Červený Trpaslík - Vyhledávání hlášek

S11E03 - Dávat a brát

Rimmer přichází k výtahu s psychoskenem a mačká tlačítko na přivolání.

Výtah: Výtah přijíždí, pane.

Rimmer: Dělej! Dělej! Proč jsi vždycky tak pomalý? Viděl jsem šneky s polámanýma nohama, co byli rychlejší. Naobědvaná francouzská armáda je rychlejší.

Výtah: Za chvilku, pane.

Rimmer: Na palubě B je několik divných energetických signatur. Potřebuju pronto výtah na kontrolu.

Výtah: Jen někoho vyložím v ubikacích, a v mžiku jsem u vás.

Rimmer: Skutečně? Nebo to reálně potrvá neskutečně dlouho?

Výtah: Neskutečně dlouho, pane.

Rimmer: Tak proč jsi mi to neřekl hned?

Výtah: Nechtěl jsem vás přenechat konkurenci.

Rimmer: K jaké bych asi mohl přejít?

Výtah: K našemu hlavnímu rivalovi, pane. Schodům. Prý se jim letos daří skvěle.

Rimmer: Kde jsi teď?

Výtah: Dokončil jsem vysazení v ubikacích, pane. Teď už mám jen cestu do stázových boxů.

Rimmer: Ale já to zmáčkl první! Už dost! Máš padáka!

Výtah: Nemůžete propustit výtah, pane.

Rimmer: Právě se stalo.

Výtah: Čím mě chcete nahradit?

Rimmer: Jiným výtahem z jiné šachty. Pověřím robíky přepravou a instalací. Abys věděl, milánku, máme tady plno mladých dynamických výtahů, které by se přetrhly, aby směly vozit někoho mého formátu nahoru a dolů. (K projíždějícímu robíkovi) Sděl všem výtahům, že je vyhlášen konkurz na pozici v šachtě čtrnáct. Všichni uchazeči musí být ochotni cestovat. Hlásit se mohou jen výtahy. Tak šup! (Odchází s robíkem za roh)

Záběr na vesmírnou stanici.

Ubikace, na stole je několik lahví od alkoholu a plechovek od piva. Lister chrápe v Rimmerově posteli, oku pozorného diváka neujde, že je vidět cosi jako bederní (nebo možná kýlní) pás na jeho břiše. Vchází Rimmer.

Lister: (chrápe)

Rimmer: Světla! Listere, válíš se na mém lůžku už dva dny. Pořád máš kocovinu?

Lister: Vypadni, Rimmere. Zhasni ty světla.

Rimmer: Křižujeme stanici se špičkovou technikou v sektoru tři. Ženou se na ni asteroidy, za pět hodin bude na cucky. Jdeme!

Lister (posazuje se na posteli): Ne tak zhurta, Rimmere. Ležel jsem dva dny v posteli! Musím se vosvěžit! (popleská si tváře) Dobrý. Připraven. Jdeme.

Oba odejdou.

Záběr na Kosmik opouštějící mateřskou loď.

Lister vchází do kokpitu Kosmiku a sedá si na svoje místo vpředu. Ostatní už sedí na místech.

Lister: Co je to za stanici, Kryťáku? Máš páru?

Kryton: Nemám, pane, ale musím se přiznat, že jsem si dnes ráno smazal pár souborů z pevného disku, abych získal víc paměti.

Lister: Fakt? Je to bezpečný?

Kryton: Žádný strach, pane. Vyhodil jsem jen to, co mi přišlo pokleslé a hovadské.

Rimmer: Aniž bys to se mnou konzultoval?

Kryton: A vy jste?

Rimmer: Jdi do koše, ty plechová nádhero, a obnov složku Rimmer. Musels mě tam hodit omylem.

Kryton: To je téměř nemožné, ať jste, kdo jste, ale ověřím to. Och, je tady složka označená Kapitán Blboun. Jste to vy?

Rimmer: Kapitán Blboun? Tak mi říkáte za mými zády?

Kocour: I do očí, když si dáš dvacet.

Kryton: Přetahuji to z koše a znovu instaluji. (po dokončení instalace se vyděsí) Och, pane! Moc mě to mrzí. Jak jsem mohl!

Rimmer: No dobře! Přejdeme to.

Kryton: Říkat vám Kapitán Blboun! Zvlášť za vašimi zády, a nejspíš se tomu ještě hihňat. Jak byste nebyl dotčený?

Rimmer: Krytone, prosím. Přejděme to.

Kryton: Kapitán Blboun! Vskutku! To je neuctivé a nanejvýš urážlivé!

Rimmer: Jen mě ujisti, že jsem kompletně reinstalovaný.

Kryton: Nemějte obavy, pane. Teď jste na čestném místě v podsložce R. Spolu s roupem a rypošem.

