Červený Trpaslík - Vyhledávání hlášek

S11E02 - Samsára

Pohled na modrý oceánský měsíc, před ním je vesmírná loď, z níž odlétá žlutý záchranný modul. Loď následně skončí ve zmíněném oceánu.

Titulek: ZA 3 MILIONY LET

Za stejným měsícem se objeví Červený trpaslík.

Ubikace

Lister s Rimmerem hrají Minopoly, Lister hází kostkami.

LISTER:

LISTER: Pět. (Pohybuje figurkou po hracím poli.) Raz, dva, tři, čtyři, pět. (Bere si kartičku ze středu hrací plochy.) Palivo!

RIMMER:

RIMMER: Tak co?

LISTER si prohlíží text kartičky pod stolem.

TITULEK:

TITULEK: PALIVOVÁ DAŇ, ZTRÁCÍŠ TŘI KOLA

LISTER:

LISTER: (Nafukuje tváře, dělá, že přemýšlí a snaží se zdržovat.) Úúú, eh, co teď? Co teď? Á… (Bere jinou kartičku přilepenou pod stolem a vyměňuje ji s tou, kterou si vzal z balíčku předtím.) Úú, palivo zdarma, natankuj a házej znovu.

RIMMER:

RIMMER: Ukaž! (LISTER mu ukáže kartičku) Jak to, že ti pořád chodí skvělé karty?

LISTER:

LISTER: Záhada, co?

RIMMER:

RIMMER: Nikdy jsem v Minopolech neprohrál, Listere. Od narození neporažen. Ve Vesmírných skautech byl můj hráčský um tak proslulý, že mi říkali Minotaurus.

LISTER:

LISTER: Protože jsi byl půl chlap, co říká bejkárny?

RIMMER:

RIMMER: Byl jsem jako mytologický tvor, přes kterého nikdo neprošel.

LISTER:

LISTER: To bys neměl hodit dvojku a jedničku. Když to hodíš, přistaneš na mý vesmírný stanici, a tvá banka zkrachuje, hochu!

RIMMER:

RIMMER: Listere, nehodím dvojku a jedničku, šance je… (Ťuká čísla do kalkulačky.) osmnáct ku jedné. To se nestane.

LISTER:

LISTER: Když vyhraju, nesmíš si celej tejden stěžovat na nic z toho, co dělám.

RIMMER:

RIMMER: Vím, o co hrajem

LISTER:

LISTER: Když vyhraju, můžu hýbat rty při čtení, nechat pizzu na zemi, aby si do ní šlápnul, můžu dokonce chrápat jako nacamranej kanec, a ty po mně nebudeš moct házet mražený cibulový bhaji. A budu si žít jak v nebi!

RIMMER:

RIMMER: Listere, bude tady jen jeden vítěz, a to moje maličkost. Až vyhraju, podle dohody budeš nosit večerní róbu ve dne v noci, dokud se nenaučíš hrát Polka party od Jamese Lasta na dudy. Jdeme na to, všechno jen ne dvojku a jedničku.

LISTER:

LISTER: Dvojka a jednička, pojďte, holky! (Mne si ruce.)

RIMMER:

RIMMER: Nesugeruj!

LISTER:

LISTER: Sugeruju! Můžu sugerovat! Sugeruju!

RIMMER:

RIMMER: Přestaň, jsi v tom dobrý. Nesugeruj! Do toho! (Hodí kostkami, ale jedna spadne na zem – hodil 2 a 1.) To neplatí, to neplatí, jedna kostka spadla ze stolu. Musím hodit znovu. (Hodí znovu, opět padne totéž.) To neplatí, hrál jsem rukama. To je zakázané, zlobivý! (Plácne se přes ruku.) Musím hodit znovu. 5382:1, vyloučeno! (Opět hodí totéž.)

LISTER:

LISTER: (Zasměje se) Chá, to bys nevymyslel!

RIMMER:

RIMMER: Počkat. (Hodí dvakrát znovu – totéž.) Hoď ty. (LISTER hodí 3 a 4.) Prohodíme se! (Vymění si místa u stolu.) Házej. (LISTER hodí dvě šestky, RIMMER stále nevěří tomu, co se děje.)

LISTER:

LISTER: Uznáváš už, že jsi hodil dvojku a jedničku a tuhle hru jsi prohrál?

RIMMER si vezme kalíšek s kostkami a znovu hodí – zase dvojka a jednička.

RIMMER:

RIMMER: Dobrá, uznávám. Máš kliku, že umím tak dobře prohrávat! (Skočí do postele jako zklamané naštvané dítě.)

Pohled do Vesmíru, kolem modrého měsíce letí žlutý záchranný modul SS Samsára směrem Trpaslíkovi.

Laboratoř

KOCOUR s KRYTONem jsou v laboratoři u panelu.

KOCOUR:

KOCOUR: Hele, tahle zelená věc, máme už tušení, co to je?

KRYTON:

KRYTON: Je to únikový modul, pane a zdá se, že vyzařuje blíže neurčené energetické pole, které způsobuje drobné poruchy všeho v nejbližším okolí.

KOCOUR:

KOCOUR: Přesně to jsem si myslel. Mluv srozumitelně! Hatmatilku neovládám.

