Červený Trpaslík - Vyhledávání hlášek

S12E06 - Skokan

RIMMER sedí v kajutě a něco spisuje. Přibíhá za ním KOCOUR.

KOCOUR:

KOCOUR: He-hé, důstojník Šmejdský! Jak jde život, nekámo?

RIMMER:

RIMMER: Mám práci, neruš mě. Když jsi mě vyrušil posledně, prováděl jsem kontrolu a nevšiml jsem si, že jsou naftové plošiny zatopené.

KOCOUR:

KOCOUR: Řekl jsem jen: „Pomoc, já hořím.“

RIMMER:

RIMMER: A to mě zdrželo. Musel jsem přerušit to, co jsem dělal, a uhasit tě.

KOCOUR:

KOCOUR: Jenom jsem vařil, je to zločin?

RIMMER:

RIMMER: Kdyby bylo po mém, tak vařit nesmíš. Pokaždé tě rozptyluje tvůj odraz na poklici.

KOCOUR:

KOCOUR: To je takový hrozný klišé. Umim se zhlížet v zrcadle, aby mě to nerozptylovalo.

Vytáhne zrcátko a podívá se do něj. Za okamžik už upřeně hledí na svůj odraz a nevnímá nic jiného. Přicházejí LISTER a KRYTON. Nesou velký šanon s nápisem Červený trpaslík.

LISTER:

LISTER: Čau, kluci. (KOCOUR stále hledí do zrcadla.) Kocoure. Kocoure. Kocoure! (Pohne KOCOUROVI rukou. Ten se zmateně probere.)

KOCOUR:

KOCOUR: Co? Kde to jsem? Co se děje?

LISTER:

LISTER: Neuhodnete, co jsme s Krytonem našli.

KRYTON:

KRYTON: Prohlíželi jsme osobní záznamy a našli soubory kapitána Hollistera s hodnocením posádky.

RIMMER:

RIMMER: Neměli byste je číst. Jsou jen pro kapitánovy oči.

LISTER:

LISTER: A proč jsme je asi četli? Tohle je moje: „David Lister. Ačkoli je zjevně bystrý, je též líný, nedbalý, vzpurný, nespolehlivý, hrubý a nepořádný.“ Slyšíte? Prej, že jsem bystrej. Není to boží?

RIMMER:

RIMMER: Ukaž mi moje.

KOCOUR:

KOCOUR: Ne, ne, ne, ne. Bude číst jen chválu.

RIMMER:

RIMMER: Listere, dej mi to.

LISTER:

LISTER: Fajn, tady seš. (Podává mu šanon.)

RIMMER:

RIMMER: „Arnold J. Rimmer pochází z význačné vojenské rodiny. Jeho tři bratři zaujímají velitelské posty a jsou váženými členy Vesmírného sboru. Arnold ovšem neuspěl stejně jako kdysi… bla bla bla bla… převážně kvůli… bla bla bla bla… Následně dospěl k tragickému zjištění, že nikdy nedosáhl… bla bla bla… které si vytýčil. To znamená, že nikdy nezíská… bla bla bla… v životě, a bude nadále všechny vinit z vlastních selhání.“ Vinit druhé? Já nikoho neviním, a i kdyby ano, mám to po matce, ta vinila na potkání!

RIMMER praští naštvaně šanonem na stůl. A zamyšleně se zahledí.

RIMMER:

RIMMER: Není to má vina, že jsem se nevypracoval. Jakou šanci jsem měl, tady s vámi?

LISTER:

LISTER: V čem je to naše vina?

RIMMER:

RIMMER: Máme se obklopovat lidmi, kteří jsou chytřejší nebo úspěšnější.

KOCOUR:

KOCOUR: Dyť jo!

LISTER (Ukazuje na osobní záznamy.): Bystrej!

Všichni s vysmátými výrazy koukají na RIMMERA.

RIMMER si v laboratoři přerovnává sbírku starých kabelů. KRYTON přiváží vozík s mísou ovoce.

KRYTON:

KRYTON: Snažím se přimět pana Listera přejít na zdravější životní styl.

RIMMER:

RIMMER: Ovoce? Spíš bys donutil upíra chroupat česnekové lupínky.

KRYTON:

KRYTON: Bože! Viděl jste, co se objevilo na skenu? Jde z toho hrůza!

