMMER vezme něco z vany.

167

RIMMER:

RIMMER: Rybí šupina?

168

KOCOUR:

KOCOUR: (Přičichne k ní.) Z ryby to není.

169

LISTER:

LISTER: Třeba je to z indický placky… Kdo by lez do vany bez kari?

170

RIMMER:

RIMMER: Možná je to umělá šupina z hada, ve kterého se proměnil ten polymorf. Krytone! (Zvedne šupinu a ukáže ji Krytonovi.)

171

KRYTON:

KRYTON: (Skenuje šupinu očima.) Je tam číslo licence a jméno rekvizitáře, Swallow.

172

LISTER:

LISTER: Ale, to, to, to, to jsem tu někde viděl. (Začne prohledávat fotografie na pultu.) Jo, tady je to. (Vezme jednu fotografii.) Swallow s herci, čekání na taxi, Trpaslicon 2009. (Na fotce je posádka se starším mužem.)

173

RIMMER:

RIMMER: Krytone, naskenuj fotku a dej jí do té televize. (Pohledem ukáže na televizi v krámě.)

174

KRYTON fotografii pohledem naskenuje, tak se následně objeví v televizi.

175

RIMMER:

RIMMER: Výřez. (KRYTON provede, co říká.) Stop… Co je tohle? Tam vlevo. Zvětšit tu vizitku. (Kryton přiblíží vizitku tak, že je vidět, co je na ní napsáno.)

176

KOCOUR:

KOCOUR: (Čte.) Swallow, naložit ve tři hodiny.

177

LISTER:

LISTER: Na druhý straně je určitě adresa.

178

RIMMER:

RIMMER: To je jeho taxík. Oddálit. Stop! Moment, mám nápad, najeď tam. (KRYTON na fotce detailně přiblíží RIMMEROVO H na čele.) Stop. Zřetelnější odraz. (V H se odráží dům na druhé straně silnice.) Potřebujeme odrazovou plochu, abychom se dostali zpátky přes ulici, přibliž, přejeď doprava, hledej kapku vody na tom kandelábru. (KRYTON provádí vše, co mu RIMMER říká.) Máme ji, jseš šikulka, zvětšit na osmdesát, zřetelnější odraz (V kapce vody se vyobrazí skleněné dveře.), stop! Otočit o sto sedmdesát, zvětšit na dvě stě dvacet. (V odrazu dveří je vidět taxikář držící vizitku.)

179

KOCOUR:

KOCOUR: Co je to?

180

RIMMER:

RIMMER: Převrátit. To je ten taxikář a jeho vizitka. Zvětšit na dvě stě devadesát, otočit o devadesát stupňů. (Je vidět vizitka s nápisem „Svět nosů“.)

181

KOCOUR:

KOCOUR: To je ono! Adresa Swallowovy firmy!

182

KRYTON:

KRYTON: Nebylo by rychlejší najít ho v telefonním seznamu?

183

RIMMER:

RIMMER: Vyjeď mi to v 9×13 a ještě slovo a budu to chtít na A trojku z tvé odpadní jednotky.

184

KRYTONOVI se vytiskne z hlavy papír.

185

RIMMER:

RIMMER: (Čte z papíru.) vyrábí latexové masky pro film a televizi, specializuje se na nosy. Když ho najdeme, třeba nás pošle správným směrem.

186

KRYTON:

KRYTON: Ale jak se tam dostaneme? Je to přes padesát kilometrů.

187

NODDY:

NODDY: Já vím jak, HollyHopem!

188

RIMMER:

RIMMER: Ten je na Trpaslíku.

189

LISTER, KOCOUR, KRYTON: (Jednohlasně.) Ten zůstal na lodi.

190

NODDY:

NODDY: Ehm, pomocí mogulu.

191

VŠICHNI:

VŠICHNI: Na Trpaslíkovi.

192

NODDY:

NODDY: Fotostroj času. Když vejdete do fotografie, a hm (Usměje se.)