KRYTON něco ťuká do klávesnice, v tom se zapne obrazovka, na níž se objeví blond žena v nejlepších letech.

RACHEL:

RACHEL: Tady je únikový modul vesmírné lodi Samsára, ID 12/β2, slyšíte mě?

KRYTON:

KRYTON: Ano, slyšíme, ID 12/β2.

RACHEL:

RACHEL: Je to velmi důležité, musíte – (Najednou se obrazovka vypne.)

KOCOUR:

KOCOUR: Eh, eehhh, co se stalo? Ztratili jsme spojení?

KRYTON:

KRYTON: Nevadí, pane, navedu modul do nákladového prostoru.

Modul přistává v nákladovém prostoru Trpaslíka.

Ubikace

LISTER jí zmrzlinu v posteli, kornout ale drží mimo lůžko a zmrzlina mu občas ukápne dolů, kde leží Rimmer.

LISTER:

LISTER: Mm.

RIMMER:

RIMMER: Kdo jí zmrzlinu v posteli?

LISTER:

LISTER: Á-á (nesouhlasně)

RIMMER:

RIMMER: To je naprosto…

LISTER:

LISTER: A-á! Žádný stěžování. A žádný stěžování, že si nemůžeš stěžovat na nestěžování. Celej tejden bez tvýho navážení do mě. Co může bejt lepšího.

RIMMER:

RIMMER: Víš, jaký je mezi námi dvěma rozdíl?

LISTER:

LISTER: Nemůžu si uložit amulet do nosních dírek?

RIMMER:

RIMMER: Jsem prokletý. Vzpomínám si na ten den. Bylo mi devět a ten pouliční zpěvák tvrdil, že je mimozemšťan, a že mi prodá vesmírný prach pro štěstí. Nebyl jsem žádný hlupák, věděl jsem, že je skutečný. Ale měl jsem jen peníze na vznášedlo domů z tréninku mažoretek. Když jsem odcházel, proklel mě na celý život a od toho dne už jsem neměl špetku štěstí.

LISTER:

LISTER: Byl to jen bezdomovec, co si chtěl vydělat pár drobáků. Tyhle věci nemůžeš brát vážně. Občas se prostě vyválíš v trusu.

RIMMER:

RIMMER: Já se válel v trusu celý svůj mizerný život. Nepoučuj mě o válení v trusu. Nikdy jsem neměl kliku.

LISTER:

LISTER: A je to tady, „zatímco ty.“

RIMMER:

RIMMER: Zatímco ty.

LISTER:

LISTER: „Jsi dítě štěstěny.“

RIMMER:

RIMMER: Jsi dítě štěstěny, vždyť to tak je!

LISTER:

LISTER: Jsem sám ve vesmíru s tebou, tomu říkáš štěstí?!

RIMMER:

RIMMER: Posádka zahynula, ty jsi přežil!

LISTER:

LISTER: Přežil jsem, abych strávil zbytek života s tebou! Houby štěstí!

RIMMER:

RIMMER: Já jsem mrtvý, to snad není pech?

LISTER:

LISTER: Jseš mrtvej, ale pořád se mnou mluvíš! To že není pech?

Ozve se KRYTON z obrazovky.

KRYTON:

KRYTON: Bim bam. Promiňte, pánové, bimbamové zařízení je dnes večer v údržbě. Jsme na ručním ovládání. Promiňte, že ruším, ale zachránili jsme únikový modul se dvěma přeživšími. Plukovník Jim Green a profesorka Rachel Barkerová. Chystáme se otevřít kabinu a vzít je do laboratoře k výslechu. Konec hlášení, bimbam.

Laborka

LISTER s RIMMERem přicházejí. RIMMER se hluboce ukloní.

RIMMER:

RIMMER: Pověřený velící důstojník Arnold J. Rimmer, těší mě, že vás poznávám.

KRYTON s KOCOURem přejdou k lůžku za nimi.

KRYTON:

KRYTON: Pane, plukovník Green a profesorka Barkerová.

Pohled na lůžko – dvě hromádky prachu/prášku s vlaječkami, které označují, čí hromádka je. RIMMER mezitím ukončí svou poklonu a zjistí, komu se to představuje.

RIMMER:

RIMMER: Jsou mrtví.

KOCOUR:

KOCOUR: Ještě nemáme lékařský zprávy, nedělej ukvapený závěry.

KRYTON:

KRYTON: Když jsme mluvili s Barkerovou, vypadlo spojení, a pak jsme našli tohle.

LISTER:

LISTER: Co se stalo?

KRYTON:

KRYTON: Zdá se, že se odpařili, pane. Netušíme ovšem jak a proč.

RIMMER:

RIMMER: Co o nich víme?

KRYTON:

KRYTON: Ze záznamů vyplývá, že Green šéfoval na lodi výzkumnému týmu a celé misi. Barkerová byla počítačový expert, oba žili v manželství, ale ne spolu.

KOCOUR (zkoumá z blízka ostatky společně s LISTERem): Zajímavý, vypadaj, že se k sobě hoděj.

RIMMER:

RIMMER: Co se stalo s lodí, ze které ten modul unikl?