RIMMER:

RIMMER: Stokrát jsem Listerovi říkal, aby nepoužíval moji pasovou fotografii jako spořič obrazovky. Anfas není moje nejlepší strana. A proč musel na monitor přilepit kus masa z kebabu, abych vypadal jako Freddie Mercury, to mi uniká. Utři to! (Jde k monitoru.)

KRYTON:

KRYTON: Ne, pane, vy to nechápete, senzor něco zachytil.

RIMMER:

RIMMER: Co to je?

KRYTON:

KRYTON: Podle všeho do našeho vesmíru pronikla nějaká anomálie.

RIMMER:

RIMMER: Nesnáším lidi, co říkají slovo „anomálie“. Myslí si, že jsou super! „Vidíte, to je anomálie, a tropí anomálie. Jsem fakticky, kosmologicky trendy, protože vím, co anomálie znamená.“ Je to jen módes róbes výraz pro „divné“.

KRYTON:

KRYTON: Ale pane, něco eh… divného proniklo do našeho vesmíru a zřejmě to způsobilo obrovskou lézi napříč časoprostorovým kontinuem. Nevadí, že říkám „léze“? Není lepší říct „trhlina“?

RIMMER:

RIMMER: Léze, trhlina, to je naprosto fuk. Nesnáším lidi, co používají slovo „kontinuum“.

KRYTON:

KRYTON: Ať je to cokoli, pane, míří to k nám.

RIMMER:

RIMMER: Můžeme tomu utéct?

KRYTON:

KRYTON: Pane, Červený trpaslík nemůže utéct tlusťochovi s ruksakem plným uranu, který zrovna spořádal deset hamburgerů.

Najednou se celá loď otřese a RIMMER s KRYTONEM mají co dělat, aby se udrželi na nohou.

KRYTON:

KRYTON: Ááááh!

Stejný problém mají i LISTER a KOCOUR, kteří zrovna jdou chodbou.

LISTER:

LISTER: Co to, sakra, bylo?

KOCOUR:

KOCOUR: Ňákej šílenej votřes.

LISTER:

LISTER: Snad to není vážný.

KOCOUR:

KOCOUR: Hele, dokud nezačne mluvit ta holka s děsně klidným hlasem, není to vážný.

HOLKA S DĚSNĚ KLIDNÝM HLASEM (ROZHLAS): Zachovejte, prosím, klid. Není důvod ke znepokojení.

KOCOUR:

KOCOUR: Je to vážný. Začínám panikařit!

HOLKA S DĚSNĚ KLIDNÝM HLASEM (ROZHLAS): Celé posádce: vraťte se, prosím, do svých ubikací, abychom mohli začít počítat přeživší.

KOCOUR:

KOCOUR: Do ubikací nejdeme, půjdem do laborky a zjistíme, co se to, sakra, děje.

LISTER:

LISTER: Jasně.

Zničehonic se objeví v ubikacích.

LISTER:

LISTER: Co se to stalo?

KOCOUR:

KOCOUR: To nevim.

LISTER:

LISTER: Byli jsme v chodbě a mířili do laborky. Musíme to promyslet. Udělal bys mi kafe?

KOCOUR:

KOCOUR: Hele, já jsem kočka, nebudu ti vařit kafe! (Najednou přináší LISTEROVI kafe na podnose.) Mlíko a dva cukry?

LISTER (znepokojeně): Díky, kámo.

KOCOUR:

KOCOUR: Já ho udělal? Kdy jsem ho udělal? Proč jsem ho udělal? Co se to krucinál děje?

LISTER:

LISTER: Těžko říct. Nemáš sušenky?

KOCOUR:

KOCOUR: Nebudu ti nosit sušenky. (Vzápětí přináší LISTEROVI sušenky.) Sušenku?

LISTER:

LISTER: Divný.

Laboratoř.

RIMMER:

RIMMER: Co se stalo? Je Trpaslík v pořádku?

KRYTON:

KRYTON: Zadávám zprávu o poškození, pane.

KRYTON zažádá na ovládacím panelu o zprávu o poškození. Nic se nestane.

RIMMER:

RIMMER: A?

KRYTON znovu naťuká něco na panelu. Opět se nic nestane.

RIMMER:

RIMMER: A?

KRYTON se rozmáchne jako klavírista a ještě jednou zažádá o zprávu o poškození. Zase nic.

