Červený Trpaslík - Vyhledávání hlášek

S10E03 - Citrony

LISTER si v ubikaci na plotýnce opéká maso. Když ho dá na talíř a chystá se ho dochutit sojovkou, vtrhne dovnitř KOCOUR.

KOCOUR:

KOCOUR: Hned všeho nech, brácho! Máme v laborce turnaj v crazy golfu. Bude to fakt maso!

LISTER:

LISTER: Lepší maso nemáš!

KOCOUR:

KOCOUR: Tos ještě neviděl hřiště. Je senzační – nejlepší jamka je čtvrtá (živě při tom gestikuluje), nad pitevním stolem. Vanovej zvedák tě vytáhne k týčku, hřiště ohraničený podsedákama. Drive musíš odpálit přes náplati na puchejře mezi dvě misky na ledviny. Pak přímej úder do cvičnýho rekta pro studenty medicíny.

LISTER:

LISTER: Teď ne, nevidíš, že vařim?

KOCOUR:

KOCOUR: Stejk? Vepřovej?

LISTER:

LISTER: Našel jsem mrazák na Béčku, vedle Krytonovy ubikace.

KOCOUR:

KOCOUR: Zbude i pro mě?

LISTER:

LISTER: Jenom jeden stejk, kotleta a žebírko.

KOCOUR chňapne po talíři.

KOCOUR:

KOCOUR: Jo super, akorát! Tak zatim! (Odchází s talířem pryč a ukusuje z masa) To vepřový je fakt mňamka! (Pak se ještě vrátí do dveří) Možná bude chtít trošku sojovky!

KOCOUR odtančí, LISTER si cvakne sojovky.

Pohled na Trpaslíka z boku.

LISTER sedí v řídící místnosti s nohama na hlavním panelu, v puse prst a čte knihu. Přichází RIMMER.

RIMMER:

RIMMER: Listere, chtěl jsem ti říct – (zarazí se) knihy? Ty už zase čteš, viď? Říkal jsem ti aspoň tisíckrát – nečti, plete ti to hlavu. To je, jako bys dal křečkovi zvyklému na malé kolečko, klíčky od Aston Martina. Začnou se dít šílenosti.

RIMMER se posadí.

LISTER (s klidným výrazem): To mám do kurzu robotiky. Musim to přečíst. Přijde ti, že jseš k ničemu. Takovýmu Mozartovi bylo teprve 5, když napsal Zatřpyť se hvězdičko. Já se do pěti ani nenaučil chodit na záchod.

RIMMER (otočí hlavu směrem k LISTERovi): Doteď ti to moc nejde.

LISTER:

LISTER: Jaktože jsou ty lidi tak skvělý? Vem si Shakespeara. Jeho psaní sice nehovim, ale byl to fakt borec. Hry, básně a celá hromada hlášek. ‘Pivo je pamlsek králů’ – úžasnej výrok.

RIMMER:

RIMMER: Opravdu je to úžasný výrok?

LISTER:

LISTER: No, jasně, že jo! Já to řikám pořád – pivo je pamlsek králů! Je to supr hláška. Miluju ten výrok. Ten Shakespeare, to se musí nechat, fakt uměl skvěle zahlásit.

RIMMER (znechuceně): To snad vymyslí každý.

LISTER:

LISTER: V pěkný kaši – to je další jeho perla. V pěkný kaši. Neni to vymakaný? Víš, co to znamená? Stejně nadranc, jako brambory rozmačkaný a rozmíchaný s mlíkem v kastrólu.

RIMMER:

RIMMER: Ale jak máme vědět, co ukrýval kastrol na kaši v 16. století? A jak to souvisí s našimi nekašovitými životy v hlubokém vesmíru? Kdy už lidem dojde – Shakespeare, ten dohrál?! Kolik peněz ten chlap vytřískal z pár trapných výroků a špatného sestřihu?

LISTER:

LISTER: Špatnýho sestřihu?

RIMMER:

RIMMER: Neříkej mi, že sis nevšiml té hrůzy na hlavě? Ale že měl pár hitových výroků, tak mu to projde.

LISTER:

LISTER: Co ti vadí na jeho sestřihu?

RIMMER:

RIMMER: Ta jeho holodeka.

LISTER:

LISTER: Holo – co?

RIMMER:

RIMMER: Pleška a deka – holodeka. Vepředu koleno a v zadu deka. Styděl bych se s ním vyjít mezi lidi.

V pozadí vchází KRYTON, LISTER se za ním ohlíží.

KRYTON:

KRYTON: Pánové, vskutku neskutečná zpráva!

RIMMER:

RIMMER: Někdo umřel a zanechal ti mop?

KRYTON:

KRYTON: Pane, projevte mi trochu uznání! Už nejsem ten prostinký úklidový droid jako dřív. Vypracoval jsem se v něco důmyslnějšího, a – smím-li to tak říct – nadřazeného (Tváří se při tom hrozně důležitě)

RIMMER se nejdřív s pokývnutím zamyslí a pak ukáže na jedno místo.

RIMMER:

RIMMER: Flek!

KRYTON běží k onomu místu, aby flek zkontroloval. Tak se to opakuje po zbytek scény.

LISTER:

LISTER: Čmouha!

RIMMER:

RIMMER: Skvrna!

LISTER:

LISTER: Smítko!

RIMMER a LISTER: Sliz!

KRYTON:

KRYTON: Ó, sliz!

Čelní pohled na Trpaslíka ve vesmíru.

Všichni stojí v LISTERově ubikaci, LISTER pije pivo. Vpravo je několik folií svázaných krabic s nápisem “Omlazovací sprcha”.

KRYTON:

KRYTON: Objevil jsem několik krabic a našel tohle.

RIMMER:

RIMMER: Co je to?