KRYTON:

KRYTON: Vesmírná loď Samsára.

RIMMER:

RIMMER: Máme tušení, co se s ní stalo?

KRYTON:

KRYTON: Podle palubního záznamníku modulu a toho, že se nenašel vrak, se loď zřejmě zřítila na tento oceánský měsíc.

LISTER:

LISTER: Asi bysme měli udělat dvě věci, zaprvý, rozptýlit popel, a zadruhý, najít tu loď. (Kýchne a rozpráší popel po laborce.)

RIMMER:

RIMMER: Takže bod dvě, najít loď.

Loď Samsára ležící na dně oceánu, připlouvá k ní Kosmik.

Posádka je uvnitř lodi Samsára, zpočátku mimo zorné pole kamer.

KRYTON:

KRYTON: Inu, co doufáme, že zde nalezneme?

LISTER:

LISTER: Nadsvětelnej pohon, kvantovej počítač. Teda upřímně, spokojil bych se s automatem na žvejkačky.

RIMMER:

RIMMER: Páni. Co se asi stalo Barkerovi a Greenové?

(Tady to tak opravdu je, jde o chybu v dabingu!)

Obraz přejde ze současnosti do minulosti

Barkerová vchází do místnosti, u panelu sedí muž se čtečkou a kontroluje vstupující.

MUŽ:

MUŽ: Zápěstí, prosím. Děkuji. Zápěstí, prosím.

Barkerová zatím přejde dál do místnosti ke dvěma stojícím mužům.

RACHEL:

RACHEL: Pánové, profesorka Barkerová se hlásí do služby.

KAPITÁN TOM: Vítejte na Samsáře, profesorko. Toto je můj kolega plukovník Green.

JIM:

JIM: Barkerová?

RACHEL:

RACHEL: Pracovali jsme spolu na Caicosu dvanáct, pane.

100

JIM:

JIM: Áá, Caicos dvanáct, ano, a moje žena chodila na stejnou univerzitu jako váš manžel.

101

RACHEL:

RACHEL: Jo.

102

KAPITÁN TOM: Už musím, uvidíme se později. (Odchází.)

103

JIM:

JIM: No, připomeňte mi, vaši specializaci… Co to bylo?

104

RACHEL:

RACHEL: Stýskalo se mi po tobě!

105

JIM:

JIM: Bál jsem se, že to nepovolí.

106

RACHEL:

RACHEL: Já taky.

107

JIM:

JIM: Pojď do mé kajuty.

108

RACHEL se usměje a společně odcházejí.

109

Opět se vracíme do současnosti. Posádka Trpaslíka prochází stejnou místností se svítilnami.

110

LISTER:

LISTER: Toho prachu.

111

KRYTON:

KRYTON: Miluju prach. Po chomáčích je to moje nejoblíbenější špína.

112

V místnosti je hrozný nepořádek, věci i židle jsou různě poházené.

113

KOCOUR:

KOCOUR: Máš šajna, kvůli čemu se tahle loď zřítila?

114

KRYTON:

KRYTON: Zatím ne, pane. Byla to nejmodernější výzkumná loď se samoopravitelnými motory, havárie by měla být vyloučena.

115

RIMMER:

RIMMER: Co je tohle?

116

Posvítí na dva kostlivce u stolu – jeden sedí na židli, druhý má hlavu v jeho klíně a klečí. Kousek vedle zase leží několik dalších oddávajících se skupinovým sexuálním hrátkám v rozličných polohách.

117

LISTER:

LISTER: Jo, už chápu proč se zřítili.

118

KOCOUR:

KOCOUR: To mi povídej. Jak můžou lidi letět ve vesmírný lodi a přitom hrát všichni najednou Twister?

119

RIMMER:

RIMMER: Myslím, že Twister zrovna nehráli.

120

KOCOUR:

KOCOUR: Ne podle pravidel, to je jasný. Twister je hra pro tři hráče, a tady se propletli všichni naráz. (ke kostlivci) Hele, počkej, až přijdeš na řadu. Kam kvaltuješ?

121

LISTER:

LISTER: Tohle je horší než prvák na umělecký škole.

122

RIMMER:

RIMMER: Jak mohli takhle zemřít? To nedává smysl.

123

KRYTON:

KRYTON: Podle psychoskeneru se uškvařili zaživa. Nenadálý výbuch extrémní teploty je na místě zabil, ale zachoval těla v jejich pozicích.

124

KOCOUR:

KOCOUR: Strašidelný.

125

KRYTON:

KRYTON: Hó, souhlasím, pane. Doslova mi přeběhl mráz po zádech.

126

LISTER:

LISTER: To jsem byl já. Trochu mi vypěnil ležák.

127

Na lodi se najednou rozsvítí a spustí se počítače.

128

RIMMER:

RIMMER: Kdo to spustil?

129

KRYTON:

KRYTON: Zřejmě nás detekoval lodní počítač.

130

KOCOUR:

KOCOUR: Koukejte!

131

Posvítí na kostlivce sedícího na místě kontrolora – na obrazovce je nesrozumitelná změť písmen.

132

KRYTON:

KRYTON: Hm. Podle psí známky byl tento muž kapitán, Tom Kadri.