RIMMER:

RIMMER: Jak by možná řekl Ludvík XVI., kdyby byl ve stejné situaci: „É?“

KRYTON:

KRYTON: Podle počítače jsem nežádal zprávu o poškození.

RIMMER:

RIMMER: Ale já jsem viděl, jak ji žádáš.

KRYTON:

KRYTON: A taky ano, pane.

RIMMER:

RIMMER: Dobrá, nový plán. Nebudeme žádat tu zprávu, místo toho…

Najednou se z panelu vytiskne zpráva o poškození.

KRYTON:

KRYTON: Jsou tu výsledky.

RIMMER:

RIMMER: To je nějaký časový posun? Neměli bychom to teď říkat ostatním.

Sotva to dořekne, KRYTON se objeví v rohu laborky a hlásí do mikrofonu.

KRYTON:

KRYTON: „Mohli by se pan Lister a pan Kocour, prosím, dostavit do laboratoře?“ Jak jsem se dostal sem?

RIMMER:

RIMMER: Neviděl jsem, že by ses hýbal.

KRYTON:

KRYTON: To je zvláštní. Dovolte mi provést anomální, eh, totiž divný, experiment, pane.

RIMMER:

RIMMER: Jak divný?

KRYTON:

KRYTON: Jen malinko, jako Michael Jackson z roku 1989. Takže, chci tohle: Učiňte rozhodnutí, a je-li moje teorie správná, až to rozhodnutí učiníte, možnost, kterou zavrhnete, bude výsledkem.

RIMMER:

RIMMER: Možnost, kterou zavrhnu?

KRYTON:

KRYTON: Mám to. Co byste chtěl, abych vám hodil? (Ukáže na mísu s ovocem.) Tohle jablko, nebo tenhle pomeranč?

RIMMER:

RIMMER: Jablko.

KRYTON hodí RIMMEROVI jablko, ale ten chytí pomeranč.

RIMMER:

RIMMER: Co? To není možné. Hodils mi jablko.

KRYTON:

KRYTON: Víte, podle mnohasvěté interpretace reality každá možnost, kterou si nezvolíte, vede ke vzniku nového vesmíru, který vytvoří novou časovou linii a uvede v život zavrženou možnost. Ale teď, vinou té léze, se nám výsledky rozhodnutí, která jsme neučinili, vrací zpátky.

RIMMER:

RIMMER: To je víc než divné, spíš jako Michael Jackson z roku 93.

Znovu v ubikacích.

KOCOUR:

KOCOUR: Tak co se tady děje?

LISTER:

LISTER: Asi to vim, ale musim tu teorii votestovat.

KOCOUR:

KOCOUR: Tak ji votestuj.

LISTER:

LISTER: Dobrá. Připravenej?

KOCOUR:

KOCOUR: Jasně.

LISTER:

LISTER: Tak dobře. Udělej mi snídani.

KOCOUR:

KOCOUR: Nebudu ti dělat snídani.

100

V příštím okamžiku už je KOCOUR v zástěře a smaží LISTEROVI u plotny snídani.

101

KOCOUR:

KOCOUR: Ještě slaninu, kámo.

102

LISTER:

LISTER: Ah, už jsem po snídani, nebudu to jíst.

103

Zničehonic se cpe jako RIMMER ve Výměně těl.

104

LISTER:

LISTER: Eh, eh! Budu to jíst! Budu! Budu to jíst! Budu! (Přestane jíst.)

105

KOCOUR:

KOCOUR: Já to nechápu.

106

LISTER:

LISTER: Ať si vybereš, co chceš, stane se to, co si nevybereš.

107

KOCOUR:

KOCOUR: Musíme to říct Krytonovi a heliportový hlavě.

108

LISTER:

LISTER: Dobrej nápad, ale napřed; ukliď mi postel.

109

KOCOUR:

KOCOUR: Nebudu ti uklízet postel!

110

A LISTEROVA postel je jako klícka.

111

KOCOUR:

KOCOUR: Óóó, už to chápu.

112

LISTER:

LISTER: Óó, fakt jó?

113

KOCOUR:

KOCOUR: Jó!

114

LISTER:

LISTER: Fajn, vylešti mi boty!

115

KOCOUR:

KOCOUR: Ou ne, to ano, éé… neleštit boty. (Vyleští LISTEROVY boty jako svoje vlastní.) Hergot!