193

Všichni řvou jeden přes druhého.

194

KRYTON:

KRYTON: Ten je na lodi, pane.

195

LISTER:

LISTER: Na TR-PA-SLÍ-KO-VI!

196

NODDY:

NODDY: Mám to, paprskem.

197

Jeden přes druhého.

198

LISTER:

LISTER: To je ze Star Treku, ne z nás.

199

KOCOUR:

KOCOUR: To je Star Trek!

200

KRYTON:

KRYTON: Ne, to nejde, pane.

201

NODDY:

NODDY: Tak jo, když nemáte možnost teleportace ani rematerializace, nezbejvá… než jet autobusem.

202

Čekají na autobusové zastávce. KRYTON má plášť, klobouk a velké brýle, aby nevypadal tak nápadně. RIMMER si čte sci-fi magazín, který předtím viděli v obchodě.

203

RIMMER:

RIMMER: Neurotik? Nejsem neurotik. Nikdy jsem nebyl neurotik. Neurotik? Neurotik?! Jsou snad na hlavu? Kdo ty kraviny píše? Ani v dětství jsem nebyl neurotickej, neměl jsem na to čas, pořád jsem si myl ruce.

204

RIMMER předá časopis LISTEROVI. Přijede autobus.

205

RIMMER:

RIMMER: Komický? Co je na mě směšného? Jmenujte mi jednu věc, co je na mě směšná. Jednu, jednu jedinou.

206

Nastupují do autobusu.

207

KRYTON:

KRYTON: Jste zcela bezdůvodně nafoukaný, pane. Máte směšně přehnané životní cíle.

208

RIMMER:

RIMMER: Až budu velitelem vesmírné flotily, tyhle řeči si odneseš. (K řidiči autobusu.) Čtyřikrát na London Street, prosím.

209

KOCOUR zase složí podivné origami z celofánu a položí ho na přepážku oddělující prostor pro řidiče.

210

LISTER:

LISTER: Směšně přehnaný životní cíle, hehe, to fak sedí. Skvěle si ho vyhmát.

211

RIMMER:

RIMMER: (K ŘIDIČI) Kde je první třída?

212

ŘIDIČ:

ŘIDIČ: Všude je první třída, šéfe.

213

RIMMER:

RIMMER: Výborně, už se těším šampaňské a na ty malé ubrousky.

214

LISTER:

LISTER: Hele, radši se rozdělíme, aby to tak nebylo do očí.

215

Autobus se rozjede. LISTER sedí sám u okénka a čte si sci-fi časopis. Nalistuje stránku, kde je rozhovor s Chlöe Anett, představitelkou Kochanské.

216

LISTER:

LISTER: (Pro sebe) Herečka, co ji hraje. No jasně. V týhletý dimenzi je naživu, že jo.

217

Kousek dál od LISTERA se v autobuse baví dvě děti.

218

DÍVKA:

DÍVKA: To je von, to je určitě von.

219

Jdou k LISTEROVI.

220

DÍVKA:

DÍVKA: (K LISTEROVI) Páni.

221

CHLAPEC:

CHLAPEC: (Napodobí RIMMEROVO salutování.) Ahój.

222

DÍVKA:

DÍVKA: Vy jste Dave Lister, viďte?

223

LISTER:

LISTER: Jo. Jak, jak si to poznala.

224

DÍVKA:

DÍVKA: Koukáme na vás s taťkou na Daveovi.

225

LISTER:

LISTER: Na Daveovi?

226

CHLAPEC:

CHLAPEC: V televizi. Jaký to je, když podle vás pojmenujou celej televizní kanál?

227

LISTER:

LISTER: Cože?

228

DÍVKA:

DÍVKA: Jste fakt supr.

229

LISTER:

LISTER: Supr?

230

CHLAPEC:

CHLAPEC: Nenecháte sebou vorat a to je supr.

231

DÍVKA:

DÍVKA: A i když jste nechutnej, občas bejváte statečnej.