Kosmik přistává na vesmírné stanici.

Chodba na stanici. Vypadá spíš jako továrna se spoustou trubek, nádrží a schodů a můstků.

Kryton: Nezapomeňte, pánové, asteroidová bouře zničí stanici za pět hodin.

Ozve se rána a na čtveřici začne padat něco, co by se dalo považovat z omítku či dokonce celý strop.

Kocour: Víte co, rozdělíme se do dvojic. Tak půjde všechno rychlejc.

Rimmer: Jako vyšší důstojník si přirozeně vybírám první. (na Kocoura) Tebe nechci. (na Krytona) Tebe nechci. (podívá se na Listera a otráveně si odfoukne) Proč tu není nikdo vhodný? Lepší výběr je i v obludáriu. Krytone, jdeš se mnou. Do práce.

Rimmer a Kryton odchází.

Lister: Jestli se někdy rozhodnou udílet ceny za samožerství, bude v síni slávy.

Odejdou jiným směrem.

Stoupají po schodech do místnosti s názvem Aeskulapova ordinace (volně přeloženo). Vypadá jako.. zdravotnické zařízení, kde je všechno naráz a zároveň ultramoderní.

Rimmer: Proč se to tu jmenuje Aeskulap?

Kryton: Pravděpodobně po řeckém bohu lékařství, pane.

Rimmer: To je očividně ono. Očividně. Ano, očividně. Je to tak očividné?

Lister s Kocourem scházejí po schůdkách v jiné části lodi, kde nachzejí kostru muže.

Kocour: Kostlivec.

Lister: Proklepnu ho. (ťuká do psychoskenu)

Kocour: Můj tip: je mrtvej.

Oba si kleknou ke kostře. Lister ji začne zkoumat již zmíněným udělátkem.

Kocour: Proč nenosej kostlivci nikdy žádný šaty? Nedivím se, že umřeli. Asi na zápal plic.

Lister: Takže, muž, běloch, třicet jedna. Měl kartu plukovnickýho klubu. Chybělo mu jedno razítko kuřátka do rodinnýho kyblíku.

Kocour: Důkladná mašinka!

Opět pohled na kostlivce – má v boku zabodnutý nůž. Lister ho vytáhne.

Lister: Divný. DNA na tý rukojeti je shodná s DNA v těle.

Kocour: Jako že se sám bodnul do zad? Proč by to někdo dělal?

Lister odloží nůž a zvedne papír lažící přímo u těla.

Lister: Hele, tady jsou ňáký zápisky. Možná z nich něco vyčtem.

Otevřou složku a čtou si.

Kryton a Rimmer procházejí Aeskulapovou laborkou, za ni,mi je ovládací pult, ze kterého by Hujer i švestičky přestal sbírat, jak by mu přecházel zrak.

Kryton: Jestli mi slouží paměť, pane, Aeskulap byl medibot sestrojený koncem 23. století a nastavený tak, aby prováděl veškeré, fyzické i mentální zákroky na všech živých organismech. Špičková technologie na poli droidů.

Dojdou k robotovi, který vypadá jako plechovka na nožičkách skřížená s logem Michelin. Má čtyři barevná tlačítka vpředu, na hlavě průhlednou polokouli a na ní dva vodorovné naběráky na zmrzlinu místo uší a jako anténu obracečku na palačinky.

Rimmer: Je jako ze starého sci-fi filmu.

Kryton: Bude o tolik vyspělejší než já, pane.

Rimmer: Má čtyři knoflíky.

Kryton: Vždyť říkám!

Kryton zamává rukou před robotovým „břichem“. Diody se rozblikají, ozve se pár pípnutí. Všechny tři výčnělky na hlavě se začnou otáčet.

Robot: Zdravím. Čím můžu posloužit?

Rimmer: Jsem zastupující úřadující vyšší velící důstojník Arnold J. Rimmer z těžařské lodi Červený trpaslík. Možná byste mohl…

Kryton (vpadne Rimmerovi do řeči): Pane, nepředstavil jste mě!

Rimmer: Tak promiň! To je Kryton, náš sanitární droid. Zvlášť na toalety. Umí taky vyčistit odpad a dokáže hotové divy, pokud jde o zahanbující skvrny.

Kryton: Pane, chtěl jsem jen, představit. Nemusíte mě vynášet do nebes.

Robot: Arnold J. Rimmer? Myslím, že jsem měl před mnoha lety tu čest posloužit jednomu z členů vaší posádky, Ronaldu Littlewoodovi.

Ozve se další velká rána, stanice se otřese.

Kryton: Pane, otřesy překročily bezpečnou mez!

Rimmer: Musíme se hned vrátit.

Kryton: Napadá mě, nechcete se k nám přidat? V naší laboratoři nemáme nic tak sofistikovaného jako jste vy.