116

LISTER:

LISTER: Přepočítal se s v těch „ano“ a „ne“.

117

KOCOUR:

KOCOUR: Tak co dál?

118

LISTER:

LISTER: Navrhuju nevylízt na chodbu a nevyjet výtahem do laborky.

119

KOCOUR:

KOCOUR: A nenajít vostatní?

120

LISTER:

LISTER: Jasně!

121

KOCOUR:

KOCOUR: To miluju: nedělat nic!

122

Najednou se oba objeví na chodbě. KOCOUR pohotově zmáčkne tlačítko na přivolání výtahu, takže se objeví na schodech.

123

LISTER:

LISTER: Oh, měl jsi na vybranou mezi výtahem a schodama.

124

KOCOUR:

KOCOUR: Nemyslel jsem a vybral jsem výtah.

125

LISTER:

LISTER: Takže jsme tady, na schodech, 229 podlaží nad palubou G.

126

KOCOUR:

KOCOUR: A co budem teda dělat?

127

LISTER:

LISTER: Musíme se rozhodnout, že nepojedeme výtahem a půjdem dál dolů po schodech.

128

Zase jsou na chodbě.

129

KOCOUR:

KOCOUR: Myslim, že už nám to začíná jít. Óóu! (Znovu přivolá výtah.)

130

LISTER:

LISTER: Né!

131

Vítejte znovu na schodech. LISTER by už KOCOURA nejraději zabil.

132

KOCOUR:

KOCOUR: To byl instinkt!

133

LISTER:

LISTER: Hele, jestli chceš jet výtahem, musíš se rozhodnout, že nepřivoláš výtah, a tím se výtah přivolá.

134

KOCOUR:

KOCOUR: Nejsem žádný pako!

135

LISTER:

LISTER: Což v týhle realitě, dělá z tebe pako! Mysli jenom na to, aby jsi všechno dělal naopak. Takže tady je plán: Budem pokračovat v chůzi po schodech, budeme pokračovat v nejití do laborky, kde nebudeme mluvit s Krytonem a Rimmerem a rozhodně nepřijdem na to, co se to, do kosmu, děje!

136

Laboratoř. KRYTON s RIMMEREM něco dělají na řídícím panelu, když přiběhnou uřícení LISTER s KOCOUREM.

137

LISTER (udýchaně): Ah, ah, už jste zjistili, vo co tady kráčí?

138

KRYTON:

KRYTON: Myslím, že ano, pane. Navrhuji, abychom se tu nezdržovali a nediskutovali o událostech, k nimž tu dochází!

139

LISTER:

LISTER: Rozhodně ne!

140

RIMMER:

RIMMER: S ničím z toho nesouhlasím.

141

KOCOUR:

KOCOUR: Zcvokli jste se? Musíme tady zůstat a přijít na to, co se děje!

142

LISTER, RIMMER, KRYTON (najednou): Nééééé!

143

Všichni se objeví v ubikacích.

144

LISTER:

LISTER: Ty seš takový neťululum.

145

Laboratoř.

146

KRYTON:

KRYTON: Jak všichni víme, každé rozhodnutí, které kdokoli zavrhne, vytvoří nový vesmír. To nás vede k tomu, že někde je vesmír, kde se jakákoli myslitelná věc, která by se mohla stát, stane.

147

RIMMER:

RIMMER: Takže někde je vesmír, kde půjdeš k věci?

148

KOCOUR:

KOCOUR: Je vesmír, kde je džínovina s kroksama šik?

149

KRYTON:

KRYTON: Pravděpodobně bude dokonce vesmír, kde se vrátím na svou starou loď a požádám o nové místo. Už vidím, jak se tváří: „Ou, jsi kapitán pisoár, hodíš se jen na mytí toalet.“ A já řeknu: „Jen toalet? Ahá? Aha? To si myslíte? Tak jak to, že dokážu tohle?“ Vezmu je všechny do jejich laboratoře a vytřu tam podlahu.

150

LISTER:

LISTER: Stejně si to vemte. Všechny ty rozhodnutí v životě… a vaše jiná verze někde prožívá pravej opak všech vašich rozhodnutí.

151

RIMMER:

RIMMER: Jaký život musí ten šťastnej mizera mít. Všechny ženy, co mě v tomhle vesmíru odmítly, mu řekly ano.