232

LISTER:

LISTER: (Pousměje se.) Mmh. (Podívá se do časopisu.)

233

DÍVKA:

DÍVKA: Jste smutnej kvůli Kochanský?

234

LISTER naznačí v obličeji souhlas.

235

DÍVKA:

DÍVKA: I nám to přišlo líto, taťkovi taky. Pak nám to ale došlo. (Zaujme vítězoslavný postoj.)

236

LISTER:

LISTER: Cože? A co?

237

DÍVKA:

DÍVKA: Že doopravdy není mrtvá.

238

LISTER:

LISTER: Jak to?

239

DÍVKA:

DÍVKA: Kryton byl jedinej, kdo ji viděl umřít a taky, jak jí to vycuclo ven, ale nevycuclo.

240

LISTER:

LISTER: Fakticky?

241

CHLAPEC:

CHLAPEC: Kryton vás houpal.

242

LISTER:

LISTER: Proč by mi lhal?

243

DÍVKA:

DÍVKA: Byl jste zdrblej, totálně grogy.

244

CHLAPEC:

CHLAPEC: Pil jste, magořil jste.

245

DÍVKA:

DÍVKA: Nedokázala se dívat, jak se zabíjíte. Neposlouchal jste jí, tak sedla do Modrýho skrčka a utekla.

246

LISTER:

LISTER: Proč si to Kryton vymyslel?

247

DÍVKA:

DÍVKA: Chtěl vás ušetřit trápení.

248

CHLAPEC:

CHLAPEC: Abyste si nepřipadal jako velkej tlustej břídil. Dala vám kopačky. Já taky dostal košem bylo to fakt děsný.

249

LISTER:

LISTER: Kopačky? Ale to teda… Ale tak to je furt naživu.

250

DÍVKA:

DÍVKA: Určitě je naživu. Vsadím se že je.

251

CHLAPEC:

CHLAPEC: Ona todle vždycky uhádne. Jako u toho filmu Titanic, hned od začátku věděla, že se potopí, prostě to věděla. A i při tom biblickym filmu říkala, že Ježíš určitě není mrtvej.

252

DÍVKA:

DÍVKA: V příští řadě jí zkuste najít, přiveďte ji zpátky.

253

CHLAPEC:

CHLAPEC: Dal bych jí pusu, bejt váma.

254

LISTER:

LISTER: Žádnou další řadu neuvidíte. Jsem jenom fiktivní hrdina, neexistuju.

255

DÍVKA:

DÍVKA: Já myslím, že existujete.

256

CHLAPEC:

CHLAPEC: A já taky.

257

(V autobuse zacinká zvonek.)

258

DÍVKA:

DÍVKA: Jé, vystupujem!

259

Odcházejí.

260

CHLAPEC:

CHLAPEC: Vyřiďte Rimmerovi, že je magor.

261

RIMMER, KRYTON, KOCOUR a LISTER vystoupí z autobusu. U silnice stojí BARTIKOVSKÁ.

262

BARTIKOVSKÁ:

BARTIKOVSKÁ: (K RIMMEROVI) Myslíte, že vy mě přechytračit, ale to těžko. Já tady, prořízla další díru.

263

RIMMER:

RIMMER: Vědecká důstojnice, výborně. Velice nás těší, že jste nás dohnala.

264

BARTIOVSKÁ:

BARTIOVSKÁ: Vím, že byste upláchnul, nechcete být vymazán, ale mě neporazíte, já moc chytrá.

265

RIMMER:

RIMMER: Vymazat mě? Já myslel, že zabití hologramu je vražda.

266

BARTIKOVSKÁ:

BARTIKOVSKÁ: Ne. Hologram už je mrtvý, morálně, eticky… Zabít hologram, klidně.

267

RIMMER:

RIMMER: Jak myslíte. (Strčí BARTIKOVSKOU pod projíždějící auto.) Jdeme, nemáme na to celej den.

268

KRYTON:

KRYTON: S ničím takovým nepočítala, já ano.