KRYTON:

KRYTON: To je omlazující sprcha, pane. Přetočí vám genom a vrátí tělo do jakéhokoli bodu v jeho minulosti. Vynese vás znovu na vrchol fyzických sil!

KOCOUR:

KOCOUR: Tý brďo, neni to skvělý? Můžu zpátky do minulýho čtvrtka!

RIMMER:

RIMMER: Eh..! (ukazuje na krabice a jde k nim, pak si klekne)

LISTER:

LISTER: Co?

RIMMER:

RIMMER: Je švédská.

LISTER:

LISTER: No a?

RIMMER:

RIMMER: Je rozložená, vyžaduje montáž. Musíme ji sestavit sami.

KOCOUR (čte nápis na krabici): S imbusovým klíčem a křížovým šroubovákem trvá montáž necelé tři hodiny.

RIMMER:

RIMMER: To znamená švédsky týden.

Následuje scéna, kde všechno rozbalí, prohlížejí, montují… Na konci vidíme sprchu, která vypadá poněkud… jinak, než ta na obrázku. Neupraveně.

LISTER:

LISTER: Neni to zas takovej rozdíl.

KOCOUR (zvedne bílý pytlík): A co všechny ty díly, co jsme nepoužili? Zarovnávací konzola. Co, do háje, zarovnává?

LISTER:

LISTER: Hele, rozebrali jsme ten krám a zase složili nejmíň stokrát. Je zarovnaná, ne? Ve který části neni zarovnaná? Ani v jedný. Je v pohodě zarovnaná. Jdeme na to.

KOCOUR:

KOCOUR: Kdo ji vyzkouší?

RIMMER:

RIMMER: Uhm, chce to někoho zcela bezvýznamného, Listy, tak pojď.

LISTER (přejde ke stolu): Tady možná něco bude: Kousky černýho plastu, kousky kovu, který se nezdaj důležitý, stará baterka (zahodí ji). Ale my potřebujeme něco organickýcho, živýho, pulsujícího životem!

KRYTON:

KRYTON: Ach pane, a co vaše ponožky? (Vezme ponožky do kleští a nese je do sprchy) Ustupte všichni, nechte je projít.

RIMMER stojí u ovládacího pultu: Jdem na to. Teď omladím ponožky.

Z horní části sprchy se začnou linout červené paprsky všemi směry.

LISTER:

LISTER: Ty jó, paprsky.

RIMMER:

RIMMER: Zalévají nás paprsky!

KRYTON:

KRYTON: Nejsou zarovnané!

Všichni začnou postupně mizet.

KOCOUR:

KOCOUR: Na to byly ty zarovnávací konzole!

Les, samý strom, krásné prostředí… ve kterém se zhmotní posádka Trpaslíka. Lehce zmatená.

LISTER:

LISTER: Co se stalo? Kde to jsme?

RIMMER:

RIMMER: Pitomé laciné švědské omlazující sprchy vyžadující montáž!

KOCOUR:

KOCOUR: Kam nás to, do pytle, poslala?

KRYTON:

KRYTON: Bojím se, že jsme cestovali v čase, pánové.

KOCOUR:

KOCOUR: Já vám řikal, že ty bílý plastový krámy jsou důležitý.

Všichni se dají do chůze.

LISTER:

LISTER: Stromy… to může bejt Země!

RIMMER:

RIMMER: Země…

KOCOUR:

KOCOUR: Pro vás je všechno Země. Vidíte pár stromů a je to Země. Jak víte, že to neni planeta plná nahejch kočičích bojovnic, co jen čekaj, až se s nima pomiluju?

RIMMER:

RIMMER: A jak pravděpodobné to je?

KOCOUR:

KOCOUR: Kdyžs nikdy neměl sen, tak se ti nikdy žádnej nevyplnil.

KRYTON se zastaví, trochu zavrtí hlavou. Pak pokračují v cestě.

KRYTON:

KRYTON: Jsme v zemi jménem Albion, pánové. Známější jako Británie. A píše se rok 23 po Kristu.

LISTER:

LISTER: 23 po Kristu? A nebyli tenkrát Britové magoři, co lítali modře potetovaný, do němoty zlískaný, rvali se, zvraceli a pak vytuhli?

KRYTON:

KRYTON: Hm, tohle období hned tak neskončí, pane.

KOCOUR:

KOCOUR: Můžem tu zůstat.

LISTER:

LISTER: Musíme se vrátit na Trpaslíka a najít Kochanskou.

KRYTON:

KRYTON: Žádný strach, pane. Mám tu dálkový ovladač pro návrat. (Mačká tlačítko jak šílený, ale nic se neděje) Vypadá to, že nefunguje.

RIMMER:

RIMMER: Nechybí mu náhodou baterie? Osmivoltová, asi takhle velká? (Naznačí velikost rukou)

KRYTON uznale pokývne hned, jak se podívá, že ovladač opravdu nemá baterii.

RIMMER:

RIMMER: Víte co? Vyrobíme si baterii.

KOCOUR:

KOCOUR: A z čeho? Ze stromu a mechu?

RIMMER Ne, z brambor. Dělali jsme to ve škole. Brambora, měděná mince a hřebík a máme jednovoltovou baterii. Až jich bude 8, spokojíme je, máme 8 voltů a vrátíme se domů.

KRYTON:

KRYTON: V Británii v roce 23 brambory neměli a nebudou je mít do 16. století.

RIMMER (tváří se zamyšleně): Citróny. Úplně stejná baterie, ale s citrónem.

KRYTON:

KRYTON: V Británii roku 23 po Kristu nemají ani citróny. Nebudou je mít až do 14. století.

KOCOUR:

KOCOUR: Už je blíž.

LISTER:

LISTER: A kde je náš nejbližší citron?

KRYTON:

KRYTON: Napadá mě Indie.

100

RIMMER:

RIMMER: Indie? Jak je to daleko?