152

KOCOUR:

KOCOUR: Hm, vobě dvě.

153

LISTER:

LISTER: Tak co způsobilo tu lézi? Napadá tě něco?

154

KRYTON:

KRYTON: No, může to být výsledek experimentu, který jsem prováděl.

155

RIMMER, LISTER, KOCOUR (najednou): Ty?

156

KRYTON:

KRYTON: Zkouším sestrojit přenosný přístroj, který uživateli umožní kvantový skok do jiných vesmírů.

157

LISTER:

LISTER: A co se pokazilo?

158

KRYTON:

KRYTON: Podle všeho fungoval, ale možná jsem se malinko přepočítal v nastaveních a prorazil díru do časoprostoru.

159

LISTER:

LISTER: Takže jsi postavil na Červeným trpaslíkovi kvantoskokana? Jak?

160

KRYTON:

KRYTON: Ani tak nepostavil jako opravil. Ležel mezi díly, které jsme zachránili z té stanice, co jsme navštívili před měsícem.

161

LISTER:

LISTER: Takže chceš říct, že když vyladíme nastavení, můžeme spravit tu lézi a skákat mezi vesmírama?

162

KRYTON:

KRYTON: Jistě!

163

LISTER:

LISTER: Ale proč to dělat?

164

RIMMER:

RIMMER: Co je tak skvělého tady?

165

KOCOUR:

KOCOUR: Jsem tu já!

166

LISTER:

LISTER: Nemůžu vodejít, jsem poslední lidská bytost tady, mám zodpovědnost.

167

KRYTON:

KRYTON: A co ty, Krytone?

168

KRYTON:

KRYTON: Musím tu zůstat a starat se o pana Listera. Beze mě by vzal rychlejší konec než dietní plán Jabby Hutta.

169

LISTER:

LISTER: Krytone, nech toho. (Cucá drát.)

170

KRYTON:

KRYTON: Pane, ta elektrická šňůra je živá, radši ji necucejte.

171

KRYTON drát zapojí zpátky do panelu, odkud vyskočí elektrický výboj.

172

LISTER (Lekne se.): Ooh! Éé! Díky, Kryťáku.

173

RIMMER:

RIMMER: Krytone, kdy bude ten kvantoskokan k použití?

174

KRYTON:

KRYTON: Doufám, že stihnu lézi uzavřít a skokana plně zprovoznit za pár hodin.

175

LISTER:

LISTER: Ty teda půjdeš?

176

RIMMER:

RIMMER: Ovšemže půjdu. Je to šance na nový život, nový začátek, nové lidi, lepší lidi.

177

KOCOUR:

KOCOUR: Měl by to udělat. Kdo ví, možná že existuje jinej vesmír, kde nebude tak hroznej zoufalec.

178

LISTER:

LISTER: I při nekonečným počtu vesmírů se docela nahledá.

179

Laboratoř, o něco později. KRYTON drží kvantoskokana a vysvětluje RIMMEROVI, jak se používá.

180

KRYTON:

KRYTON: Teď překalibruji nastavení.

181

RIMMER:

RIMMER: Mám nějaké menu na výběr?

182

KRYTON:

KRYTON: Doslova ne, pane, ale všechny dimenze by měly být úzce propojeny s tou naší a skákání mezi realitami by mělo být relativně snadné, ačkoli kvantoskokan potřebuje čas na dobití mezi skoky.

183

RIMMER:

RIMMER: Tak co mám dělat, abych kvantoskočil?

184

KOCOUR:

KOCOUR: To to trvá! Honem, řekni mu to!

185

KRYTON:

KRYTON: Stisknete tohle tlačítko, a budete přenesen do nahodilého vesmíru v rámci multiversa. A teď, chcete něco říct, než vyrazíte?

186

RIMMER:

RIMMER: Jak je vám známo, nejsem na velké rozlučkové projevy, ale něco jsem si napsal. (Vytáhne papír A4, všechny si významně změří pohledem a čte.) Nashle!

187

RIMMER odloží papír a stiskne tlačítko na kvantoskokanu. Modrý záblesk a je pryč. Zbylí tři členové posádky mohou jen kroutit hlavou.

188

Chodba Červeného trpaslíka v paralelním vesmíru. Právě sem přiskočil RIMMER. Má na sobě starou uniformu ve stylu 1. a 2. série a velké metalické H na čele.