133

RIMMER:

RIMMER: Divná hatmatilka. Co je to za písmo, GELFské?

134

LISTER:

LISTER: Vypadá jako velština po patnácti pintách.

135

KRYTON:

KRYTON: Zvláštní, tenhle dialekt nemám v databázi.

136

RIMMER:

RIMMER: Možná je to velština po patnácti pintách.

137

KRYTON:

KRYTON: Jsem zvědavý. Pane, mohl byste se posadit?

138

LISTER:

LISTER: Já?

139

KRYTON:

KRYTON: Mh. (souhlasně)

140

KRYTON něco naťuká na klávesnici.

141

POČÍTAČ:

POČÍTAČ: Diktování zapnuto.

142

KRYTON:

KRYTON: Dovolte mi vás uškrtit, pane.

143

LISTER:

LISTER: Co?

144

RIMMER:

RIMMER: Povoleno!

145

KRYTON začne škrtit LISTERa. LISTER vydává různé skřeky, na obrazovce se vše přepisuje. Vypadá to velice podobně, jako neidentifikovatelný „jazyk“.

146

KOCOUR:

KOCOUR: Takže kapitána možná uškrtila tahle osoba, která byla ubodaná.

147

KRYTON:

KRYTON: Možná něco najdeme v další místnosti.

148

LISTER:

LISTER: Díky moc, Krytone. Vysvětlils to skvěle. Ueá… (Mne si krk.)

149

Minulost – Jim čeká s kytkou na Rachel.

150

RACHEL:

RACHEL: Jime, omlouvám se, že jdu pozdě.

151

JIM:

JIM: To nic, byla to jen hodina.

152

RACHEL:

RACHEL: Nejspíš jsem večer snědla něco zkaženého, bylo mi hrozně špatně. Půjdeme k tobě?

153

JIM udělá krok a zaskuhrá.

154

JIM:

JIM: Áá… á.

155

RACHEL:

RACHEL: Co se děje?

156

JIM:

JIM: Vyhřezlá plotýnka. Mám teď nějakou smůlu.

157

Trpaslíkovci vstupují do jídelny.

158

RIMMER:

RIMMER: Nic zajímavého, zkusíme další.

159

RIMMER odchází s KRYTONem pryč. KOCOUR se zatím rozplývá nad herním automatem.

160

KOCOUR:

KOCOUR: Koukej na tohle. Jednorukej bandita, neni to paráda? Potřebuju minci.

161

Vedle automatu je pokladnička se sbírkou na sirotky – KOCOUR si jí všimne.

162

Titulek: SBÍRKA NA SIROTKY

163

KOCOUR:

KOCOUR: Jsem sirotek. (Podívá se na Listera.) Proč bych si nevzal ze sbírky na sirotky?

164

LISTER:

LISTER: Fakt si vemeš?

165

KOCOUR:

KOCOUR: Koho to zabolí?

166

LISTER:

LISTER: Jen tebe a tvoje svědomí. Napořád!

167

KOCOUR:

KOCOUR: Hele, klídek, jo? He!

168

KOCOUR dá drobné do automatu, zatáhne za páku a vyhraje. Řádně si proto zajuchá. LISTER vezme pár drobných a vrátí je do pokladničky. V tom mu kápne něco na hlavu. Podívá se nahoru.

169

LISTER:

LISTER: Úú! Co to bylo?

170

KOCOUR:

KOCOUR: Co jako?

171

LISTER:

LISTER: Něco mi káplo ze stropu na hlavu.

172

KOCOUR:

KOCOUR: Vodkaď? (KOCOUR a LISTER se dívají na strop.)

173

LISTER:

LISTER: Támhle vodtud. (Ukazuje a ještě víc se zakloní, najednou mu drtič zbytků jídla vezme dredy a stáhne ho dolů.) Aá ááá! Uh, co se to děje? Dostaň mě z tohóó!

174

KOCOUR:

KOCOUR: Najdu něco a ufiknu je! Nehejbej se.

175

LISTER:

LISTER: Co-pak se můžu hnout? A! Áh!

176

KOCOUR:

KOCOUR: (Vytáhne kudlu z jednoho kostlivce.) Promiň.

177

KOCOUR kudlou odřízne Listerovy dredy z drtiče a vítězoslavně mu je vrací. Kudlu hodí do drtiče.

178

KOCOUR:

KOCOUR: Zachránil jsem tě!

179

KOCOUR udělá vítěznou pózu s jednou nohou na židli. Z ničeho nic vyletí z drtiče nůž a přišpendlí mu nohu k židli. KOCOUR zaječí.

180

LISTER:

LISTER: Bacha, nehejbej se!

181

LISTER přechází ke Kocourovi a zkoumá jeho zranění.

182

KOCOUR:

KOCOUR: Mám kudlu v noze, můžu se snad hnout?

183

LISTER:

LISTER: Vopatrně ji vytáhnu.

184

KOCOUR:

KOCOUR: Vopatrně, jo?

185

LISTER:

LISTER: Hezky vopatrně.

186

KOCOUR:

KOCOUR: A neříkáš to jen proto, abych se uvolnil, protože si myslíš, že tu věc nejlíp dostaneš ven, když s ní prudce škubneš?

