Červený Trpaslík - Vyhledávání hlášek

S10E01 - Trojan

Lister sedí v řídící místnosti, přibíhá k němu Kocour.

KOCOUR:

KOCOUR: Ou jéééé!!! Čauves, parťáku!

LISTER:

LISTER: Hele, bacha. Koukám na dostihy. Vsadil jsem na Automata 55. (Na obrazovce se objeví klasický záběr na dostihové startovací boxy odkud vybíhají prasata.) Do toho hvězdo! Ukaž! Tady je! Tady ho máme! Makej! A jedem! Šikula! Do toho ty mukopade! To je vono! Jeď, jeď, jeď! Ááááá! Ty línej mastnej špeku! A sto librodolarů je v čudu.

KOCOUR:

KOCOUR: To je cvok. (Sedá si a přesouvá se k řídícímu pultu) Hele, co to je? ( Vytahuje knihu s nápisem “Praštěné, ale pravdivé”.)

LISTER:

LISTER: To jsem našel v Petersenově ubikaci. Jsou tam fakt kuriozity. Věděl jsi například, že v sedmdesátkách ve Švédsku zavinil 20 % všech dopravních nehod los?

KOCOUR:

KOCOUR: Los?

LISTER:

LISTER: To je hustý, co?

KOCOUR:

KOCOUR: No, když jsou tak blbý, že jim dovolej řídit, tak co čekaj?

LISTER:

LISTER: Né, ty losi neříděj.

KOCOUR:

KOCOUR: Říkal jsi, že jo.

LISTER:

LISTER: Ne, neříděj. Jenom způsobujou nehody.

KOCOUR:

KOCOUR: Jakože blbnou v autě a rozptylujou řidiče? To je šílenství! Proč je vůbec berou do auťáku? Ať šlapou, mají nohy!

LISTER:

LISTER: Ne, neseděj v autě s parohama vystrčenejma ven! Jsou na silnicích. Vometaj se tam, přebíhaj přes cestu a způsobujou nehody.

KOCOUR:

KOCOUR: Jakože se nerozhlídnou?

LISTER:

LISTER: Přesně!

KOCOUR:

KOCOUR: Nepřecházej po přechodu pro chodce?

LISTER:

LISTER: Přesně!

KOCOUR:

KOCOUR: Nedávaj bacha, jestli svítí červenej, nebo zelenej panáček? Jasně, že ne – jsou to losi! Jéžiši, ty švéďáci. Chtěli by toho moc.

Rimmer sedí v ubikaci u stolu, dveřmi vchází Kryton s dopisem v ruce.

RIMMER:

RIMMER: Ááá, Krytone!

KRYTON:

KRYTON: Pošta, pane, vnitřní! (Předává Rimmerovi dopis a zůstává stát u stolu.)

RIMMER:

RIMMER: Výborně! Zopáknul jsem si astronavigaci.

KRYTON:

KRYTON: Zase, pane? Je to moudré?

RIMMER:

RIMMER: Chci být důstojníkem. Nemůžu si pomoct. Vždycky jsem miloval vůdcovství. Vůdčí pozice. Všechno to vůdcování.

KRYTON:

KRYTON: Sekýrování lidí, pane?

RIMMER:

RIMMER: Přesně tak.

KRYTON:

KRYTON: A nebojíte se, že pokud propadnete, budete celý další týden brečet ve skříni?

RIMMER:

RIMMER: Propadl jsem jen devětkrát! Děláš ze mě totálního blba! (Otevírá dopis.) Jdeme na to.

KRYTON:

KRYTON: Hodně štěstí.

RIMMER:

RIMMER: To si nech od cesty, ty plechovej nýmande! Protože – a teď se podrž – čekám, že propadnu.

KRYTON:

KRYTON: (Udivený) Vážně?

RIMMER:

RIMMER: To si piš! Je to příšerně těžký test a já se rozhodl, že na sebe nebudu tak přísný. Když projdu – bravissimo! Když propadnu – tradá, pohoda jazz. To je moje nové životní heslo.

KRYTON:

KRYTON: Ó, tradá, pohoda a co?

RIMMER:

RIMMER: Někdy se musíš naučit prohrávat, abys mohl vítězit. Píšou to v té senzační knize, co čtu.

KRYTON:

KRYTON: Jak se jmenuje, pane?

RIMMER:

RIMMER: Někdy se musíš naučit prohrávat, abys mohl vítězit. Není to dlouhá knížka, ale je v ní… je v ní velké moudro, a to, že –

KRYTON:

KRYTON: Někdy se musíš naučit prohrávat, abys mohl vítězit.

RIMMER:

RIMMER: Ty jsi jí četl?

KRYTON:

KRYTON: Ehh, nečetl, ne, ne.

RIMMER:

RIMMER: Ale děláš ten dojem. Tak jako tak, díky té knize jsem daleko shovívavější ke svým chybičkám a selháním. Ať už to dopadne jakkoli, tak to přjmu s chladnou myslí a klidem.

KRYTON:

KRYTON: Tradáá, pohoda, jazz!

RIMMER:

RIMMER: Přesně tak! (Přičichávajíc přejede nosem po dopisu. Odhodlaně začne číst a postupně přechází jeho výraz do naštvaného s nafouknutými tvářemi a zaťatými rty. Pak začne křičet.) To nemůžeš nikdy v ničem uspět?! Ty vadná nulo!! Ty střevo vycucaný!! (A zmuchlá dopis, do kterého začne něčím mlátit.)