189

RIMMER:

RIMMER: To je zase Červený trpaslík. Myslel jsem, že skočím na nějaké lepší místo.

190

Jde dál chodbou a vůbec si nevšimne monitoru se známou tváří, takže HOLLY na sebe musí upozornit sám.

191

HOLLY:

HOLLY: Brýtro, Arnolde.

192

RIMMER (bezmyšlenkovitě): Dobrýtro, Holly. (Najednou se zarazí a vrátí zpět k monitoru.) Holly! Kdy to je? Kde to jsem?

193

HOLLY:

HOLLY: Je pondělí a ty jsi v chodbě. Můžu ti ještě s něčím pomoct?

194

RIMMER:

RIMMER: Jsi pořád senilní?

195

HOLLY:

HOLLY: To jsem nikdy nebyl. Nějakou dobu mně hrabalo, ale to už je za mnou. Mohly za to poškozené soubory.

196

RIMMER:

RIMMER: Jsi zase normální? Testovali tě?

197

HOLLY:

HOLLY: Jsem počítač, který řídí loď. Testují mě každý měsíc, ovšemže testovali. Vždycky mě testujou.

198

RIMMER:

RIMMER: Můžeš to dokázat? Máš osvědčení?

199

HOLLY:

HOLLY: To ne, propadl jsem. Zapomněl jsem otočit papír. Nenapadlo mě, že má dvě strany.

200

Otevřou se dveře výtahu a vystoupí posádka na cestě do práce.

201

RIMMER:

RIMMER: Bradley?

202

BRADLEY:

BRADLEY: Zpátky do práce, Rimmere. (Jde dál a nevěnuje RIMMEROVI pozornost.)

203

RIMMER:

RIMMER: Posádka žije?

204

HOLLY:

HOLLY: Ano, Arnolde.

205

RIMMER:

RIMMER: Původní posádka?

206

HOLLY:

HOLLY: Ano, Arnolde.

207

RIMMER:

RIMMER: Kapitán Hollister?

208

HOLLY:

HOLLY: Nikdo není mrtvý, Arnolde.

209

RIMMER:

RIMMER: Todhunter? (Vstupuje do laborky.)

210

HOLLY:

HOLLY: Nikdo není mrtvý, Arnolde.

211

RIMMER:

RIMMER: Ani Petersen?

212

HOLLY:

HOLLY: Nikdo.

213

RIMMER:

RIMMER: Nikdo není mrtvý, ani Lister?

214

HOLLY:

HOLLY: Tak znovu: Lister, Petersen, nikdo. Nikdo není mrtvý. Nikdo není mrtvý, Arnolde.

215

RIMMER:

RIMMER: Počkej, říkáš, že nikdo není mrtvý?

216

HOLLY:

HOLLY: Kéž bych o tom nezačal mluvit.

217

RIMMER:

RIMMER: V čem je to lepší než, odkud jsem přišel? Kde je Lister? Kde je ten šílenej cvok? (Znovu vstupuje na chodbu.)

218

HOLLY:

HOLLY: Je ve stázi. Vzal na loď zvíře bez karantény, tak byl uveden do stavu nevědomí.

219

RIMMER:

RIMMER: Počkat. Jak všichni přežili radiaci, která zahubila celou posádku?

220

HOLLY:

HOLLY: K žádné radiaci nedošlo, Arnolde.

221

RIMMER:

RIMMER: Víš to jistě?

222

HOLLY:

HOLLY: Lituju, budu končit, musím něco ohlásit. Radiační únik! Radiační únik! Celá posádko: běhejte a křičte!

223

Spustí se poplach a celá posádka začne běhat po chodbě a křičet.

224

RIMMER:

RIMMER: Panebože! Děje se to teď! (Obrátí se k nástěnné konzoli.) Podle téhle nástěnné konzole uniklo radioaktivní kadmium II a šíří se po celé lodi! Ztrácíme celý levobok!

225

HOLLY:

HOLLY: I pravý bok, ruce, nohy. Ztratíte celé tělo!

226

RIMMER stiskne tlačítko na kvantoskokanu, ale nic se nestane.

227

RIMMER:

RIMMER: Kruci, ještě se nestihl dobít.

228

RIMMER jde chodbou a narazí na únikový modul, ve kterém vidí další známou tvář – kapitána HOLLISTERA.