187

LISTER prudce vyškubne kudlu z KOCOURovy nohy.

188

KOCOUR:

KOCOUR: Jááááááááááá!

189

LISTER:

LISTER: Nemoh jsem nic dělat, jinak bych ji ven nedostal!

190

Všechno zhasne.

191

KOCOUR:

KOCOUR: Éh? Asi jsem voslepnul! Musí to ňák souviset s tou nohou. Mám chorobu nohy v oku.

192

LISTER:

LISTER: Klid, Kocoure, to je jenom výpadek proudu.

193

KOCOUR:

KOCOUR: To sem si voddych! Chvilku jsem si myslel, že se už nikdy neuvidím. A muset si denně vybírat outfit, kterej by šel k vodicímu psu? Radši ani nemyslet.

194

LISTER:

LISTER: Dveře se zavírají!

195

Dveře se zavírají a vypadne proud.

196

Kryton s Rimmerem jsou v jiné místnosti.

197

KRYTON:

KRYTON: Ty dveře mají dvojí zabezpečení, to nepůjde.

198

RIMMER:

RIMMER: Co budeme dělat?

199

KRYTON:

KRYTON: Navrhuji, jít do dalšího oddílu a najít přístupový port zpátky do hlavní místnosti.

200

Jídelna

201

LISTER:

LISTER: Ah, kde máš baterku?

202

KOCOUR:

KOCOUR: Nechal jsem ji vedle.

203

LISTER:

LISTER: Já svoji taky, nevidím ani prd.

204

KOCOUR:

KOCOUR: Dej mejm vočím chvilku… No páni!

205

LISTER:

LISTER: Už si zvykají? Co vidíš?

206

KOCOUR:

KOCOUR: Že je hrozná tma. Ty to nevidíš?

207

LISTER:

LISTER: Jasně, že to vidím, ty kosmopako. Ale ty přece vidíš i potmě, ne? Těma svejma supr kočičíma vočima!

208

KOCOUR:

KOCOUR: A ty se umíš zhoupnout ze stromu, ne? S těma tvejma super vopičíma pažema.

209

LISTER:

LISTER: Vyvinuli jsme se.

210

KOCOUR:

KOCOUR: My taky.

211

LISTER:

LISTER: Kdo se vyvine tak, že nevidí potmě?

212

KOCOUR:

KOCOUR: Kdo se vyvine tak, že se neumí zhoupnout ze stromu? Nikdy bys nikam nepřišel pozdě.

213

LISTER:

LISTER: Krytone! Rimmere! Pomóc!

214

KOCOUR:

KOCOUR: Asi nám nezbejvá, než tady čekat. Dám si něco na tu nohu.

215

LISTER:

LISTER: Dojdu pro lékárničku, ty si sedni.

216

Lister se snaží dostat k lékárničce, ale každou chvíli do něčeho narazí nebo spadne.

217

LISTER (po návratu ke stolu): Nevidím ani ň!

218

LISTER vyndává z lékárničky postupně svítící tyčinky a láme je. Pár dá Kocourovi, pár do úst kostlivcům vedle sebe. V tom se loď otřese a sesune níž bahnem.

219

Oba si drží tyčinky před obličejem.

220

KOCOUR:

KOCOUR: Co to sakra bylo?

221

LISTER:

LISTER: Loď klesá do bahna.

222

KOCOUR:

KOCOUR: Umřeme tady. Já to cejtím. Jak můžeš bejt tak klidnej?

223

LISTER:

LISTER: Nesmí nás to rozhodit. Nechci, aby se loď ještě hnula. Sedneme si tady, ošetříme ti nohu, počkáme, až nás najdou, a pak zvedneme kotvy.

224

KOCOUR:

KOCOUR: Máš recht, budeme v klidu. Máme jídlo, vodu, všechno, co potřebujeme. Ty a já, mohli bysme tady přežít dny, tejdny, dokonce měsíce! Jen my dva!

225

LISTER:

LISTER: Krytoné!

226

Loď se dál propadá, Kryton s Rimmerem jdou houpající se chodbou a zmítají se mezi stěnami.

227

KRYTON:

KRYTON: Pane, jste v pořádku?

228

RIMMER:

RIMMER: Asi ano.

229

Vstupují do další místnosti. Postupně zjišťujeme, že jde o strojovnu směrovače karmy.

230

RIMMER:

RIMMER: Co je tohle?

231

KRYTON:

KRYTON: Myslím, že je to směrovač karmy.

232

RIMMER:

RIMMER: Cože?

233

KRYTON:

KRYTON: Je to technologie Světa spravedlnosti, kdy se bolest, kterou jedinec způsobí jinému, přesměruje zpět na něj. S jedním důležitým rozdílem – směrovač karmy má dva módy: režim trestu a režim odměny.

234

RIMMER:

RIMMER: Jaký to má účel?

235

KRYTON:

KRYTON: Byly sestrojeny pro dlouhé vesmírné lety. Měly podporovat týmovou spolupráci, odměňovat vlídnost, porozumění a etické chování.

236

RIMMER:

RIMMER: A jak, jak přesně funguje?