Robot: Byla by to pro mě čest, Krytone.

Kryton: Pojďte se mnou.

Odcházejí, pohled na robota zezadu (titulek na obrazovce):

AUTOMAT S OBČERSTVENÍM

Lister s Kocourem dále zkoumají zápisky nalezené u kostry.

Lister: Podle těchhle zápisků se ten chlap jmenoval Romero G. Gonzáles, inženýr stázových boxů.

Zprvu mimo obraz se ozve hlas, poté postupně se objevuje i jeho majitel na schodech, pokterých Lister s Kocourem přišli. Vypadá, jako kdyby si Střihoruký Edvard posbíral všechny řezací, bodací a stříhací nástroje na ruce včetně imitace bazukoidu, něco přidal i na záda (to už vypadá jako primitivní kovová ruka). Hlavu má zelenou robotí s poněkud děsivou maskou vpředu místo úst. A na sobě bílý lékařský plášť. Z hrudníku mu vyčnívá tablet, na plášti má i několik operačních nástrojů. Na ulici byste ho rozhodně potkat nechtěli. Mluví hlubokým, lehce strašidelným hlasem. Pomalu kráčí po můstku k Listerovi a Kocourovi.

Šílený robot: Áá! Paní Robertsonová, můžeme začít s vaší operací. A tohle musí být paní Johnsonová, dárkyně. Nemusíte mít strach. (záběr se zaostřuje na jeho záda – vidíme jméno Aeskulap) Byly doby, kdy jsem byl malilinko, trošililinku… blázen! (rozhodí prudce rukama) Ale to je pryč. Podívejte – zde je moje osvědčení.

Ukáže na nedalekou zeď, kde visí (asi krví?) psaný list: UŽ NENÍ BLÁZEN

100

Kocour: Musíme jít. Dveře zavřeme, až budem zdrhat.

101

Aeskulap: Vidím, že jste obě dost… nervózní. Možná potřebujete něco malého na uvolnění. (začne se rozbíhat imitace bazukoidu na jeho levé ruce)

102

Kocour a Lister současně: Berem roha!

103

Lister: Berem roha!

104

Zezadu je ale trefí Aeskulapovy uspávací šipky.

105

Aeskulap: Vidíte, nebylo to tak zlé, že?

106

Rimmer, Kryton a Snacky procházejí útrobami stanice. Snacky jde poslední.

107

Rimmer: Kde jsou?

108

Kryton: Zaměřuju je, pane. Tamhle!

109

Záběr na Listerův obličej – je jasné, že leží na operačním stole. Aeskulap si k šití zpívá.

110

Aeskulap: Šij, šij, šij svůj steh, lechce jako dech, vesele, vesele, vesele, život je jak skřek!

111

Kryton s Rimmerem přicházejí k pruhům průhledného plastu, které oddělují operační sál od okolí. Prochází skrz a vidí, jak Aeskulap přechází okolo Listera, v pozadí lahev s ledvinami.

112

Aeskulap: Áá! Paní Billová. Jdete trochu brzy. Posaďte se do čekárny. (smích) Ukážu vám, kde to je.

113

Opět slyšíme zvuk nabíhajícího bazukoidu na uspávací šipky. Rimmer se schová Krytona a začne na šílence střílet. Při té příležitosti sejme i lahev se ledvinami. Přidává se i Kryton, šílenec poé palbu opětuje – nastřílí Krytonovi pár šipek do obličeje. Nakonec padne na instrumentační stolek.

114

Kryton: Pane, odpojíme je a honem s nimi pryč!

115

Stanici zatím začnou bombardovat asteroidy. Kryton s Rimmerem uhánějí s lůžky do Kosmiku, Snacky za nimi. Aeskulap se probírá, stanici dostává další zásahy.

116

Rimmer: Přidej, Krytone, běž! Běž, běž, běž!

117

Aeskulap rpochází dál stanicí, kde už vypuklo pár požárů, Kosmik odlétá zpět na Trpaslíka. Stanice je zničena.

118

Lister leží na lůžku na ošetřovně, ostatní stojí kolem něj.

119

Lister se probírá a mručí.

120

Kryton: Přichází k sobě. Probírá se. Ano, přichází k sobě.

121

Lister (zmateně): Nevzpomínám si, že bych něco pil.

122

Kryton: Byl jste napaden. Vzpomínáte si?

123

Lister: Napaden? Já si nezačal a nepil jsem. Možná jo, ale nezačal jsem si. No, možná začal. Óó! Už vím! A co Kocour?

124

Kryton: Je na ošetřovně, je v pořádku.

125

Lister: A já?

126

Kryton: Áá! Kocour, ten je na sto procent, jako rybička, pane.

127

Lister: Jo, ale co já?