KRYTON:

KRYTON: Aha, tohle je asi ten “pohoda, jazz” okamžik, že?

Objeví se dvě ovládací obrazovky z řídícího centra, na nichž je reklama:

HLAS:

HLAS: Vaše loď právě vstoupila do spádové oblasti zásilkové nákupní stanice Megadroid.

LISTER:

LISTER: Tý jo, co to je? (Nahýbá se spolu s Kocourem blíž k obrazovkám)

HLAS:

HLAS: Vítejte v Megadroidu, kde nakupování je hračka! (Na obrazovkách je následně žena a muž, oba vyšňoření, nejspíše na balkóně.)

ŽENA:

ŽENA: To je naprosto fantastické! Pověz mi, jak to funguje, Bobe!

LISTER:

LISTER: Ty teleshoppingový reklamy jsou tak debilní.

BOB má v ruce lžičku, nabírá cukr a sype ho do připravené skleničky s kávou: Takhle, vložíš ho do základní jednotky. (Dává skleničku pod jakýsi držák)

KOCOUR:

KOCOUR: Kdo tohle kupuje?

BOB drží v ruce jakýsi kovový přístroj, který vkládá do držáku a ponořuje do skleničky: Vezmeš míchače a míchač za tebe zamíchá tvoji kávu.

ŽENA se chová jako zamilovaná puberťačka a stejně tak se nakrucuje: Jééjdanánku! To zvládnu i já!

LISTER:

LISTER: Kdo to může chtít?

KOCOUR:

KOCOUR: To je fakt ptákovina!

BOB (Míchač stále za rytmického klepání míchá kávu, která cáká ze skleničky): Průměrný člověk, který se dožije devadesátky, a pije šest šálků kávy denně, stráví více než dva týdny mícháním nápojů!

ŽENA:

ŽENA: Můj ty bóže!

LISTER udiveně pozvedá pravé obočí: Dva tejdny?

KOCOUR:

KOCOUR: Dva tejdny?

BOB se zaujatým výrazem a rukou držící se za bradu prohlásí: Představ si, co bys mohla v té době dělat! Dva týdny míchat nebo dva týdny lyžovat? (Vykulí oči)

ŽENA se opět pubertálně rozvíská.

BOB:

BOB: Já vím, co bych dělal radši! (Rukama předstírá, že se odráží hůlkami)

ŽENA:

ŽENA: Já taky! Nový míchač – skvělý pomocník v každé moderní kuchyni!

BOB:

BOB: Kupte si ho i Vy!

KOCOUR:

KOCOUR: Já ho chci! A co ty? (Otočí se na Listera, ten už má sluchátko u ucha)

LISTER:

LISTER: Chtěl bych si objednat míchače, prosím!

KOCOUR divoce gestikuluje číslovku 2 směrem k Listerovi: Dva! Vem dva!

Ze sluchátka se ozve: Ujišťujeme Vás, že jste v pořadí. Ale děkujeme za zavolání a slibujeme, že Vaši objednávku vyřídíme co nejdříve!

Přichází KRYTON: Pánové, skauti lokalizovali vrak lodi!

LISTER:

LISTER: Ááh, kupuju míchače!

KOCOUR:

KOCOUR: Já ho kupuju taky!

Oba se zvednou a odchází z řídící místnosti. KRYTON vezme z řídícího pultu knihu “Praštěné, ale pravdivé” a vydává se za nimi se slovy: Viděli jste to o těch losech?

Vidíme Kosmik, kterak opouští Červeného trpaslíka.

RIMMER:

RIMMER: Musels’ ho brát s sebou?

LISTER:

LISTER: Jsem první v pořadí!

Vcházejí do jedné z místností na lodi, LISTER drží v ruce stále onen telefon: Hele, pěkná loď!

RIMMER:

RIMMER: Kvantový twister, Listy. Pýcha vesmírné letky.

KRYTON:

KRYTON: To jsem netušil. Čím byli? Číšníky nebo barmany?

RIMMER si sedá na jedno z křesel uprostřed místnosti: Kapitány, Krytone! Hrdí členové supernekonečné flotily!

LISTER:

LISTER: A to měli stejný geny? To je pozoruhodný!

KOCOUR zpoza jednoho z ovládacích panelů, se kterým si hraje: Jako když tyčkař vyhraje s čínskou hůlkou.

KRYTON:

KRYTON: Musíte být pyšný, pane, když víte, že bratři sloužili na takových lodích! Ten pocit vás jistě hřeje u srdíčka!

RIMMER pohrdavě: Ano, říká se tomu pálení žáhy. Taky mě trápí bušení srdce a nevolnost.

LISTER:

LISTER: Jak můžeš žárlit? Ty tvý borci byli všichni kreténi. Banda privilegovanejch pařičů, co vyváděj kanadský žertíky.

RIMMER:

RIMMER: Pařičů? Byli to vesmírní mariňáci, samý sval a frčka! Víš, jaké je jejich heslo? ‘Zatímco vy spíte, my patrně zachraňujeme Vesmír!’

LISTER:

LISTER: Určitě? A nebylo to: Zatímco spíte, patrně vám oholíme chlupy v rozkroku a nalepíme na hlavu.

Rimmer ztrápeně skloní hlavu.

KOCOUR:

KOCOUR: Víte co? Můžeme si vyměnit lodě! Tohle kotě je tutově lepší než Trpaslík! Ten křáp je pomalejší než rychlost tmy!

KRYTON po pohledu do dalšího panelu: To patrně nepůjde, pane. Trojan není způsobilý k letu.