237

KRYTON:

KRYTON: Vytvoří karmické pole, které analyzuje chování, a pak upraví realitu na trest nebo odměnu. Takže, když se chováte eticky, loď vás odmění.

238

RIMMER:

RIMMER: Jak?

239

KRYTON:

KRYTON: Máte čerstvou kávu, teplou sprchu, chutné jídlo…

240

RIMMER:

RIMMER: To nedává smysl. Morálka se mění napříč časem a kulturami. Otroctví bylo kdysi přijímané, a teď se považuje za odporné. Kdo rozhoduje, co je morální a nemorální?

241

KRYTON:

KRYTON: Je programovatelný, a proto je směrovač karmy tak nebezpečné zařízení. Každý může zavést morální kodex podle svého a pak nutit ostatní, aby se jím řídili.

242

RIMMER:

RIMMER: Rád bych věděl, jestli mě to postihlo, když jsem na Červeném trpaslíku prohrál v Minopolech. Vstoupil Červený trpaslík do pole směrovače karmy? Manipuloval ten směrovač kostkami?

243

KRYTON:

KRYTON: Tomu nerozumím, pane.

244

RIMMER:

RIMMER: Hodil jsem dvojku a jedničku sedmkrát za sebou. Jaká je šance?

245

KRYTON:

KRYTON: Dvaašedesát milionů ku jedné. Asi tak stejná šance, že vás zabije mandarinka.

246

RIMMER:

RIMMER: Proč by mě trestal? Nic jsem neudělal. Tenhle směrovač karmy je nevypočitatelný. Musíme odsud pronto zmizet.

247

KRYTON:

KRYTON: Pane, není důvod k panice. Žádné nebezpečí nehrozí, pokud neuděláme něco mstivého, sobeckého nebo neetického.

248

RIMMER:

RIMMER: Krytone, jsme v maléru.

249

KRYTON:

KRYTON: Stačí, když na mě budete hodný!

250

RIMMER:

RIMMER: Ve velkém maléru.

251

Obraz se prolíná do minulosti – RACHEL a JIM jsou na koberečku u KAPITÁNA.

252

KAPITÁN TOM: Z operačního právě přišla zpráva směrovače karmy a není to příjemné čtení. Oba jste se dopustili celé škály prohřešků.

253

JIM:

JIM: Na palubě je směrovač?

254

KAPITÁN TOM: Jen minulý týden: mimomanželský sex osmnáctkrát, muchlování sedumašedesátkrát, olizování šlehačky z cizího…

255

RACHEL:

RACHEL: Pochopili jsme.

256

KAPITÁN TOM: A tak dále. Ty, Rachel, jsi tento týden lhala manželovi i jiným třiadevadesátkrát.

257

RACHEL:

RACHEL: To není pravda!

258

KAPITÁN TOM: Čtyřiadevadesátkrát. Dvacetkrát jsi byla jízlivá, čtyřicetkrát kritizovala druhé a dvakrát nepoděkovala.

259

RACHEL:

RACHEL: Kapitáne, milujeme se.

260

KAPITÁN TOM: Když ses přihlásila na misi, zavázala ses, že budeš dodržovat morální kodex na této lodi.

261

RACHEL:

RACHEL: Takže máme všichni žít ve falešném snu, kde manželé zůstanou manželi, synové říkají otcům „pane“ a všichni mají plnou pusu domácího jablečnýho koláče?

262

KAPITÁN TOM: To je ono. Takže začněte stříkat šlehačku na koláč, a ne na tělesné partie toho druhého!

263

Jídelna – současnost

264

KOCOUR:

KOCOUR: Vopičáku, dobrá práce s tou nohou.

265

LISTER:

LISTER: Jo, zachránil jsem ti i botu. Musíme vymyslet, jak se vocaď dostaneme.

266

KOCOUR:

KOCOUR: Jo, dej mi tak deset minut, tutově něco vymyslim. Mám pořád skvělý nápady, akorát je neříkám nahlas.

267

LISTER:

LISTER: Říkáš všechno, na co myslíš!

268

KOCOUR:

KOCOUR: Jsem jako ten vynálezce, co začíná na „er“.

269

LISTER:

LISTER: Rosenthal? Sidney Rosenthal?

270

KOCOUR:

KOCOUR: Kdo?

271

LISTER:

LISTER: Vynalez magickou fixu.

272

KOCOUR:

KOCOUR: Magickou fixu? Ten chlap, vo kterým mluvím, je skutečnej. Není to žádnej čaroděj z knížky s kouzelným perem.

273

LISTER:

LISTER: Vynálezce… Začíná na „er“…

274

KOCOUR:

KOCOUR: Už to mám, už to mám! Ten jak o něm mluvím! Začíná na „er“!

275

LISTER:

LISTER: Kdo?

276

KOCOUR:

KOCOUR: Erchimédes!

277

LISTER:

LISTER: Archimédes.

278

KOCOUR:

KOCOUR: Archimédes! Ten co seděl pod stromama a vynalejzal věci.

279

LISTER:

LISTER: To byl Newton!

280

KOCOUR:

KOCOUR: Tys tu historku nikdy neslyšel?