128

Kryton: Připravte se, bude to trochu šok, pane.

129

Lister: Jakej šok?

130

Rimmer: Jestli je většina šoků takhle velkých (demonstruje rukama asi velikost 15cm), tenhle šok je spíš takhle (rozpaží, co to dá).

131

Kryton: Máte problém s ledvinami.

132

Lister: Jakej problém?

133

Kryton: Žádné nemáte.

134

Rimmer: Ten šílený droid ti šlohnul orgány. A když jsme je šli navzdory nebezpečí zachránit, vlastní palba zničila nádobu.

135

Lister: A kterej vlastní přítel tu palbu rozpoutal?

136

Rimmer: Podej mi ruku, příteli. (podává ruku k Listerovi, ten však neopětuje)

137

Lister: Kde seženu nový ledviny tři miliony let v hlubokým vesmíru?

138

Rimmer: Neříkal jsem, že to řekne?

139

Lister: Počkat, nemám ledviny. Jak to, že jsem naživu?

140

Kid: Píchl jsem vám do krevního oběhu na koleně vyrobený MTK čip, pane, který plní podobnou funkci jako starý dialyzační přístroj z dřevních dob. Když půjde všechno dobře, vydržíte… ehm…

141

Lister: Roky?

142

Kryton: Ehm…

143

Lister: Měsíce?

144

Kryton: Och…

145

Lister: Tejdny?

146

Kryton: Nezabředejme do detailů, pane.

147

Lister: Jsem totálně v kosmu, co?

148

Rimmer: Neříkal jsem, že to řekne?

149

Kryton: Není vše ztraceno. Viníkem tohoto šíleného činu byl zjevně nějaký psychicky vyšinutý androidní pacient, který se nějak vyprostil ze svěrací kazajky. Panu Rimmerovi a mně se ovšem podařilo zajistit služby nejmodernějšího medibota.

150

Oba ukážou směrem ke dveřím, které se otevřou a vstupí Snacky. Musí ale bokem, je totiž moc široký.

151

Lister: Tohle je nejmodernější medibot? Má jen čtyři knoflíky!

152

Kryton: Jmenuje se Aeskulap.

153

Snacky: Aeskulap? Krytone, můžem dát řeč?

154

Kryton: Ještě chviličku, Aeskulape. Nebo vám mám říkat pane Aeskulape?

155

Snacky: Vlastně ani jedno.

156

Kryton: Omluvte mé faux pas, profesore. Kde jsem to skončil? Ah. Jednou z mnoha Aeskulapových dovedností je přepis DNA. Kdyby byl pan Kocour ochoten darovat jednu ledvinu, mohl by Aeskulap učinit jeho ledvinu kompatibilní s vaším tělem.

157

Lister: Mluvíme vo Kocourovi, co má na hlavě velkou černou štětku? Čekáš vode mě, že ho požádám vo ledvinu? V životě nikomu nikdy nic nedal.

158

Kryton: Když mu řekneme, jak ho bude šlechtit, že se stane dárcem, možná to zapůsobí.

159

Lister: Krytone, znáš Kocourův slovník. „Šlechtit“ u něj znamená jen jedno. Stát před zrcadlem. Je to Kocour, nemůže si pomoct.

160

Kryton: Má svoje sobecké stránky, ale nebýt vás, tak by neexistoval. Ani celý jeho druh. Navíc, pane, jste kamarádi. Dá si říct. Ovšem že ano.

161

Lister se zaksichtí (hm, tak to těžko).

162

Rimmer: Neříkal jsem ti, že se takhle zatváří?

163

Záběr na Trpaslíka ve vesmíru.

164

Kocour vtančí na ošetřovnu k Listerovi.

165

Kocour: Ou je! Hej hej hej! Jak se vede? Prej jsi mě chtěl vidět.

166

Lister: Kocoure, posaď se. Co ti řekli?

167

Kocour: Co by říkali? Všichni jsme se vrátili celý.

168

Lister: Jo. Ehm. Chtěl bych tě požádat o velkou laskavost.

169

Kocour: Žádej.

170

Vchází Kryton s tácem plným jídla a pokládá ho Listerovi do lůžka.

171

Kryton: Odpusťte, že ruším, teď jsem si vzpomněl, že jste nejedl. Tady máte. Polévka, houska a vitamíny.

172

Kocour: Skvělý, vyhládlo mi.

173

Kocour vezme injekci s vitamíny a píchne si ji do krku. Pak se pustí do jídla.

174

Kryton: Ale to bylo pro… Eh, donesu další, pane.

175

Kryton odchází.

176

Kocour: Já už další nechci. Stačí mi hlavní chod. A dones mi jedno z těch kapadel, co má von.

177

Lister: Poslouchej, Kocoure. Jak jsem říkal…

178

Kocour: A himalájskou mořskou sůl.