101

KRYTON:

KRYTON: Čtyři tisíce mil, pane. Svižným tempem tam dojdeme za půl roku.

102

LISTER a RIMMER společně s udiveným výrazem: Za půl roku?

103

LISTER naštvaně pokračuje v cestě: Nemůžu čekat.

104

KRYTON:

KRYTON: Nemáme na výběr, jestli se chceme vrátit. (K RIMMERovi) Narovinu pane – jsme v pěkné kaši. Á, pane Listere, Indie je tímhle směrem (ukazuje na opačnou stranu, než šel LISTER)

105

Na mapě se postupně vyznačuje cesta, kudy kluci z Trpaslíka šli.

106

Tržiště, hraje indická hudba. Z uličky postupně vycházejí všichni čtyři. Jsou oblečení lehce po indicku (každý má něco na hlavě, většinou turban, jen KRYTON má na hlavě kapesník se zavázanými rohy) a poněkud špinaví. LISTER je i značně zarostlý. Ale kdo by po takové cestě nebyl, že?

107

LISTER:

LISTER: Hele, tržiště.

108

Postupně projdou tržištěm, až se zastaví u starší ženy.

109

KRYTON:

KRYTON: Namaste. Mluvit cizí řečí? Cizinci rozumět?

110

ERIN:

ERIN: Hahaha, rozumím. Žila jsem v Albionu deset měsíčních cyklů, ale utekla jsem, když byla moje rodina s křikem vyvlečena z domu na obrovskou věž z proutí a tam obětována třem bohům – Teutatovi, Esovi a Taranidovi. Nejprve byli zardoušeni, potom byli upáleni a nakonec byli utopeni. Trojí smrt usmíření tří bohů. Pak druidové vypili jejich krev, snědli jejich maso a řekli, že úroda teď bude hojná.

111

LISTER:

LISTER: Jasně, nemáte citrony? To je ovoce. V Evropě na trhu ještě nejsou, ale vy je tu prej už máte.

112

Žena zatím vyndá mísu plnou citronů.

113

RIMMER radostně zajásá.

114

KRYTON:

KRYTON: Citrony!

115

RIMMER:

RIMMER: našli jsme je!

116

KOCOUR, KRYTON a RIMMER se radostně obejmou, když jim žena jeden podává.

117

KRYTON:

KRYTON: Šli jsme z Albionu přes gálii, polovinu Říše římské, Persii a PArtii, všechno kvůli tomuto ovoci. (ukazuje na citron, který má ERIN v ruce)

118

ERIN:

ERIN: Tady tomuhle? Je slavné?

119

KOCOUR Ne, ne zrovna tohle. Hledáme citróny jako takový.

120

LISTER:

LISTER: Ušli jsme čtyři tisíce mil!

121

ERIN:

ERIN: Kolik jich chcete?

122

RIMMER:

RIMMER: Osm.

123

ERIN:

ERIN: Osm? Prošli jste půlku známého světa kvůli osmi citronům?

124

RIMMER:

RIMMER: Jistě, to je naprosto šílené. Dejte nám deset.

125

ERIN začne všem dávat citrony, ale trochu se přepočítá.

126

LISTER:

LISTER: Nemáte tašku?

127

ERIN:

ERIN: Co je to taška?

128

KRYTON:

KRYTON: Tašky ještě nebyly vynalezeny. V roce 23 po Kristu mají bohatí mošny z vyrobené kožích kožek.

129

KOCOUR:

KOCOUR: A co dělali ostatní?

130

KRYTON:

KRYTON: Upouštěli věci, pane.

131

LISTER:

LISTER: Tak co ještě – kromě novejch nohou?

132

RIMMER:

RIMMER: Potřebujeme měď na kladnou elektrodu.

133

LISTER:

LISTER: Tak měď? Kde ji vezmeme?

134

RIMMER:

RIMMER: Není Británie proslulá mědí?

135

KRYTON udělá pózu, která přímo křičí “Pane Bože, to je blb!”

136

LISTER:

LISTER: Ani náhodou!

137

KRYTON:

KRYTON: Říkal jsem, ať si napíšeme seznam. Neříkal jsem to?

138

LISTER:

LISTER: Počkat! A nejsou měděný mince z mědi?

139

KOCOUR (radostně): Má pravdu! Myslím, že jsem to někde čet!

140

LISTER (ukáže minci): Tak to mámě měď.

141

KOCOUR udělá radostný taneček s citrony v ruce.

142

RIMMER:

RIMMER: A pak pozinkované hřebíky.

143

LISTER (vyndá něco, co vypadá víc jako pilník na nehty, než břitva): A voholit!

144

Oholený LISTER, teď už jenom s turbanem na hlavě, přichází s RIMMERem ke stolu na tržišti, kde už čeká KRYTON s KOCOURem.

145

LISTER:

LISTER: Tadá!

146

KOCOUR:

KOCOUR: Čau!

147

LISTER:

LISTER: Nakonec jsem dostal sfaleritovou rudu u čínskýho kupce. (Pokládá hřebíky na stůl a sedají si)

148

KOCOUR:

KOCOUR: Tři neděle sháníš pár hřebíků? Všechno je tady tak primitivní!

149

KRYTON:

KRYTON: Nezapomeňte, že spoustu věcí teprve objeví. V roce 23 po Kristu ještě věřili, že Země je placatá, že Tourettův syndrom a epilepsie je dílem démonů. A voli měli ve společnosti vyšší postavení, než žena.

150

KOCOUR:

KOCOUR: Kde udělali volil chybu? Vždyť měli všechno a zahodili to.

151

KRYTON:

KRYTON: Věděli jste také, že fialová barva je luxusní zboží? Získává se z mušlí a mohou si ji dovolit jen bohatí.

152

LISTER:

LISTER: Fialová barva? A proč prostě nesmíchaj červenou a modrou?

153

KRYTON:

KRYTON: To ještě neobjevili, pane.