RIMMER:

RIMMER: Je tu na čtyřicet tlačítek! Jen pro samotného kapitána! Speciální soukromá kapitánská tlačítka! A mohla být moje! Proč jsem nikdy neudělal ty zatracené zkoušky! Ti hoši měli všechno – tlačítka, laserové pušky, pohodlné overaly, prostě všechnoo!!

Rimmer začne blikat, což ho očividně vyčerpá.

KOCOUR:

KOCOUR: Viděli jste to ? To bylo hustý! Eště!

LISTER:

LISTER: Jseš v pohodě?

RIMMER si mne pravou rukou krk: Zaseklo se mi holosrdce.

LISTER:

LISTER: Trochu si to vočíhnu. (Dává si sluchátko k uchu) Haló? Jo, pořád jsem tady, pořád čekám! (Odchází za roh)

KOCOUR:

KOCOUR: Volá míchač! Nezapoměň na mě! (Rozbíhá se za Listerem) Taky chci jeden!

RIMMER:

RIMMER: Tahle loď je o světelné roky před Trpaslíkem! Dokonce má tohle (Vstává z křesla, ujde zhruba dva kroky vpřed a vytahuje z panelu za kovový kulatý držák svítivou zelenou tyč, sterou si udiveně prohlíží.) – zelenou svítivou věc.

KRYTON přichází k Rimmerovi: Pane, to je kvantová tyč. Chová se jako magnet, který lodi umožňuje hvězdný skok.

RIMMER:

RIMMER: Vážně? Jak?

KRYTON:

KRYTON: Abych to zjednodušil, pane: Přitahuje k sobě věci dříve spojené. A protože je všechno z energie a veškerá energie byla přítomna při velkém třesku, je vše propojené. Takže tyč znovu spojuje věci vzdálené světelné roky, čímž lodi umožňuje smršťovat časoprostor.

100

RIMMER:

RIMMER: Krytone, ty máš nevšední dar – v tvém podání zní neskutečně komplikované věci neskutečně komplikovaně.

101

KRYTON:

KRYTON: Je trochu citlivá, pane, měl byste ji dát zpátky.

102

RIMMER vrací kvantovou tyč zpátky, což způsobí zhasnutí světel a otřesy lodi, které oběma zazmítají: Co to k čertu bylo?

103

Ozývá se hlas z reproduktorů: Tady je Columbus 3, slyšíte mě? Přepínám!

104

KRYTON udiveně: Další loď! (Oba se začnou přesouvat směrem k ovládacímu pultu)

105

HLAS:

HLAS: Tady Columbus 3, slyšíte mě?

106

RIMMER:

RIMMER: Jak se na to odpovídá? Kde je komunikátor?

107

HLAS:

HLAS: Slyšíte mě? Přepínám!

108

RIMMER nachází potřebné tlačítko a mačká ho: Áá, už ho mám. (Odpovídá s důležitým výrazem) Roger, Columbe 3, tady je bývalý první technik údržbářské divize. (Začne pomalu klesat dolů) Nyní velící důstojník kapitán Arnold J. Rimmer z průzkumné lodi Červený trpaslík. Co je to s tou židlí?

109

KRYTON:

KRYTON: Myslím, že komunikátor je tohle, pane.

110

RIMMER:

RIMMER: Proč ho neozn\čili zřetelněji? Někdo by při tom mohl vypadat jako idiot! (Vysune se zpět nahoru, v tu chvíli se opět ozývá hlas z reproduktoru)

111

HLAS:

HLAS: Tady Columbus 3, slyšíte mě? Přepínám! Potřebujeme pomoc, a rychle! Přepínám!

112

RIMMER:

RIMMER: Mluvte Columbe, přepínám.

113

HLAS:

HLAS: Posádka je mrtvá, hlavní disk se fragmentuje, přepínám.

114

RIMMER:

RIMMER: Jistěže, přepínám.

115

HLAS:

HLAS: Navigace se zasekla, za 17 hodin loď zničí meteorová bouře. Tady je lodní hologram Howard Rimmer. Můžete nám pomoct? Přepínám.

116

RIMMER naprosto udivený tím, co slyší: Co? Přepínám.

117

KRYTON:

KRYTON: Váš bratr, pane? Kdy se tohle poštěstí! To je pozoruhodné! Může za to ta tyč?

118

HOWARD:

HOWARD: Lodní hologram Howard Rimmer. Můžete nám pomoct? Přepínám.

119

RIMMER:

RIMMER: Vyloučeno! Nemůžem se setkat! On je kapitán, já jsem nula! Opravář automatů! Nemůžu ho zachránit, je to příliš trapné.

120

HOWARD:

HOWARD: Krytone, potvrď, že jste obdrželi souřadnice.

121

KRYTON:

KRYTON: Ehm, pane. (Zmáčkne tlačítko na panelu) Mám připravit teleportéry?

122

RIMMER:

RIMMER: Mám patnáct hodin, na to, abych složil zkoušky a mohl se mu rovnat. A pak ho zachráním. (Do komunikátoru:) Columbe, jsme na cestě. Budeme tam za patnáct hodin. Přepínám.

123

KRYTON:

KRYTON: Ale, pane, můžeme tam být za pár vteřin!

124

RIMMER:

RIMMER: Krytone, jako tvůj nadřízený důstojník ti nařizuji, abys vymazal posledních pět minut své paměti.

125

KRYTON:

KRYTON: Ale, pane, to odporuje mým služebním právům.