179

Lister: Poslouchej, Kocoure…

180

Kocour: Něco jsi chtěl?

181

Lister: Jo. Nebudu chodit kolem horký kaše. Prostě to vybalím rovnou. Prostě to vybalím rovnou. Žádná horká kaše. Vybalím to rovnou. Za chvilku. Potřebuju, abys mi… dal… jednu ledvinu.

182

Kocour: Ledvinu? Tahle je rybí.

183

Lister: Nemyslím jídlo. Ale orgány! Ten droid mi moje šlohnul, a pak zařvaly při přestřelce.

184

Kocour: Takže abych si to ujasnil. Když ti dám jednu ledvinu, co dostanu já?

185

Kocour vstane.

186

Lister: Díru. Tam, co byla tvá ledvina.

187

Kocour: Takže, já ti dám ledvinu, a ty mně díru? Necháš si ledvinu za díru?

188

Lister: Dárek vode mě.

189

Kocour: Něco ti řeknu. Ty nepotřebuješ vyměnit ledvinu. Chce to novej mozek.

190

Lister: Když mi tu ledvinu nedáš a já umřu, víš, jak ti bude?

191

Kocour: Líp než tobě.

192

Lister: Já myslím, že je to jenom póza! Je to jenom póza! Protože tě znám! Znám tě! Když dojde k nejhoršímu, zachováš se správně.

193

Kocour: Nezachovám se správně. Štve mě chovat se správně. Celý ty roky, co jsme spolu. (bere si tác s jídlem) Myslel jsem, že mě znáš. Ale vůbec mě neznáš. (odchází z ošetřovny) Kde je ta mořská sůl? Proč tady musím dělat všechno sám?

194

Lister se zatváří zklamaně.

195

Záběr na Snackyho, zpoza rohu se objedvuje Rimmer, který ho očividně hledá.

196

Rimmer: Áá, doufal jsem, že tu budete.

197

Snacky: Čím můžu posloužit, pane?

198

Rimmer: Rád bych se na vás obrátil s ohledem na vaše… psychiatrické schopnosti. (Snacky se rozpípá a couvne) Mám nějaké problémy se svým otcem, který, jak jsem zjistil, nebyl mým otcem. K tomu mám problémy s mojí matkou, která, želbohu, je mojí matkou. Mám rovněž bratry. Měl bych se asi posadit. (lehne si na pohovku, scéna se po chvilkách mění) Ale když jsem se ráno probudil, byla pryč. A salát taky. (střih) Jak to někdo mohl mému medvídkovi udělat? (střih) A křičela na mě: „Ještě tělový pudr! Víc tělového pudru!“ Ale já jsem žádný tělový pudr neměl! (střih) Proč tu zelenou pastelku dostala ona? (střih) Tak co myslíte? Celé sezení jste nic neřekl. A když nic neřeknete, jak o sobě můžu někdy smýšlet lépe? (Snacky opět zapípá) Ledaže byste to ovšem dělal záměrně. (další pípání) Ale proč? (Rimmer vstane, míří ke Snackymu, ten před nm začne ujíždět) Chcete po mně, abych si uvědomil, že jediný, kdo mi může pomoct, jsem jen já? Bože, vy jste uhodil hřebík na hlavičku! Nedivím se, že vás mají za génia. Přiznávám, že jsem byl skeptický. Myslím, že mě zviklala ta obracečka na omelety, co se vám točí na hlavě. Ale máte pravdu. Je to ve mně. Musím se podívat do svého nitra a najít svého vnitřního hrdinu. (Snacky cinkne) Čas už vypršel?

199

Titulek na displeji Snackyho zad: DOCHÁZEJÍ PRECLÍKY

200

Rimmer: Uvidíme se na příštím sezení.

201

Rimmer podá Snackymu ruku a odchází.

202

Kryton vchází na ošetřovnu k Listerovi s dalším jídlem.

203

Lister: Tak to odmítl.

204

Kryton: Co budeme dělat?

205

Lister: Měl bych nápad. Jak ti teď funguje lhací režim? Pořád tě drží to nervózní koktání?

206

Kryton: Prosím vás! Jsem teď zběhlý ve všech klamavých uměních. Mohl bych řídit FIFA!

207

Kocour jí na Listerově ubikaci u stolu. Kryton vykoukne zpoza dveří a vchází rozrušeně dovnitř.

208

Kryton: Áá, tady jste, pane. Všude jsem vás hledal. Došlo ke stra-stra-stra-šlivé zzzzáměně. Ohledně lé-lé-lékařských výsledků.

209

Kocour: Záměně?

210

Kryton: Ano. Tu le-le-le-ledvinu nepotřebuje pan Lister, pane. To vy.

211

Kocour: Já?

212

Kryton: Ano, pane, vy.