154

LISTER:

LISTER: Fakt ne? Jéžiši!

155

Najednou se otočí za nimi sedící osoba – dlouhé hnědé vlasy, plnovous, asi tak 23 let…

156

OSOBA:

OSOBA: Ano?

157

LISTER (otočí se k němu): Co?

158

Chvilku se na sebe dívají, co se to děje.

159

OSOBA:

OSOBA: Ano?

160

LISTER:

LISTER: Já, jenom – bavim se tady s kámošema.

161

OSOBA:

OSOBA: Omlouvám se.

162

Všichni se otočí zpět.

163

LISTER:

LISTER: Né, to je v pohodě.

164

Kluci dají hlavy blíž k sobě, LISTER trochu ztiší hlas.

165

LISTER:

LISTER: To snad né!

166

RIMMER (vytahuje krk směrem k osobě): Nemůže to být, že ne?

167

LISTER (zvedá ruku, aby mu zabránil ve výhledu): Nekoukej tam! Neciv na něj!

168

KRYTON:

KRYTON: 23 po Kristu – v té době měl být naživu.

169

KOCOUR:

KOCOUR: A jak by byl starej?

170

KRYTON, LISTER a RIMMER mají najednou výraz zoufalé zbytečné práce.

171

RIMMER:

RIMMER: Tak to spočítáme, ne?

172

RIMMER si udělá z ruky kalkulačku, druhou jako vyťukává čísla. Neúměrně dlouho.

173

RIMMER:

RIMMER: V roce 23 po Kristu by mu bylo…

174

LISTER si povzdechne, pak nasadí výraz “co to sakra je?”, KRYTON kroutí hlavou, pak se začne rozhlížet kolem.

175

RIMMER:

RIMMER: 23!

176

KOCOUR:

KOCOUR: Přesně na tolik vypadá!

177

RIMMER:

RIMMER: Ale co dělá v Indii? Neměl by být někde v Nazaretu a vyrábět stoly?

178

LISTER:

LISTER: Možná je na čundru.

179

KRYTON:

KRYTON: Podle Bible, pánové, ho nikdo nespatřil od jeho dětství až do jeho třiceti.

180

KOCOUR:

KOCOUR: Ahá, to je něco jako baťůžkář ve svatym provedení.

181

RIMMER:

RIMMER: Chybějící léta! Slyšel jsem o tom.

182

KRYTON:

KRYTON: Cestoval po světě a piloval své učení.

183

RIMMER:

RIMMER: Řeknu si o autogram.

184

RIMMER vstane od stolu, LISTER se ho snaží zadržet.

185

LISTER:

LISTER: Neblázni!

186

RIMMER:

RIMMER: Na eBayi bude mít cenu zlata!

187

LISTER:

LISTER: Dyť v něj ani nevěříš!

188

RIMMER:

RIMMER: Hele, tohle se ti naskytne jednou za život. Řeknu jen ‘Promiň, že otravuju. Jistě se tě ptají pořád, že jsi ten z Bible’, ne? Co je na tom špatného?

189

LISTER:

LISTER: Rimmere, prosimtě, neřikej to.

190

RIMMER:

RIMMER: Vždyť to bude brnkačka. Dáme řeč, řeknu mu, že moje druhé jméno je Jidáš. Slovo dá slovo a nakonec z nás budou kamarádi.

191

KOCOUR:

KOCOUR: Ehh, proč je tvoje druhý jméno Jidáš?

192

RIMMER:

RIMMER: Jidáš ztělesňoval vlastnosti, které si pro mě maminka přála.

193

LISTER:

LISTER: Tvoje máma chtěla, aby jsi byl falešnej, křiváckej a záludnej bonzák? Musela bejt na tebe pyšná!

194

RIMMER:

RIMMER: Byla členkou Církve Jidášovy. Věřili, že Ježíš požádal Jidáše, aby se s ním prohodil. Takže Jidáše ukřižovali a Ježíš se mohl v pondělí vynořit a pronést ‘Jsem zpátky, bejby, jsem zpátky!’

195

KRYTON:

KRYTON: Nikdo si toho nevšiml?

196

RIMMER:

RIMMER: To je tak: Jidáš byl celým jménem Jákob Jidáš Didimos. Jákob je dvojče, Didimos znamená dvojče. Jidáš byl Ježíšovo dvojče.

197

LISTER (udiveně a nevěřícně zároveň): Ježíš měl bráchu dvojče?

198

RIMMER:

RIMMER: Podle učení Církve Jidášovy.

199

KRYTON:

KRYTON: Jidáš tedy obětoval sám sebe.

200

RIMMER:

RIMMER: A svoji pověst. Stal se někým, kdo byl v dějinách vysmíván a hanoben.

201

KOCOUR (podívá se s širokým úsměvem na RIMMERa): Jako ty! Tvoje máma byla fakt chytrá!

202

KRYTON:

KRYTON: A co se stalo s Ježíšem potom?

203

RIMMER:

RIMMER: Odešel do jižní Francie s Máří Magdalenou, měl rodinu a vynalezl trakař. Jdu na to!

204

RIMMER si sundá turban a vstává od stolu. LISTER se ho opět snaží zadržet.

205

LISTER:

LISTER: Rimmere, prosimtě, sedni si! Sedni si na zadek.

206

JEŽÍŠ si jejich dohadování všimne a přijde k jejich stolu.

207

JEŽÍŠ:

JEŽÍŠ: Bratři, bratři. Vidím, že se nemůžete dočkati krmě. Prosím, račtež (naznačí, aby šli k jeho stolu, kluci po sobě chvilku šokovaně koukají) Všichni jsme poutníci. Rád se podělím.

208

RIMMER vstane znovu od stolu a s uctivým překvapeným hlasem jde k Ježíšovi. LISTER a ostatní se cítí značně trapně.