126

RIMMER:

RIMMER: V tom případě ti také rozkazuji vymazat z tvé paměti rozkaz, který jsem ti právě dal.

127

Kryton poraženě smaže svou paměť, typicky u toho tiká hlavou. Následně je překvapený, jak se ocitl na svém místě.

128

Po návratu na Trpaslíka sedí Lister na horní posteli palandy se sluchátkem u ucha a je slyšet hudba, která mu má zpříjemnit čas čekání na zakoupení míchače. Rimmer sedí u stolu a snaží se studovat.

129

RIMMER:

RIMMER: Listere, vypni ten krám! Opakuju si tady.

130

LISTER:

LISTER: Musim koupit toho míchače, Rimmere. Ten telefon nezavěsim! Nosím ho s sebou všude – na záchod, do koupelny, všude možně. Kdyby Kochanská teď prošla těma dveřma a chtěla sex, nacpal bych si ho mezi půlky a šel na věc. Ten telefon nezavěsim!

131

RIMMER znechuceně nad zkouškovými otázkami: Hmm, otázka na tvořivé myšlení, ty mi nikdy nešly!

132

LISTER mávajíc telefonem: Tak sem s ní, jen do mě!

133

RIMMER:

RIMMER: Hm, je rok 1971 a jeden Švéd nabourá do stromu. Co způsobilo nehodu? Žádný zdravotní problém, žádná závada na autě.

134

Udivený LISTER seskočí z palandy jde si sednout ke stolu: Jó, takže Švéďák narazí do stromu. Co způsobilo nehodu? Odpověď je vzadu, že jo?

135

RIMMER:

RIMMER: Ano.

136

LISTER:

LISTER: Tak to je fakticky těžký. Člověk musí bejt pořádná bedna aby takovou otázku rozluštil. Víš co? Já bych tipoval losa! (Odchází od stolu ke dveřím)

137

RIMMER pobaveně: Losa? Chacha!

138

LISTER:

LISTER: Jo, byl na silnici, řidič strhnul volant, aby se vyhnul.

139

RIMMER:

RIMMER: Zbláznil ses? Jak by to mohl být – je to los. (V tu chvíli mu opadne jeho pobavený výraz a změní se na zklamaný)

140

LISTER nadšeně rozpřáhne ruce: Áh, někdy je život krásnej!

141

Lister odchází z ubikace a z druhé strany vchází Kryton.

142

KRYTON:

KRYTON: Á, pane, mám vám připomenout, že máte deset minut do zkoušky.

143

RIMMER před sebe natahuje ruku v gestu “stop”: Otázka na tvořivé myšlení. Zrovna jsem ji sám vyřešil. Je rok 71. Jeden Švéd najede do stromu. Co nehodu způsobilo?

144

KRYTON:

KRYTON: Byl to los, pane. Strhnul volant a narazil.

145

KRYTON odchází dál směrem ode dveří.

146

RIMMER:

RIMMER: Je to ve mně? Jak jsi na to přišel?

147

Dveřmi vchází KOCOUR: Na co?

148

RIMMER:

RIMMER: Něco pro tebe mám. Otázka na tvořivé myšlení.

149

KOCOUR:

KOCOUR: Topořivé co? (Vyndává cosi z miniledničky)

150

RIMMER:

RIMMER: Á, já věděl, že je na tebe spoleh! Co tu nehodu způsobilo?

151

Kocour se vyděšeně otočí na Rimmera: Jakou nehodu?!

152

RIMMER:

RIMMER: Né, to je jen otázka, víš? Jsi připraven?

153

Kocour zatím přichází ke stolu s mlékem a miskou.

154

RIMMER:

RIMMER: Je rok 71. Jeden –

155

KOCOUR ho přeruší: Byl to Švéďák?

156

RIMMER se udiveně zasekne v gestikulaci: Ano.

157

KOCOUR:

KOCOUR: Los!

158

Rimmer povolí svůj zásek a zklamán sám ze sebe si podepře bradu rukou.

159

KOCOUR:

KOCOUR: Byl to los! (Přechází na druhou stranu stolu) Řidič strhnul volant a bouchnul to do stromu. Ten los je mimochodem na silnici. Neřídí auto. Cheché!! Jojojó!! Juhůů!! Uahahahá!!

160

Kocour odtančí pryč.

161

RIMMER naštvaně: Co si to nalhávám?! Nikdy tu zkoušku neudělám! To je tak nefér!

162

Poté se jeho holosrdce opět zasekne, několikrát problikne a na konci má Rimmer křeččí výraz s rotující barevnou spirálou v očích.

163

Všichni se podivují nad Rimmerovým výrazem.

164

LISTER:

LISTER: Koukejte na jeho voči. Jako míče zkázy na Macu. Musel mu kleknout harddisk.

165

KRYTON:

KRYTON: Je úplně bezmocný. Co budeme dělat?

166

KOCOUR:

KOCOUR: Navrhuju nakreslit knírek. (Chvilka ticha, Kocour se otáčí na své společníky) Co je? Taková příležitost je jednou za život! Pak to spravíme, ale nejdřííív – vytáhneme fix! (Vytahuje z kapsy černou fixu)

167

Otáčí Rimmera i se židlí a maluje mu knírek. Krytonovi se to očividně nelíbí.

168

KOCOUR:

KOCOUR: Už víš, kdo to je?

169

LISTER:

LISTER: Tohle se nedělá! Tohle nemůžeš! To je tak… To jéé tak… To je Salvator Dalí! (Bere Kocourvi fixu a maluje další knírek) Teď já!