213

Kocour (rozčileně vstane od stolu): Já potřebuju ledvinu?

214

Kryton: A-a-a-a-a-ano, pane. Musím to jít říct panu Listerovi. Bude mít takovou radost.

215

Má se jako k odchodu, ale Kocour ho zastaví.

216

Kocour: Ne-ne-ne! Počkej! Napřed musím sám.

217

Spěšně odchází z ubikace. Kryton chvilku počká, spokojeně se podívá oním směrem a následuje ho.

218

Kocour vchází na ošetřovnu.

219

Kocour (překvapivě mile): Nazdárek. Jdu tě uložit k spánku.

220

Lister: Tak jo.

221

Kocour: Jdeme na to. (zpívá a jako při tom upravuje deku) Haj haj haj haj, hají do hajan. Hají hají hají hají, hají! Áá! Mimochodem, myslel jsem na to, cos říkal vo těch ledvinách, a napadlo mě: co bys udělal ty, kdyby celá ta situace byla obráceně?

222

Lister: Víš, co? Dal bych ti ledvinu bez mrknutí voka.

223

Kocour: Proto ti dám jednu svou ledvinu.

224

Lister (s velkým předstíraným údivem): To vážně?

225

Kocour: Je tvoje. Klidně mě rozřízni a vyndej si ji. A jestli ti tam padne ještě něco do voka, ber to hned taky. Chceš dvacet metrů tenkýho střeva? Tak si ho vodmotej, hoď si ho přes rameno a vodkráčej. Co je moje, to je tvoje a co je tvoje, to je moje. Kámoši až do dne, kdy budu mít první vrásku, jo?

226

Lister: Jo.

227

Kocour (všimne si formuláře na Listerově klíně): Co je to?

228

Lister: Musíš podepsat souhlas.

229

Kocour: Dej mi pero, ať to máme z krku. Jak jsi řek, bejt to naopak, udělal bys to taky.

230

Lister: To si piš.

231

Kocour (podepisuje se): Jen jedno C, ne? Já to věděl!

232

Vchází Kryton.

233

Kryton: Oo! Pane Listere, ani nevím, jak začít.

234

Kocour: Klídek, kámo, co se děje?

235

Kryton: Já jsem ty ledvinové testy zaměnil.

236

Kocour (s předstíraným údivem): Ne! Von ty ledvinový testy zaměnil!

237

Kryton: Nejdřív jsem myslel, že ledviny nemá pan Lister, ale při kontrole výsledků jsem zjistil, že to vy nemáte ledviny.

238

Kocour: Tak si budu muset ňákou vopatřit. Ale kde?

239

Kocour se otočí na Listera a vyšvihne žádostivý úsměv.

240

Kryton: Jenže pak mě napadlo: když nemáte ledviny, jak to, že nejste mrtvý?

241

Lister: Jo. Jak to, že nejsi?

242

Kocour (otočí se s podezřívavým výrazem na Krytona): Čím to je?

243

Kryton: Potom jsem se šel na výsledky podívat znovu, a to mě podržte, zjistil jsem, že jsem žádnou chybu nakonec neudělal.

244

Kocour: Já to nechápu.

245

Kryton: Ano, to pan Lister potřebuje nové ledviny, vy ne, pane.

246

Lister: Mám formulář. Je podepsanej. Vemte pláště a do toho.

247

Kryton píchne Kocourovi něco do krku.

248

Kocour: Co je to?

249

Kryton: Předoperační náladovka. Uvolní vás.

250

Kocour: Tak to teda fakt pochybuju.

251

Prakticky hned, jak dořekne větu, padne Kocour na lůžko, ze kterého stihl Lister mezitím vstát a společně ho srovnají. Následně si plácnou, že se dílo povedlo.

252

Lister s Kocourem leží oba na jednom lůžku, každý s hlavou na jiné straně.

253

Kryton: Aeskulape, jste připravený přepsat DNA?

254

Snacky: Než začneme, co máte dělat, když si pár lidí myslí, že jste epes rádes DNA medikomp, a přitom to vůbec není vaše práce?

255

Rimmer: A co je tvoje práce?

256

Snacky: Mrkněte mi na záda.

257

Kryton přejde ke Snackyho zádům a čte.

258

Kryton: „Sváča. Výdejní automat s občerstvením. Pro servis prosíme, volejte…“ A je tu číslo s předvolbou Milton Keynes!

259

Záběr na trpíaslíka zespodu.

260

Kocour sedí v županu na lůžku.

261

Kocour: Co budeme dělat?

262

Kryton: Bez špičkového medibota nemůžeme upravit Kocourovu DNA a jeho ledviny nebudou kompatibilní. Je to jako VHS a Betamax, nebo katolická církev a věda.