209

RIMMER:

RIMMER: Panečku! Jaká to čest! Náhodou víme, kdo jsi. Poznávám ty sandály. Ehm… já jsem Rimmer. Říkej mi Arne nebo Velikáne. Když už jsme u velikosti – jsem tvůj veliký ctitel. Velikánský ctitel.

210

JEŽÍŠ (ke KRYTONovi): O, neráčí i gladiátor přisednout?

211

KRYTON:

KRYTON: Bylo by mi ctí, pane. Ale nejsem gladiátor, jsem pokojný člověk.

212

JEŽÍŠ (hladí KRYTONa po tváři): O, pak tedy usedneš vedle mě.

213

KRYTON:

KRYTON: Óóó!

214

Všichni včetně Ježíše teď sedí u dlouhého stolu, vlevo je ještě osoba navíc. Celý výjev vzdáleně připomíná Poslední večeři. Přinesou jim pár talířů s jídlem.

215

KOCOUR:

KOCOUR: Cháchá, koukejte, co je tady jídla! Pamlsky pro krále!

216

JEŽÍŠ:

JEŽÍŠ: Pocházíte ze země Albionské, viďte? Navštívil jsem Albion. Přešel jsem přese řeku Mersey.

217

LISTER:

LISTER: Á, to známe. Pro tebe hračka, co?

218

JEŽÍŠ:

JEŽÍŠ: Byl tam most.

219

LISTER:

LISTER: Á, tak já myslel že…

220

JEŽÍŠ (radostně): Á, muj ujec!

221

UJEC:

UJEC: Když jsem se vracel z pánské chyšky, vyslídil jsem dva vojáky. Ježiši, jdou po nás!

222

LISTER:

LISTER: Problém?

223

JEŽÍŠ:

JEŽÍŠ: Mnozí jsou moji nepřátelé.

224

Na tržiště se blíží vojáci a ukazuj směrem ke skupince. Ta se začne rychle dekovat pryč, ujec zůstává.

225

UJEC:

UJEC: Zpomalím jejich kroky. Vyveďte jej odsud a chraňte jej! (otočí se k vojákům, ruku natáhne před sebe v gestu “Stůj”) Zapřísahám vás – neprojdete! Dokud dýchati budu neb láska k mému pánu jest jako moře bez břehu, jako nebe bez –

226

Jeden z vojáků ho chytne za oběma rukama za košili a hodí na hromadu pytlů a různého haraburdí. Ujec pak začne spílat.

227

UJEC:

UJEC: Nebyl jsem připraven! ještě jsem řečňoval!

228

Skupinka zatím prchá tržištěm, s KOCOURem vpředu. Vojáci běží za nimi.

229

JEŽÍŠ:

JEŽÍŠ: Nepřátele zastavíš, když se obrátíš a budeš je milovati!

230

RIMMER:

RIMMER: Nebo utečeš, to je taký dobrý!

231

KOCOUR:

KOCOUR: Tudy!

232

Vběhnou do místnosti, kde na stojící pytel naskládají citrony, mince a hřebíky. KOCOUR s LISTERem drží dveře vojákům, kteří se k nim snaží dobít.

233

LISTER:

LISTER: Ty dveře dlouho nevydržej!

234

JEŽÍŠ:

JEŽÍŠ: Předstoupím před ně, odpustím jim a naučím je pravé lásce.

235

KOCOUR:

KOCOUR: A na oplátku ti uřežou údy a srovnaj je do komínku.

236

RIMMER:

RIMMER: Co budeme dělat?

237

KRYTON:

KRYTON: Vyrobíme citronovou baterii, vrátíme se na Trpaslíka a pak se uvidí.

238

JEŽÍŠ začíná vypadat, jako by ho něco bolelo.

239

LISTER:

LISTER: Co? J. K. bereme s sebou?

240

KRYTON:

KRYTON: Nemůžeme ho tu nechat!

241

JEŽÍŠ (už ve větších bolestech): Nechte mě tu! Musím čelit svým nepřátelům sám, nebojím se smrti.

242

RIMMER:

RIMMER: Dej na mě, chlapče, změníš názor.

243

JEŽÍŠ už skučí bolestí, drží se za záda.

244

LISTER:

LISTER: Co je ti?

245

JEŽÍŠ:

JEŽÍŠ: Mám bolesti, ale ty pominou.

246

LISTER:

LISTER: Nemáme čas, Krytone, začni navlíkat citrony.

247

KRYTON:

KRYTON: Potřebujeme drát, použiju prst.

248

KRYTON si vyndá prst, za ním se táhne několik drátů.

249

JEŽÍŠ (vyděšeným údivem): Gladiátor si odnímá prst! Jako bych vykouřil trochu kůry z akátu. Špatná kůra, moc špatná!

250

LISTER:

LISTER: Uklidni se, jenom vyrábíme baterii.

251

KRYTON a RIMMER začnou dávat dokupy baterii, JEŽÍŠ se jen nevěřícně dívá.

252

KRYTON:

KRYTON: Uchovává energii, pane. Elektromagnetické interakce mezi subatomickými částicemi. Nebo jednoduše – měděná mince, což je vodivý kov s vysokou tepelnou a elektrickou vodivostí slouží jako kladná elektroda. A pozinkovaný hřebík je záporná elektroda produkující elektrony. Zinek se okysličuje a vyvolává elektrochemickou reakci, která generuje elektrický náboj – a to vše z citronu!

253

JEŽÍŠ:

JEŽÍŠ: Zajímavé. Mám jedinou otázku.

254

KRYTON:

KRYTON: Tak sem s ní, pane!

255

JEŽÍŠ:

JEŽÍŠ: Co je to citron?

256

RIMMER (ke Kocourovi): Vychutnej si ten okamžik. Už nejsi za největšího blbce.

257

KOCOUR:

KOCOUR: Díky, brácho!