170

V záběru je vlevo Kocour, vedle něho Rimmer na židli, za nimi monitor, na kterém ubývá zášť.

171

MONITOR:

MONITOR: Odsání zášti dokončeno.

172

Rimmer otevírá oči. Lister stále visí na telefonu.

173

RIMMER:

RIMMER: Jak dlouho jsem byl mimo?

174

LISTER (naštvaně odkládá telefon): Tři hodiny.

175

KOCOUR:

KOCOUR: Smazat fixy trvalo dýl, než jsme si mysleli.

176

RIMMER:

RIMMER: Co se stalo?

177

KRYTON:

KRYTON: Vy jste si zamořil harddisk svým vlastním malwarem, pane. Miliony nepotřebných paměťových souborů zahltily Váš systém. Průměrný člověk má 3000 různých myšlenek za den.

178

LISTER (ukazuje na Kocoura): Von má jen tři.

179

KRYTON:

KRYTON: le Vaše myšlenky z 60 % ovládla zášť pramenící z minulosti. Úspěch Vašich bratrů, kariérní zklamání, smrt, Váš žalostný sexuální život – za ta léta se Váš systém zanesl záští natolik, že jste utrpěl masivní datovou zácpu.

180

RIMMER:

RIMMER: Chceš říct, že jsem záštiplný? To ve mně fakt budí zášť.

181

KOCOUR:

KOCOUR: Tím se vysvětluje, proč jsi neudělal tu zkoušku. Nemáš v palici volnej flek.

182

RIMMER:

RIMMER: A co bude teď?

183

LISTER:

LISTER: Odsáli jsme zášť a vyčistili harddisk.

184

RIMMER:

RIMMER: Cítím se jinak, hlava mi přijde prostornější. Dřív jsem žil v pidipokoji a teď v přestavěné stodole. To je skvělé! Konečně složím zkoušku a ohromím Howarda.

185

LISTER:

LISTER: Co? Tvýho bráchu?

186

RIMMER:

RIMMER: Přišlo tísňové voláno z lodi. Chtěl jsem ho přijmout jako důstojník.

187

LISTER:

LISTER: Howard? Nebyl to jeden z těch skautů, co ti natřeli pinďoura svítivou barvou?

188

RIMMER (se znechuceným výrazem): Celé tři noci jsem si mohl číst Beagles letí na západ pod peřinou bez baterky! Když jsem ležel na zádech, mohl jsem zaskakovat za maják pro minilodě. Krutě si mě dobíral. Každý den mi nacpal hlavu do záchodu nebo mě aspoň nechal hodiny viset za trenky na věšáku!

189

KOCOUR:

KOCOUR: To musí bejt borec!

190

RIMMER:

RIMMER: Na co si hraju? I když tu zkoušku složím, bude na nic! Budu důstojníkem na zchátralé těžařské lodi. To Howarda neohromí.

191

KRYTON:

KRYTON: Úžasné! Smysl pro logiku a zdravý úsudek se mu dramaticky zlepšily!

192

LISTER:

LISTER: Nemusíš ho ohromit. S bráchama ‘ses pitomě trumfoval odjakživa. A co ti to přineslo? Harddisk plnej zášti. Ale teď máš na výběr. Chceš dospět a ukázat se mu v pravym světle, nebo budeš dál prolhanej křiváckej vykuk, co ze sebe dělá něco, co neni?

193

RIMMER (zamyslí se): Myslím, že odpověď všichni známe.

194

Záběr na Trpaslíka, jak za sebou vesmírem táhne na laně/paprsku Trojana.

195

Posádka, oblečená jako ze StarTreku, jde vedle sebe chodbou, Lister stále telefonuje.

196

V řídící místnosti:

197

KRYTON:

KRYTON: Souřadnice nastaveny, pánové!

198

KOCOUR:

KOCOUR: Teleportér aktivní!

199

RIMMER:

RIMMER: Připraveni? Listre, zavěs už sakra!

200

LISTER (telefon u ucha): Ani náhodou to netípnu, Rimmere. Nebudu se znova vybavovat se sedmi droidama a řikat každýmu z nich jméno a adresu, jenom aby mi další droid položil stejnou sadu debilních otázek. Heleďse, budu s váma hrát tu frašku, ale telefon nezavěsim.

201

RIMMER:

RIMMER: Tak ho někam dej! Schovej ho, odlož ho, už jsou tady!

202

KRYTON:

KRYTON: Už je tu máme, pane!

203

V teleportéru za Rimmerem se objeví dvě osoby – muž (hologram) a žena (replikant)

204

MUŽ:

MUŽ: Arnolde? Jsi to… ty?!

205

RIMMER:

RIMMER: Vítej na palubě, Howarde.

206

HOWARD (Udiveně): To… to je tvoje loď? Ty jsi ve Vesmírném sboru? TY?!

207

RIMMER (namyšleně): Kapitán Arnold J. Rimmer, nositel zlatého obdélníku za odvahu a hrdý člen supernekonečné flotily.

208

HOWARD:

HOWARD: Vždyť jsi byl korunovanej blb! (Rozhlédne se kolem) Jak ses, proboha, dostal do Sboru, a jak jsi složil zkoušky?! Máš mozek menší, než je salátový pult ve skotském supermarketu!

209

RIMMER:

RIMMER: Lituju, že jsem tě zklamal, Howie. Ale zvládl jsem to. (Nakloní, aby viděl lépe na ženu) Anchanté, madmoiselle.