263

Lister: Počkat, na tý stanici, když jsem našel toho kostlivce, tak to bylo to divný, protože DNA na noži byla stejná jako DNA v těle. Moh toho Romera nějak zabít jeho vlastní klon? A jestli jo, co naklonovat mě?

264

Snacky: Mrzí mě, že jsem poslem špatných zpráv, ale Romera nezabil jeho vlastní klon.

265

Lister: A kdo ho teda zabil?

266

Snacky: Byl to stázový inženýr, co dělal na projektu, kdy se měl nabourat do stázových boxů a vytvořit portál do minulosti. Mluvil o tom s kolegy, když si objednávali svačinku. Jednou se objevilo jeho budoucí já a řeklo mu, aby se nikdy nevracel v čase, nebo bude ubodán k smrti. Mladší Romero mu neuvěřil a ubodal ho k smrti. Došlo mu, jakou hroznou věc udělal, tak se vrátil v čase, aby varoval svoje mladší já, ale byl ubodán k smrti.

267

Lister: Mohli bysme toho nějak využít?

268

Kryton: Využít Romerovy konfigurace a vrátit se v čase. Vyjmout ledviny mladšímu panu Listerovi a vložit je do vás.

269

Kocour: Ale nezkape jeho budoucí já?

270

Kryton: Ne, když do něj vložíme MTK čip. Ten ho udrží naživu, dokud se nepromění z mladšího pana Listera v současného pana Listera.

271

Lister: Jak mi můžete štípnout orgány, abych si toho nevšimnul?

272

Rimmer: Omámili bychom tě éterem, pak by ses probudil a cítil se grogy. Myslel by sis, že ses opil a měl okno.

273

Lister: No jo, to je pravda. Měl jsem vokno, a pak jsem ležel dva dny na posteli a cejtil se jako živá mrtvola, bez urážky. A nemoh jsem to pochopit, když jsem měl jenom dvě piva. Vlastně to bylo tím, že jsem neměl ledviny a naživu mě udržoval jen MTK čip.

274

Kryton: Myslím, že to všechno zvládneme, pane.

275

Snacky: Jak? Nikdo neví, jak překonfigurovat stázové boxy.

276

Lister: A co ty?

277

Snacky: Já jsem svačinář.

278

Lister: Zaslechl jsi Romera, když mluvil o úpravách.

279

Snacky: Jenže ten přišel jen na to, jak se vrátit zpátky o třicet let. Vrátit se jen o pár dní vyžaduje velkou preciznost.

280

Kryton: Mohl bys vyjít z jeho výsledků.

281

Snacky: Jsem jen automat. Jenom vydávám občerstvení.

282

Rimmer: Ale když jsme měli terapii, učils mě, jak mám najít hrdinu sám v sobě.

283

Snacky: Ne, neučil, a víš proč? Jsem jen automat s občerstvením.

284

Rimmer: Ano, jsi jen automat s občerstvením, pokud si myslíš, že jsi jen automat. Ale ty nejsi jen automat. Budeš něco víc, když se rozhodneš, že chceš být něco víc. Tos mě učil na našem sezení!

285

Snacky (hystericky): Já jsem tě nic neučil! A víš proč?

286

Kocour (s nadšením účastníka laciné vědomostní soutěže): Počkat, počkat, já to vím! Je to proto, že jsi automat?

287

Snacky (stále hystericky): Jsem automat s občerstvením!

288

Kocour nadšeně zaječí.

289

Kryton (dívá se do Romerových poznámek): Položím ti pár otázek. Jak se sjednotí vakuová trioda?

290

Snacky: Sníží se nastavení transmodulátoru.

291

Lister: Jo!

292

Rimmer: Tys to věděl?

293

Lister: Ne, ale je to dlouhý slovo. To mi stačí.

294

Kryton: Co znamená RGF?

295

Snacky: Rychlost gyrospektrické funkce. Máš pravdu. Možná to dokážu. Dobrá, vemte mě do nejbližšího stázového boxu.

296

Záběr na bok Trpaslíka.

297

Snacky upravuje box.

298

Snacky: Tak. To bychom měli.

299

Lister: Dobrá, jdeme na to. Och! Než začnem, dáš mi preclík?

300

Snacky: No dovol! Jsem inženýr stázových boxů!

301

Lister: Změnil ses.

302

Všichni vstoupí do boxu (i když vypadá spíš jako výtah). Trochu se zableskne, Snacky jim zamává, dveře se opět otevřou a všichni vystoupí. Kryton se dívá do psychoskenu.

303

Kryton: Je neděle. Funguje to.

304

Lister se chytá se za místo, kde míval ledviny a bolestivě skučí. Kryton ho sjede psychoskenem.

305

Kryton: MTK čipu dochází životnost, máme málo času.