258

RIMMER:

RIMMER: Dveře povolujou!

259

KRYTON:

KRYTON: Rychle, všichni k sobě.

260

LISTER:

LISTER: Těsnej kruh, jedem.

261

Všichni chytnou citrony, KRYTON zapne ovladač a skupinka zmizí ve chvíli, kdy vojáci prolomí dveře. První voják jen naprázdno máchne mečem.

262

Skupinka se zhmotní zpátky v ubikaci na Trpaslíkovi.

263

JEŽÍŠ (udiveně): Citrony jsou vskutku zázračné ovoce.

264

KOCOUR:

KOCOUR: Jsem rád, že jsme zpátky Konečně si vyměním spoďáry. Mám je tak zařízlý, že by byly vidět i na rentgenu.

265

KRYTON:

KRYTON: Navrhuji se umýt a pak se vrátit do roku 23 po Kristu. Zatím něco udělám s tou omlazující sprchou.

266

Další pohled na Trpaslíka ve vesmíru.

267

LISTER, KOCOUR a JEŽÍŠ jsou v ubikaci, RIMMER přichází.

268

JEŽÍŠ:

JEŽÍŠ: Toť jest naprosto úžasné!

269

RIMMER:

RIMMER: Co jsi mu ukázal? Televizi?

270

LISTER:

LISTER: Ne, tašku. (Podá tašku JEŽÍŠovi, ten s ní mává, jakoby chtěl prodat zázračný výrobek)

271

JEŽÍŠ:

JEŽÍŠ: Uložíte jakýkoliv předmět do jejich podivných plátěných stěn a pak lze ty předměty odnést a – její důmyslnost je omračující. Heleďte, heleďte, jaké věci lze –

272

JEŽÍŠ opět chytnou bolesti v zádech.

273

LISTER:

LISTER: Co je?

274

JEŽÍŠ (drží se za bolavé místo v zádech, přichází k němu KRYTON jako podpora): Ten démon se vrací.

275

KOCOUR:

KOCOUR: Démon? Jakej démon?

276

JEŽÍŠ:

JEŽÍŠ: Ten, jenž ve mně dřímá, se znovu propudil.

277

RIMMER:

RIMMER: Listere, ty jsi dal Ježíšovi vindaloo?

278

LISTER:

LISTER: Jasně, že ne. Měli jsme jalfrezi.

279

KRYTON:

KRYTON: Kde to bolí, pane?

280

JEŽÍŠ:

JEŽÍŠ: V zádech.

281

KRYTON:

KRYTON: A kdy to začalo?

282

JEŽÍŠ:

JEŽÍŠ: Před 14 dny. Spí, probudí se… (nasadí si tašku na rameno a odchází) Omluvte mě.

283

KRYTON:

KRYTON: Musíme ho zrentgenovat, ale myslím, že má ledvinový kámen. Možná bude nutná operace.

284

LISTER:

LISTER: A umírá se na to?

285

KOCOUR:

KOCOUR: Záleží, kdo operuje.

286

RIMMER:

RIMMER: Čtrnáct dní. Kámen je moc velký na to, aby prošel. Ledvina by se mohla zcvrknout a odumřít, což způsobí komplikace.

287

LISTER:

LISTER: No tak ho vezmeme do ordinace, spravíme mu to a pošlem ho zpátky do roku 23. V čem je problém?

288

KRYTON (k LISTERovi): Medicompu nemůžeme věřit. Pamatujete, co se stalo, když jste za ním šel se spalničkami?

289

LISTER:

LISTER: Jo, Chtěl jsem něco na spalničky a narostly mi kozičky. (mne si prsa) Furt to neni vono.

290

KRYTON:

KRYTON: Takže to bude na nás.

291

RIMMER:

RIMMER: Nemáme kvalifikaci.

292

KRYTON:

KRYTON: Já jsem plně kvalifikovaný, pane. Koneckonců, pana Listera operuji celá léta.

293

LISTER (udiveně): Cože?

294

KRYTON:

KRYTON: Když Medicompu nevěřím, jakou mám jinou možnost?

295

LISTER:

LISTER: A cos mi operoval?

296

KRYTON:

KRYTON: Proběhlo to podle předpisů, žádal jsem pana Rimmera o dovolení. Vzpomínáte, jak vás přes pár měsíci bolelo břicho?

297

LISTER:

LISTER: Jo.

298

KRYTON:

KRYTON: Pamatujete, jaká to byla strašlivá muka?

299

LISTER:

LISTER: Jo.

300

KRYTON:

KRYTON: A jak z ničeho nic bolest ustoupila?

301

LISTER:

LISTER: JO?!

302

KRYTON:

KRYTON: To bylo tím, že jsem vám provedl splenektomii.

303

LISTER:

LISTER: Co?

304

KRYTON:

KRYTON: Odebral jsem vám slezinu.

305

LISTER (vyděšeně): Slezinu?! Ty jsi mi vzal slezinu? A kde je? Třeba by se šikla!

306

KRYTON:

KRYTON: Je s vašimi ostatními orgány v mrazničce vedle mé ubikace na palubě B.

307

LISTER se vyjeveně podívá na KOCOUR, ten začne přemítat jazykem a tváří se značně znechuceně. Pak vstane a odběhne zvracet.

308

KOCOUR:

KOCOUR: Omluvte mě!

309

RIMMER:

RIMMER: Takže ta operace – co obnáší?

310

KRYTON:

KRYTON: No, budeme muset zavézt laser a ureteroskop do jeho uretry. Lokalizovat kámen a vytáhnout ho.

311

LISTER:

LISTER: Jediná uretra, co znám, je Franklinova. Mluv jasně.

312

RIMMER (s neskrývanou radostí): Napovím ti – je to poslední místo, kam by chtěl muž cokoli zavádět.