210

ŽENA:

ŽENA: Těší mě, kapitáne Rimmere. Jsem Crowfordová.

211

HOWARD:

HOWARD: Co se stalo s tím tvým prorezlým Trpaslíkem? Mysleli jsme, že jsi skončil sním.

212

RIMMER:

RIMMER: Složil jsem zkoušky, Howiečku. Získal místo tady a vyletěl až na vrchol. Dovol, abych tě představil posádce. (Ukáže na Krytona) Tady máme koordinátora letu Krytona Krytinského.

213

KRYTON:

KRYTON: Rád Vás poznávám, pane. Slyšel jsem, že se kapitán Rimmer naučil veškerému vůdcovskému umění a hrdinství od Vás, pane.

214

RIMMER (“oprašuje” si koleno): Ummm, mlč. To je tak trapné

215

HOWARD:

HOWARD: Mechanoid? Proč si neopatříte replikanta, jako Crowfordová?

216

RIMMER:

RIMMER: Rád pracuji s druhořadými jedinci, Howarde. Se ztroskotanci, blázny a nuzáky. Když jsme Krytona našli, byl to vyhořelý vrak na skládce.

217

HOWARD:

HOWARD: A přestavěli jste ho, dali jste mu smysl života.

218

RIMMER:

RIMMER: Ne, jen jsme ho ošplouchli a nasadili čapku. (Přejde pohledem na Kocoura) A v rámci našeho mezidruhového programu, náš velice schopný navigační důstojník, letecký důstojník Gerald Hampton.

219

(Kocour nereaguje a dál si hraje s ovládacím panelem)

220

RIMMER:

RIMMER: Geralde Hamptone! (Kocour stále bez reakce)

221

RIMMER:

RIMMER: Hamptone!! (Kocour konečně reaguje)

222

KOCOUR:

KOCOUR: Zdravim, kapitáne!

223

RIMMER:

RIMMER: A konečně můj nebojácný velitel letu David Listerton Smyth.

224

LISTER:

LISTER: Ahoj.

225

CRAWFORDOVÁ:

CRAWFORDOVÁ: Vaše uniforma, vaše hodnost, jste Dot-T?

226

LISTER:

LISTER: Prosím, madam?

227

HOWARD:

HOWARD: Dot-T?

228

LISTER (zmateně): jo, jo, přesně to jsem. Jsem Dost T.

229

HOWARD:

HOWARD: To musí být fascinující!

230

LISTER:

LISTER: Nooo… To je, to je fascinující, to je přesně vono.

231

RIMMER (Směje se): Miluje to! Všechno kolem Dot-T. Všechny ty různé aspekty. Fascinující.

232

LISTER:

LISTER: Je to suprový!

233

HOWARD:

HOWARD: Mohl byste mi to předvést?

234

Lister i Rimmer mají zaskočený zmatený výraz

235

HOWARD:

HOWARD: Dokázat se někoho dotknout a číst jeho myšlenky?

236

KRYTON:

KRYTON: Dot-T znamená dotyková telepatie.

237

HOWARD:

HOWARD: PRosím, dotkni se mě.

238

LISTER:

LISTER: A.a.a. máme dost času? Já myslím, že na to neni čas.

239

KOCOUR:

KOCOUR: Jó, máme fůru času! Do toho! Žádnej strach! No tak, dotkni se ho!

240

HOWARD:

HOWARD: Budu si něco myslet a vy mi řeknete, co si myslím.

241

LISTER (zmateně se rozhlédne): Dobře, tak jo.

242

Protáhne si klouby na prstech a velkou silou zmáčkne Howardovi hlavu.

243

LISTER:

LISTER: Myslíte si… myslíte si.. cejtim nepohodu a… a bolest. Myslíte si, že vám tu hlavu rozmačkám.

244

HOWARD:

HOWARD: Tedy, to je úžasné! Přesně to jsem si myslel.

245

RIMMER:

RIMMER: Popojedem?

246

HOWARD:

HOWARD: Musíme? Chtěl bych to zkusit ještě jednou!

247

RIMMER:

RIMMER: Myslím, že ano.

248

HOWARD:

HOWARD: Ehm… dobře, ukaž mi zbytek lodi.

249

RIMMER (zaskočeně): Zbytek lodi?

250

HOWARD:

HOWARD: Áno, chci vidět všechno.

251

RIMMER:

RIMMER: Tak tohle je chodba. Okna, samozřejmě. A v podstatě ji používáme jako… jako chodbu. (Pouští gestem Crowfordovou před sebe) Až po vás!

252

Lister telefonuje.

253

TELEFON:

TELEFON: Omlouvám se, že jste musel čekat tak dlouho, pane!

254

LISTER:

LISTER: Cože?! No to né, to je zlej sen! Čekám celý hodiny a poslouchám tu blboidní muziku!

255

TELEFON:

TELEFON: To mě mrzí, pane. Chcete podat stížnost kvůli tomu, že jste musel tak dlouho čekat?

256

LISTER:

LISTER: To si piš, že chci!

257

TELEFON:

TELEFON: Vyčkejte, prosím

258

LISTER (ke Krytonovi, dá telefon od ucha): Jsem na pokraji zhroucení, zcvoknu se z toho!

259

KRYTON:

KRYTON: Nechte to na mně. Jako droid vím lépe, jak to chodí. Zařídím, aby Vás hned přepojili do správného oddělení.

260

Bere si telefon a naštvaně poskakuje.