281

LISTER:

LISTER: Ne.

282

KOCOUR:

KOCOUR: Takže – jednoho dne sedí Erchimédes pod stromem a najednou ho zčistajasna praští do hlavy vana, prásk! Tak vstane, vykřikne „formika“, a vynalezne fiží.

283

LISTER:

LISTER: To byl Newton, co seděl pod stromem, a objevil gravitaci, když mu spadlo na hlavu jabko.

284

KOCOUR:

KOCOUR: Z jabka nedostaneš otřes mozku. Nebudeš po něm vrávorat, křičet „formika“ a vynalejzat fiží!

285

LISTER:

LISTER: Formika je voděodolný hladký plastický laminát. Kdo by křičel „formika“, to nedává smysl. Nikdo nekřičí „Formika“.

286

KOCOUR:

KOCOUR: Když tě praští vana do hlavy, každej bude křičet „formika“.

287

LISTER:

LISTER: Hele, Archimédes objevil něco o vytlačování vody, když se posadil do vany a křičel „heuréka“!

288

KOCOUR:

KOCOUR: Takže, pane Allene Einsteine, vodpovězte na tohle. Kdo vynalezl fiží? Nikdo? Jen se tak jednoho dne magicky vobjevilo jako to tvoje pitomý pero?

289

LISTER:

LISTER: Ehhh, zobnu si pár sedativ. (Bere lahvičku z lékárničky a polyká prášky.) Poslouchej, řekni mi, jak spadne vana ze stromu?

290

KOCOUR:

KOCOUR: Letadlo, ty pako! Při startu. Nejspíš zapomněli zavřít zadní dveře. A vana jela celou tu štreku z první třídy, vžiú, skrz závěsy do byznys třídy, vžiú, skrz závěsy do premium, vžiú, a skrz závěsy rovnou do sekce pro chudáky. A ti nejspíš ještě nedostali ani pytlík buráků, zatímco lidi v první už se dávno najedli, koukli se na film a teď se všichni koupou.

291

LISTER:

LISTER: A Archi zatím sedí pod svým stromem?

292

KOCOUR:

KOCOUR: Bong, vynalezne fiží. A jak jsou všichni šťastný, protože fiží každej miluje, tak mu dali speciální modřinovej čepec, aby zakryli ty modřiny.

293

LISTER:

LISTER: Modřinovej čepec? Dali mu věnec! Vavřínovej… Za zásluhy, ty pako, ne kvůli modřinám!

294

KOCOUR:

KOCOUR: Chlape, snažím se tě něco naučit, ale nevím, proč se namáhám. Jak je to rčení? Koně k vodě dovedeš, ale nedonutíš ho plít!

295

LISTER:

LISTER: Krytone! Pomóc!

296

Loď se dál boří do bahna.

297

KRYTON:

KRYTON: 720 metrů, pane. Loď je téměř v kritické hloubce. Směrovač karmy ovládá všechno na palubě. Musíme být na sebe hodní, abychom měli naději na záchranu pana Listera a pana Kocoura.

298

RIMMER:

RIMMER: Znamenitě, Krytone. Je prozíravé, že přicházíš s tak užitečným návrhem. Děkuji ti.

299

RIMMER se dotkne řídícího panelu a dostane menší zásah proudem.

300

RIMMER:

RIMMER: Ááá, výboj! Skládal jsem ti kompliment. Proč ten trest?

301

KRYTON:

KRYTON: Možná to nebylo upřímné, pane.

302

RIMMER:

RIMMER: To musím být upřímně vlídný? Áh, to je nemožné…

303

Displej na panelu začne signalizovat kolaps.

304

KRYTON:

KRYTON: Bože!

305

RIMMER:

RIMMER: Co je?

306

KRYTON:

KRYTON: Myslím, že vím, co posádku zabilo. Kvantové desky se nabíjejí na supervýkon, aby loď přehřály!

307

RIMMER:

RIMMER: To se usmažíme? Kolik je času?

308

KRYTON:

KRYTON: Nejsem si jistý.

309

RIMMER:

RIMMER: Áhh, že se ptám tebe, někoho s hlavou, co vypadá, jako by ji uplácali v keramickém kroužku pro seniory.

310

Najednou panika ustane a vše se vrací do normálu.

311

KRYTON:

KRYTON: Ooh, nabíjení ustalo.

312

RIMMER:

RIMMER: Teplota klesá? Proč?

313

KRYTON:

KRYTON: Ovšem, to je ono!

314

Jídelna

315

KOCOUR (Směje se.): Bože, byla to největší vojanda v dějinách! Dovedla svůj lid k vítězství!

316

LISTER (Už je značně vyčerpaný z Kocourova proslovu.): Julie Cézarová?

317

Otevřou se dveře a vchází KRYTON s RIMMERem.

318

LISTER:

LISTER: Áá, Krytone, díky bohu! Nikdo by neměl takhle trpět.

319

KOCOUR:

KOCOUR: Má pravdu. Kdybych tu nebyl a nemluvil s nim, nejspíš by se zbláznil.

320

LISTER:

LISTER: Krytone, chlape, tak rád tě zase vidím!