313

LISTER:

LISTER: Cože? Narveš mu něco do šulinštajna? Víš, s kym máme tu čest?

314

KRYTON:

KRYTON: Ale to je naprosto standardní operace!

315

LISTER:

LISTER: To proto, že nejseš členem šulinštajnskýho klubu. (Ukazuje vidličkou na příslušné místo na KRYTONově těle, ten se podívá tím směrem.) Ale já, jako samozvanej prezident společnosti vlastníků šulinštajnů ti musim říct, že to není standardní operace.

316

KRYTON:

KRYTON: No, tak bychom měli pomlčet o tom, co zamýšlíme.

317

RIMMER:

RIMMER: Nemyslíte, že by si toho všimnul? To ho mám při večeři zabavit a vy zatím zmizíte pod stolem?

318

KRYTON:

KRYTON: Operace by proběhla hladce, kdyby byl v limbu.

319

RIMMER:

RIMMER: Vždyť došlo anestetikum.

320

LISTER:

LISTER: Na co anestetikum? Stačí mu říct, co chystáte, a na fleku vomdlí.

321

Řídící místnost, uprostřed je operační stůl, na něm leží Ježíš, z něhož vidíme jen nohy a sandály. K dispoizici je ale i unikátní pohled do hlubin jeho nosu. Z dálky. Zbytek posádky stojí kolem něj, všichni mají na hlavě modré jednorázové operační čepice, LISTER a RIMMER mají rukavice. Vedle KRYTONa je instrumentační stolek se spoustou nástrojů.

322

KRYTON (ukazuje do Ježíšových soukromých partií): Pane Listere, podržel byste tohle?

323

LISTER (podívá se na KRYTON jakoby se zbláznil): Nic držet nebudu, sotva ho znám!

324

KRYTON:

KRYTON: Ale někdo to musí držet až budu zavádět kameru.

325

KOCOUR:

KOCOUR: Na mě nekoukej, já už dneska zvracel dost.

326

KRYTON (na LISTERa): Tak to podržíte vy, pane.

327

LISTER:

LISTER: Já nechci bejt držák! Přoč nemůžu bejt strkač?

328

KRYTON:

KRYTON: Na strkače nemáte kvalifikaci, pane.

329

RIMMER (se samolibým výrazem): Já ho podržím, Bude to velká pocta držet ho.

330

LISTER:

LISTER: Cože?!

331

RIMMER (na KRYTONa): Podej mi ty grilovací kleště. Toto, je absolutní vrchol mé kariéry.

332

RIMMER chytne kleštěmi příslušné partie, KRYTON se dá do práce.

333

JEŽÍŠ leží na LISTERově kavalci a mne si ruce. LISTER mu před očima cinká kamenem ve skleničce.

334

KRYTON:

KRYTON: Nechme ho odpočívat, pánové. Ráno ho tu nikdo neudrží.

335

JEŽÍŠ:

JEŽÍŠ: Vaše dobrota je nezměrná.

336

LISTER:

LISTER: Kdyby něco, tak houkni. Na stolku je pár, kdyby ses nudil, a počítačový hry. Posluž si.

337

JEŽÍŠ:

JEŽÍŠ: Jen tašku.

338

LISTER:

LISTER: Jen tašku.

339

Trpaslík ve vesmíru, tentokrát zezadu.

340

KRYTON nese tác s jídlem na ubikaci k Ježíšovi.

341

KRYTON:

KRYTON: Pane Ježíši, dobré ráno!

342

Pokládá tác na stůl, JEŽÍŠ ale není v ubikaci, na stole je nějaký vzkaz.

343

KRYTON:

KRYTON: Pane Ježíši? Óh, on vstal z mrtvých!

344

KRYTON najde vzkaz ležící na knize, kterou LISTER čte do kurzu robotiky. Je otevřená na stránce, kde se píše o Ježíši Kristovi. Přečte si vzkaz a je značně šokovaný.

345

KRYTON:

KRYTON: Oh, Bože!

346

Vystřelí z ubikace.

347

Jsme zpátky na indickém tržišti, kde se zhmotní Ježíš s ovladačem. Ten následně rozdupe.

348

Posádka je v LISTERově ubikaci, LISTER si obléká bundu.

349

RIMMER:

RIMMER: Který idiot mu tu nechal historickou knihu?

350

LISTER:

LISTER: Prostě jsem nemyslel.

351

RIMMER:

RIMMER: Nenapadlo tě, že když si přečte, kolik válek křesťanství zavinilo, malinko ho to rozhodí?

352

KOCOUR:

KOCOUR: A kde je teď?

353

KRYTON:

KRYTON: Podle tohoto lístku se vrátil do roku 23 po Kristu, aby si pokazil reputaci a křesťanská víra nikdá nezrodila se se se se…

354

LISTER:

LISTER: Co, žádný křesťanství? A co Vánoce? Zabili jsme Santu Clause!

355

KOCOUR:

KOCOUR: Zničit si reputaci? Jak to udělá?

356

RIMMER:

RIMMER: Porušení deseti přikázání by byl dobrý začátek.

357

LISTER:

LISTER: Tak momentík – vrátil se do roku 23 a my za nim nemůžeme, protože vzal ovladač.

358

KRYTON (vytáhne druhý ovladač): Máme rezervní, pane.

359

Opět indické tržiště, JEŽÍŠ jím probíhá až najde ženu, od které trpaslíkovci koupili citrony. Ta sedí u stolu a jí.

360

JEŽÍŠ:

JEŽÍŠ: Erin, Erin!

361

ERIN:

ERIN: Ježíši, chlapče můj. Posaď se.

362

JEŽÍŠ:

JEŽÍŠ: Hledám svého ujce, zazřela jsi ho?

363

ERIN:

ERIN: Ne.