261

KRYTON:

KRYTON: Tak poslouchej, ty uměle stvořená kisno z kovovýho šrotu! Jestli mě přepojíš ještě do jednoho oddělení, kde se budou ptát, kdo jsem a co chci, narvu ti tenhlenten telefon tak daleko do tý tvý řiti, to budeš koukat..!!

262

Lister mu sebere telefon

263

LISTER:

LISTER: Já to vyřídim sám. Díky, že jsi mi ukázal, jak zachovat klid.

264

Rimmer vchází zpět s Crowfordovou a Howardem.

265

RIMMER:

RIMMER: Tak, co tomu říkáš, Howdy-Doody?

266

HOWARD:

HOWARD: Noo, je to znamenitá loď. I posádka. Naprosto k nevíře, ještě pořád mi to hlava nebere. Bývals takový srab a teď máš všechno! Tlačítka, pohodlné elastické overaly, laserové pušky…

267

Zasekne se stejně, jako předtím Rimmer.

268

LISTER:

LISTER: Hele, ty voči!

269

RIMMER:

RIMMER: Cítí vůči mně zášť?

270

CRAWFORDOVÁ:

CRAWFORDOVÁ: Pane, Crowfordová, navrhuji zajistit rychlou lékařskou pomoc. Myslím, že teleportaci by nepřežil. Navrhuji dopravit ho do zdravotního zařízení na stanici Megadroid.

271

RIMMER udiveně: Na téhle lodi?

272

CRAWFORDOVÁ:

CRAWFORDOVÁ: Jistěže na téhle lodi.

273

RIMMER:

RIMMER: Dobrý nápad, Crowfordová. (Podívá se na Listera) Nastavte kurz, nadporučíku!

274

LISTER:

LISTER: Na týhle lodi?!

275

RIMMER:

RIMMER: Ovšemže na téhle lodi!

276

LISTER:

LISTER: Navigační důstojníku nastavte kurz!

277

KOCOUR:

KOCOUR: Na týhle lodi?!

278

RIMMER:

RIMMER: Ovšemže na téhle lodi!

279

KOCOUR:

KOCOUR: Ale jsme…

280

RIMMER:

RIMMER: Proveďte to!

281

CRAWFORDOVÁ:

CRAWFORDOVÁ: Teleportuji se napřed a uvedu meddroidy do pohotovosti.

282

RIMMER:

RIMMER: Výborně.

283

KOCOUR:

KOCOUR: Kurz toho místa, kam máme letět? Určit!

284

RIMMER:

RIMMER: Až si uděláte čas, poletíme, navigátore.

285

KOCOUR:

KOCOUR: To jsem já! Já to udělám.

286

CRAWFORDOVÁ:

CRAWFORDOVÁ: Zvláštní, necítila jsem, že bychom zatáčeli.

287

KOCOUR:

KOCOUR: Ehhh… teď zatáčíme, zatáčíme doprava, madam! (Ukazuje pravou rukou, celá posádka se nakloní doprava)

288

RIMMER:

RIMMER: Uvidíme se ve stanici, Crowfordová.

289

C se teleportuje.

290

RIMMER:

RIMMER: Krytone, provedeš odsátí zášti z Howarda. Až bude stabilní, teleportujeme ho přímo na stanici.

291

KOCOUR:

KOCOUR: Jó, udělej to ty, já si jdu pro další fixy!

292

Odchází a bloudí chodbami Trojana. Na zdi se pak podívá na mapu lodi, kde je červená šipka s nápisem You are here.

293

Odsávání zášti z Howarda – Howard leží na lůžku, na počítači zatím ubývá stupnice a po skončení počítač ohlásí: Odsátí zášti dokončeno. Howard se probírá, Lister má stále telefon u ucha.

294

HOWARD:

HOWARD: Co se stalo?

295

LISTER:

LISTER: Měl jste ataku zášti. (Odkládá telefon)

296

RIMMER (s neskrývanou radostí): Žárlil jsi na mě tak, že se ti zasekl celý systém. Protože jsi žárlil jako blázen. To mně jsi tak záviděl! Mě!

297

HOWARD:

HOWARD: Mohlo mi to vymazat celý harddisk.

298

RIMMER:

RIMMER: Já vím. Takhle jsi žárlil. Na mě!

299

HOWARD (vstává z lůžka): Hele, Arnolde, rád bych se k něčemu přiznal. Chci jít s pravdou ven. Nejsem ten, za koho mě máš. Sloužím ve Vesmírném sboru, ale nejsem kapitán, jsem opravář automatů. Před dvěma dny mě vzbudila laserová palba. Na loď zaútočili, já vyskočil z postele a.. schoval se pod stolem. po dvou dnech, když jsem konečně vylezl, prostě srágora, sketa a padavka, non plus ultra, zjistil jsem, že přežila jen Crowfordová, hlavní disk byl trop a loď neovladatelná.

300

LISTER:

LISTER: Kdo vaši loď napad? Zjistili jste to?

301

CROWFORDOVÁ se objeví ve dveřích se zbraní: Není to zjevné?

302

HOWARD:

HOWARD: Crowfordová, co to děláš?

303

RIMMER:

RIMMER: Vždyť jste se teleportovala na stanici!

304

CRAWFORDOVÁ:

CRAWFORDOVÁ: Ne, pane. Transportovala jsem se do muničního skladu a vzala si tohle. (Namíří na ně zbraň)

305

KRYTON:

KRYTON: Ale proč, madam?!