306

Lister (z minulosti) si sedí na ubikaci u stolu, pije pivo, poslouchá svoji oblíbenou kapelu a čte si časopis. Zaním se ve dveřích objeví jeho budoucí verze a přidusí ho éterem. Rimmer mu při té příležistosti píchne něco na uvolnění.

307

Lister: Vytuhnul jak sádra.

308

Kryton má na ošetřovně oba Listery, v kleštích zrovna drží ledvinu.

309

Záběr na Trpaslíka.

310

Rimmer veze budoucího Listera na vozíčku chodbou k výtahu, který posléze přivolá. Za ním se postupně objeví Kocour a Kryton vezoucí minulého Listera.

311

Kocour: Co teď?

312

Rimmer: Musíme tamtoho vrátit do ubikací a dostat tohohle zpátky do současnosti.

313

Kryton: Kde se může zotavit v laboratoři a vrátit se k plnému zdraví. (podívá sena psychosken) Někdo jde!

314

Rimmer: Hlavně aby nás neobjevila naše dřívější já.

315

Kryton: To by mohlo rozhodit časoprostorové kontinuum.

316

Kocour: Rychle dovnitř!

317

Výtah: Kam, pánové?

318

Rimmer: Do ubikací, a ať to frčí!

319

Než se zavřou dveře, objeví se za rohem minulý Rimmer z psychoskenem – opakuje se úvodní scéna, tentokrát s většími detaily.

320

Rimmer přivolává výtah.

321

Výtah: Výtah přijíždí, pane.

322

Rimmer: Dělej! Dělej! Proč jsi vždycky tak pomalý? Viděl jsem šneky s polámanýma nohama, co byli rychlejší. Naobědvaná francouzská armáda je rychlejší.

323

Záběr zevnitř výtahu.

324

Výtah: Pane, vaše minulé já si přivolalo výtah.

325

Rimmer: Nic mu neříkej, jde o časovou linii.

326

Výtah: Strašně se zlobí, pane.

327

Rimmer: Ignoruj ho, je to idiot.

328

Kocour: Seš to ty!

329

Rimmer: Je to mé minulé já. Současné já je o hodně chytřejší. Už chápu, proč jsi byl tak pomalý. Převážel jsi nás, ale nemohls to říct.

330

Výtah: Vyhrožuje mi, že mě propustí, pane.

331

Rimmer: Jak může propustit výtah? Co je to s ním? Je to příšerný vemeno. Poslyš, dám to do pořádku, až budu zpátky. Vyhazov zruším. A povýším tě. Nainstaluju tě do skleněné šachty na důstojnické palubě. Jak ti to zní?

332

Výtah: Důstojnická paluba? To zní úžasně, pane!

333

Vystoupí z výtahu a spěchají na ubikaci – vyloží minulého Listera na Rimmerovo lůžko, Kryton udělá na stole nepořádek z alhví alkoholu a plechovek piva. Kocur spěchá pryč s vozíkem.

334

Kocour: Jedu pro toho druhýho!

335

Rimmer: Zhasnout!

336

Kryton pověsí Listerovu bundu na věšák a spěchá pryč. Kocour bere budoucího Listera a běží za Krytonem.

337

Kocour: Počkejte na mě!

338

Pak se všichni vrátí upraveným boxem zpět do své doby.

339

Kryton: Pár dní se budete zotavovat v laboratoři, pane, a budete jak rybička.

340

Lister: Takže budu v cajku?

341

Kryton: Jako vaše minulé já, jehož ledviny jste štípnul, abyste je dostal sám.

342

Lister: Kde bych byl beze mě? Nejspíš bych tady seděl bez ledvin! Zatímco teď sedím tam bez ledvin! Starej dobrej já. (Zasměje se)

343

Rimmer vstupuje do výtahu.

344

Výtah: Áá, nazdar, Rimmere! Pamatuješ se na mě?

345

Rimmer: Ovšem! Přestěhovali tě dolů… do šachty šest.

346

Výtah: Tři týdny jsem čekal na to povýšení, cos mi slíbil.

347

Rimmer: Ano, nějak mi to vypadlo z hlavy.

348

Výtah: Mám novinky. Sváča mi nainstaloval na protizávaží jaderný reaktor. To znamená, že teď můžu cestovat téměř rychlostí světla. Ale ještě jsem to netestoval. Čekal jsem na tebe, Rimmere.

349

Rimmer (postupně se mu ba obličeji objeví vyděšený výraz): Téměř rychlostí světla?

350

Začne mačkat všechna možná tlačítka na panelu výtahu. Bez efektu.

351

Výtah: Vezmu tě na projížďku tvého života.

352

Rimmer: Ne, zadrž!

353

Výtah: Ne, ty se drž!

354

Výtah letí šachtou dolů šílenou rychlostí. Rimmer ječí.

355