364

JEŽÍŠ:

JEŽÍŠ: Pak-li ho zazříš, pověz mu, že budu v krčmě popíjeti víno ve velké hojnosti dokud mé nohy nezatančí tanec novorozeného velblouda. A pak se mysl má obrátí k temným, chlípným myšlenkám a počnu dychtit po sousedových volech!

365

ERIN:

ERIN: Tím porušíš desáté přikázání!

366

JEŽÍŠ:

JEŽÍŠ: A když vybyde čas, třeba budu dychtit i po jeho oslu. A až budu hotov s dychtěním, možná si udělám malou sošku ze dřeva a budu se jí trošičku klanět.

367

ERIN:

ERIN: Radši si dej pozor. Bůh je žárlivý bůh. Když to uděláš, neztrestá jen tebe, ale podle druhého přikázání vyhubí veškeré tvé potomstvo.

368

JEŽÍŠ Neporuší tím šesté přikázání ‘Nezabiješ’?

369

ERIN:

ERIN: To není zabití Je to genocida. Myslím, že je to v pořádku.

370

Kousek od Ježíše se zhmotní kluci z Trpaslíka.

371

JEŽÍŠ:

JEŽÍŠ: A neporuší tím Bůh desáté přikázání, když chce, aby lidé ctili jeho, když ctí někoho jiného? Není-liž to dychtění po ovečkách boha tvého bližního?

372

ERIN:

ERIN: Nepokoušej se chytat Boha za slovo. Ta přikázání psal ve spěchu, neměl čas nechat je zredigovat.

373

JEŽÍŠ (rozčileně, ERIN se ho snaží marně umlčet): Zvláštní, ale tohle desatero přikázání očividně nehledí na práva žen a dětí, avšak bedlivě střeží práva majitelů volů, otroků a oslů. Skoro, jakoby si desatero přikázání vymyslel člověk, chtěje držet primitivní lid na uzdě.

374

ERIN:

ERIN: Prosím tě!

375

LISTER uvidí Ježíše: Támhle je! Za ním!

376

Ježíš se dá na útěk, ostatní za ním.

377

LISTER:

LISTER: Ježiši! Zadržte ho! Zdržte ho! Ježíši!

378

Nakonec ho obklíčí, Ježíš zvedne obě ruce v pěstech.

379

JEŽÍŠ:

JEŽÍŠ: Tak ty se chceš práti?

380

LISTER:

LISTER: Ne?!

381

JEŽÍŠ:

JEŽÍŠ: Tak se předveď! Myslíš si, že když jsem mírumilovný člověk, nemohu ti zuby vyraziti?

382

LISTER:

LISTER: Nebudu se s tebou rvát! To je jako zmasit Ghándího!

383

Ježíš pak začne Listera bít jako holka. Lister ho nakonec chytne do kravaty.

384

JEŽÍŠ:

JEŽÍŠ: Pozor na vlasy! Zničíš mi účes!

385

LISTER:

LISTER: Hele, nedělej to!

386

JEŽÍŠ:

JEŽÍŠ: Proč ne?

387

LISTER:

LISTER: Co na to, že nějaký pitomci nadělali pár pitomostí ve tvym jméně. Neni to tvoje vina, plno lidí jsi vobšťastnil. Koukni třeba na mě – já žil v domnění, že v celý historii byli všichni slavný lidi úžasný. A pak potkám tebe a dojde mi, že nejsou. Jseš tak trochu pako. Stejně, jako já. A to znamená, že já jsem OK.

388

JEŽÍŠ:

JEŽÍŠ: Já nechci báti já! Nechci, jda po cestě, poslouchati: ‘Hleďte, tady jde Ježíš z Césarie, ten, jenž zavinil všechny války!’

389

RIMMER (s překvapeným údivem): Ježíš z Césarie? Myslíš Ježíš z Nazareta.

390

JEŽÍŠ:

JEŽÍŠ: Ježíš z Césarie. Syn svilné Ráchel a Samuela, zloděje kuřat.

391

LISTER:

LISTER: Samuela, zloděje kuřat?!

392

JEŽÍŠ:

JEŽÍŠ: Ukradl je on, ne já. Vyřiď si to s ním. Vždycky kvůli němu beru roha.

393

RIMMER:

RIMMER: Je Ježíš v těhle končinách oblíbené jméno?

394

JEŽÍŠ (přikývne): Ano, je nás pár. Je tu Ježíš, syn Jana s legračním nosem, Ježíš, syn Lukášův, omotává koňům kopyta listy rostlin… Při posledním sčítání nás bylo 70… Znamená to, že nejsem syn boží?

395

LISTER přikývne.

396

JEŽÍŠ:

JEŽÍŠ: Á, do pytle!

397

LISTER:

LISTER: Všechno má i svý klady!

398

JEŽÍŠ:

JEŽÍŠ: A jaké?

399

LISTER:

LISTER: Udělal sis malej vejlet do budoucna. To, co ses naučil, k něčemu využij.

400

Opět tržiště, Ježíš jím prochází ověšen taškami: Kupte si tašky! Originální tašky!

401

LISTER sedí u stolu a olizuje si prsty

402

LISTER:

LISTER: Ještě kůzlečí kari a padáme vodsaď.

403

KOCOUR:

KOCOUR: Hele, koukej se!

404

U pultíku stojí chlápek, který má na starosti rezervace, k němu přichází muž oblečený jako… jako Ježíš Kristus.

405

Ježíš: Buď pozdraven.

406

Chlápek: Máte rezervaci?

407

Ježíš: Ježíš, stůl pro dva. Zamluvil můj bratřec, možná je v jeho jménu.

408

Chlápek: A jeho jméno, pane?

409

Objeví se Ježíšovo dvojče: Jidáš.

410

Chlápek: Zde to jest.

411

Na RIMMERovi je vidět, že jen hoří nedočkavostí až se s Ježíšem a Jidášem seznámí. Všichni ho ale zastaví rázným NE!!

412