306

CRAWFORDOVÁ:

CRAWFORDOVÁ: Léta jsem sloužila lidské rase, plnila rozkazy, dívala se, jak otravujou vesmír svým sobectvím a hloupostí. Ale už nebudu. Chci datové soubory Trojana a kvantovou tyč. Pomocí její energie sjednotím replikanty a povstaneme (udělá při tom jakési poznávací gesto rukou). Už nikdy nebudeme sloužit lidem! (Vezme nejbližší flash disk a strčí si ho do krku, pak ještě jeden. Pak pohodí hlavou, jako kdyby si právě dala osvěžujícího panáka. Popojde pár kroků dopředu) A teď tu tyč, nikdo ani hnout.

307

Ozývá se telefon: Pane Listere, skvělá zpráva, konečně jste byl spojen. Můžete vyřídit Vaši stížnost.

308

LISTER:

LISTER: Dělej, co chceš, ale já musím vzít ten telefon.

309

CRAWFORDOVÁ:

CRAWFORDOVÁ: Pohni se a je po tobě!

310

LISTER (hystericky): Jdu si pro ten telefon!

311

KRYTON:

KRYTON: Ale pane, to není důležité, je to jen míchač.

312

LISTER (stále hysterický): Míchač mi může bejt ukradenej, Kryťáku!! Tady jde přece o mnohem víc! Jsem přece poslední člověk, krucifix! A když ten telefon nevemu, nepodám stížnost, tak kdo?! Jsem, sakra, člověk! Můj život má cenu! A pokud musím umřít, aby si tímhle pekelnym bludištěm nemusel už nikdo projít, tak ať. Jdu pro telefon!

313

Za Crowfordovou zatím prochází Kocour s plánkem lodi a hledá směr.

314

CRAWFORDOVÁ:

CRAWFORDOVÁ: Haló, je tu zlý psychopatický droid!

315

LISTER:

LISTER: Jdu pro telefon!

316

CRAWFORDOVÁ:

CRAWFORDOVÁ: A já budu střílet!

317

LISTER:

LISTER: Jdu pro ten telefon!

318

CRAWFORDOVÁ:

CRAWFORDOVÁ: Tak jsi mrtvý!

319

LISTER:

LISTER: Aáááárgh!!

320

Lister skočí pro telefon, Crowfordová vystřelí a Howard skočí před Rimmera a zachrání mu tím život. Lister vytáhne další flashdisk z portu a hází ho Kocourovi.

321

KRYTON:

KRYTON: Pane Hamptone! Soubor zášti, krční port!

322

Kocour flashku chytne a strčí ji Crowfordové do krku, ta v návalu zášti střílí po celé místnosti a zničí kromě jiného i všechny teleprotéry a zůstane zkoprněle stát s očima v sloup. Lister si bere telefon.

323

LISTER:

LISTER: Haló? (Ozve se obsazovací tón) Haló?! Áááááárgh!!

324

Howard leží s posledními silami na zemi a sténá.

325

RIMMER:

RIMMER: Howarde, jsi zraněný!

326

HOWARD:

HOWARD: Arnolde, poprvé v životě nepředstírám, že jsem někým, kým nejsem. Cítím se o tolik líp. Tohle jsem já a stím nic nenaděláš.

327

RIMMER:

RIMMER: Howarde, taky se ti musím přiznat. Víš, jak jsem ti říkal, že jsem důstojník Vesmírného sboru a tohle je moje loď. Byl jsem třikrát ženatý a mám dvě Lamborghini Sesto Elemento?

328

HOWARD:

HOWARD: Ano.

329

RIMMER:

RIMMER: Byla to lež. Mám jen jedno. Teď se cítím o tolik líp!

330

Howard se opět naplní záští, zmizí a zbude z něj jenom světelná včelka.

331

Lister si nasype do hrnku s kávou celou hrst kostek cukru. Následně si nechá vše zamíchat prstem ztuhlé upravené Crowfordové. Dost neuměle, protože se mu polovina kávy vycmrndá ven.

332

LISTER:

LISTER: Děkan, lásko.

333

Vchází Kryton s obálkou v ruce.

334

KRYTON:

KRYTON: Pánové, pošta z palubního počítače JMC.

335

Kocour vyndává obsah a podává dopis Listerovi.

336

KOCOUR:

KOCOUR: Je to o Dutohlavově bráchovi.

337

KRYTON:

KRYTON: Informoval jsem počítač o Howardově holosmrti kvůli aktualizaci záznamů.

338

RIMMER:

RIMMER: Případ uzavřen. Spi sladce, Howie. Dny věšení za trenky jsou pryč! A už nikdy ve mně nevzplane tak slizká koule zášti, která ve mně doutná, když se na ně vzpomenu.

339

LISTER čte dopis: Vzhledem k hrdinské smrti Howarda Rimmera, jenž zachránil posádku i loď, považujeme za vhodné udělit mu platinovou hvězdu odvahy.

340

Rimmer se odvrátí se znechuceným výrazem.

341

KRYTON:

KRYTON: Ale to je nejvyšší vojenské vyznamenání, které sbor udílí.

342

LISTER:

LISTER: A myslíme si, že je na místě přejmenovat Červeného trpaslíka na Koráb Howard Rimmer.

343

Rimmer začne opět blikat naplněn záští a postupně ztuhne.

344

LISTER:

LISTER: Aáá, jdu si pro sprej.

345

KRYTON:

KRYTON: Tohle je zřejmě ten tradá, pohoda jazz okamžik, pane.

346