321

LISTER chce KRYTONa štěstím obejmout. Ten před ním ale uhýbá.

322

KRYTON:

KRYTON: Pane, dost!

323

LISTER:

LISTER: Dost proč?

324

KRYTON:

KRYTON: Stojíte tady s účesem sedmdesátkové revivalové kapely, a já vám říkám, nebuďte na mě milý!

325

KRYTON dá LISTERovi pěstí.

326

KRYTON:

KRYTON: Víme, co se stalo Barkerové!

327

Další rána.

328

KRYTON:

KRYTON: A Greenovi.

329

Další rána, tentokrát do břicha.

330

Jídelna – v minulosti

331

Barkerová má na hlave účes ala čarodejnice, zdravíčka jako Marfuška na tvářích a výraznou rtěnku.

332

JIM:

JIM: Co se ti stalo? To je šílené.

333

RACHEL:

RACHEL: Šla jsem do salonu. Na přeliv. A tohle mi ta robostylistka udělala!

334

JIM:

JIM: Jo, já dopadl podobně u zubaře. (Ukáže svůj ulomený zub.) Každou šanci využije, aby nás ten karmič trestal. Sprcha je ledová, klimatizace taky, včera jsem musel čekat dvě hodiny…

335

RACHEL ochutná jídlo z tácu Greena a je jí z toho značně nevolno.

336

RACHEL:

RACHEL: Ochutnal jsi to jídlo?

337

JIM ochutná a nevypadá zrovna nadšeně.

338

RACHEL:

RACHEL: Jime, já už to nevydržím!

339

JIM:

JIM: Není na vybranou.

340

RACHEL:

RACHEL: Ale je. Jsem počítačová odbornice, proboha! Jestli se nabourám do směrovače karmy, dokážu snad obrátit protokol, abychom si oddechli. I kdyby to bylo jen na jednu noc.

341

JIM:

JIM: Obrátit? Aby odměňoval nemorálnost?

342

RACHEL:

RACHEL: Jen na jednu noc. Pak se přestaneme scházet. Dokud se nevrátíme. (Usměje se.)

343

Jídelna – současnost

344

KRYTON:

KRYTON: Barkerová a Green obrátili protokol a následkem toho bylo dobré chování trestáno a nemorální bylo odměňováno.

345

RIMMER:

RIMMER: Kryton to rozlouskl, zachránil nám život. Kdybys nebyl tak šeredný, políbím tě.

346

KRYTON:

KRYTON: Mohl byste mi potřást rukou, pane.

347

RIMMER:

RIMMER: I na to jsi šeredný. (Na lodi se znovu rozsvítí světla.) Vidíš, hrubost je odměněna.

348

LISTER:

LISTER: Teď to začíná dávat smysl. Teda – Kocour šlohnul peníze ze sbírky, aby si moh zahrát.

349

KOCOUR:

KOCOUR: A vyhrál jsem jackpot.

350

RIMMER:

RIMMER: Odměna za krádež.

351

LISTER:

LISTER: A já dal výhru zpátky do plechovky, a dredy mi chytil drtič.

352

RIMMER:

RIMMER: To byl trest za dobročinnost.

353

KOCOUR:

KOCOUR: Já ho zachránil a hned byla kudla v noze.

354

LISTER:

LISTER: Já mu nohu spravil.

355

KOCOUR:

KOCOUR: A moh strávit hezký chvíle se mnou.

356

LISTER:

LISTER: Tak popojedem. Kdo to obrátil a proč?

357

KRYTON:

KRYTON: Myslím, že Green a Barkerová měli poměr a chtěli trávit čas spolu.

358

LISTER:

LISTER: To je teda smutný. Takže jejich vzájemná láska… zničila celou loď.

359

KOCOUR:

KOCOUR: Jednu věc nechápu. Teda, nechápu asi čtyřicet věcí. Jak to, že se Green a Barkerová neusmažili se zbytkem posádky?

360

KRYTON:

KRYTON: Zatímco zbytek posádky přežíval díky nemorálnímu chování, Green a Barkerová věděli, že mohou uprchnout, pokud ten útěk bude neetický, proto vzali únikový modul a utekli.

361

LISTER:

LISTER: A pak se uvedli do hibernace.

362

RIMMER:

RIMMER: Byli v bezpečí.

363

KRYTON:

KRYTON: Když nás pak chtěli varovat před karmickým polem, což byl dobrý skutek…

364

RIMMER:

RIMMER: …tak způsobil, že se odpařili.

365

LISTER:

LISTER: Co nám teď zbejvá?

366

KOCOUR:

KOCOUR: Hezky vopatrně se vocaď zdejchnout

367

RIMMER:

RIMMER: Jen nesmíme být upřímní, mravní, hodní, nesobečtí či ochotní.

368

LISTER (na RIMMERa): To není fér, máš výhodu.

369

KOCOUR:

KOCOUR: Hele, co to je? (Jde k LISTERovi a vytáhne mu z bundy kartičku, kterou přečte.) „Palivová daň. Ztrácíš tři kola.“ Hele, jak to, že máš v kapse tolik minopolovejch karet?

370

RIMMERovi dojde, co se dělo, LISTER raději zdrhá.

371