269

Po schodech sestupují do Swallowovy firmy.

270

KOCOUR:

KOCOUR: Teda, tohle je totálně praštěný.

271

LISTER:

LISTER: (Čte z cedule na zdi. Nápis je v čínštině.) Svět nosů, to je ono. Výrobce latexových masek pro televizi, specializace na nosy. Já umim čínsky?

272

KOCOUR:

KOCOUR: Vy fakt myslíte, že nám ten chlap píchne?

273

RIMMER:

RIMMER: Dělal na seriálu, my jsme smyšlené postavy, tak musí znát adresu našeho stvořitele.

274

KRYTON:

KRYTON: Ale, co když ji nezná?

275

LISTER:

LISTER: Nó, tak si aspoň vezmeš náhradní nos.

276

KRYTON:

KRYTON: Éh.

277

V chemické laboratoři sedí SWALLOW. Všude jsou zkumavky a různé roztoky, v nichž plavou latexové nosy. SWALLOW sám právě jeden drží plastovou pinzetou a fouká na něj. Na sobě má KOCOURŮV typický černobílý kožich, na hlavě zbytky z replikantů. Přicházejí RIMMER, LISTER, KOCOUR a KRYTON.

278

KOCOUR:

KOCOUR: (Strčí do SWALLOWA.) Hele, to je můj kožich. Má můj kožich. Dej ho sem! (Sebere SWALLOWOWI kožich.) Kde jsi vzal ten kožich?

279

SWALLOW:

SWALLOW: Sebral z kostymérny pro Červený trpaslík, konec řady devět. Nakrást spoustu věcí, prodávat na eBay. Já dokonce šlohnout auto od prezidenta fanklubu… Proč vy tady? Nemá logiku, vy správně být v televizi.

280

RIMMER:

RIMMER: Otázky. Chcem odpovědi. Kolik dílů nám zbývá? Je pravda, že máme umřít?

281

SWALLOW:

SWALLOW: Tohleto já neznat, já jen dělat nosy. (Ukáže latexový nos v ruce.) Z latexu.

282

KOCOUR:

KOCOUR: (Naštvaně.) A kdo to ví?

283

SWALLOW:

SWALLOW: Eh… Velkej šéf, ten vědět všechno, on velkej génius. (Ukáže na LISTERA.) Udělat tvůj mozek. (Ukáže na KOCOURA.) Tvůj mozek taky, jednou v pátek.

284

LISTER:

LISTER: Jak se k němu dostanem?

285

SWALLOW:

SWALLOW: Eh, já, já znát chlap, co vědět kde. (Začne se hrabat v nepořádku na svém stole.) Znát velkej šéf a jeho adresa. (Podá LISTEROVI papír.)… Eh, hrozná zima, eh…

286

RIMMER:

RIMMER: Říkal jsi, že jsi ukradl auto.

287

SWALLOW:

SWALLOW: Auto od prezidenta fanklubu… (Rozhlédne se po ostatních.) Vy chtít půjčit? (Usměje se a vytáhne klíček od auta, na kterém je jako přívěšek model Kosmiku.) Všechno legální!

288

LISTER sebere klíč.

289

Vcházejí do garáže, svítí si baterkami. Nahlížejí pod plachtu, kterou je přikryto SWALLOWOVO auto.

290

RIMMER:

RIMMER: Děláte si legraci?

291

KOCOUR:

KOCOUR: Tímhle přece nepojedem.

292

KRYTON:

KRYTON: Pánové, budeme všem pro smích.

293

LISTER:

LISTER: Darovanýmu koni na zuby nekoukej.

294

Jedou v miniautě typu Smart ForTwo, které je však upraveno jako Kosmik. Má zelenou barvu, nápis STARBUG 1, blatníky poupravené jako přistávací nožičky a zadní světla skrytá v nádobách ve tvaru motorů. Vjíždějí do kulis ulice, kde se natáčí seriál Coronation Street.

295

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

296