229

RIMMER:

RIMMER: Kapitáne?

230

HOLLISTER:

HOLLISTER: Óh, Rimmere. Jejda, to je trapné.

231

RIMMER:

RIMMER: Co to děláte?

232

HOLLISTER:

HOLLISTER: Chtěl jsem jít ke dnu s Trpaslíkem, zachovat se správně, když jsem najednou spadl do únikového modulu. Myslel jsem si, že mačkám knoflík „dostaň mě sakra odsud, chci zemřít se svou posádkou“, jenže to bylo tlačítko „dostaň mě fofrem domů“. A už startuje.

233

RIMMER:

RIMMER: Stiskněte nouzové otevírání. Poletím s vámi.

234

HOLLISTER:

HOLLISTER: Ééh, vzal bych vás s sebou, Rimmere, ale jak vidíte, je jen čtyřsedadlový, takže je tu místo jen pro mě.

235

KRYTON:

KRYTON: Myslel jsem, že všichni dobří kapitáni zůstanou na svém místě.

236

HOLLISTER:

HOLLISTER: Vždyť ano, nashle. (Zamává.)

237

U modulu se ale objeví nápis „Modul se zasekl“.

238

RIMMER:

RIMMER: Je porouchaný.

239

RIMMER se pokouší kvantoskočit, ale skokan stále není nabitý. Chodbou se k němu valí únik radiace. Nakonec v poslední chvíli, doslova metr před strašlivou smrtí, uteče do jiného vesmíru. HOLLISTERŮV modul však zůstává „na svém místě“.

240

HOLLISTER:

HOLLISTER: Ou ne! (Umírá.)

241

RIMMER se zhmotní v laboratoři Červeného trpaslíka.

242

RIMMER:

RIMMER: Eh. Co je tohle za realitu? Haló!

243

Prohledává loď, až dojde do své ubikace. Vypadá skoro stejně, ale je trochu uklizenější. Tam najde KRYTONA.

244

RIMMER:

RIMMER: Haló! Á, to jsi ty.

245

KRYTON:

KRYTON: Áá, pane, tady jste. Už budeme jíst.

246

RIMMER:

RIMMER: Krytone, kde to jsme? Kde jsem? Kde je Lister?

247

KRYTON:

KRYTON: Cítíte se dobře, pane?

248

RIMMER:

RIMMER: Podnikl jsem kvantový skok z jiné reality. Hledám něco lepšího než tu, ze které jsem přišel. Jaký je Lister tady?

249

KRYTON:

KRYTON: No, je to milý, laskavý, pracovitý, báječný muž. Náramný společník.

250

Přichází LISTER oblečený do bílé košile a saka.

251

LISTER:

LISTER: Dobrý večer, pánové.

252

KRYTON:

KRYTON: Máme tady nového pana Rimmera. Podnikl kvantový skok do našeho vesmíru.

253

LISTER:

LISTER: Mrzuté, já měl rád starého Rimmera.

254

RIMMER:

RIMMER: Stalo se ti něco? Ty mě nemáš rád.

255

LISTER:

LISTER: Jistě, že ano, jsme kosmobraši.

256

RIMMER:

RIMMER: Jsi jiný než můj Lister? Kluk, co si čistí zuby a zároveň močí do záchodu, ačkoli umyvadlo a mísa jsou v různých místnostech?

257

LISTER:

LISTER: To je nechutné, to nedělám. Mimochodem, Krytone, budu tě potřebovat. Chci si nalepit nové štítky na sbírku starých kabelů.

258

RIMMER:

RIMMER: Ty máš sbírku starých kabelů?

259

LISTER:

LISTER: Představ si jsem v sedmém nebi, protože jsem zrovna přidal digitální koaxiální audio a pětadvacetižilový kabel k tiskárně do své nezanedbatelné sbírky. (Žertovně si nadzvedne klopy saka.)

260

RIMMER:

RIMMER: Jsem nadšený z toho, co tady vidím.

261

KRYTON:

KRYTON: Pane Rimmere, povečeříte se mnou, panem Listerem a panem Krysou?

262

RIMMER:

RIMMER: Jistěže… (Zarazí se.) S panem kým?

263

Do místnosti vstoupí krysa gigantických rozměrů. Chodí po dvou jako lidé a na své srsti má ještě krásný bílo-černý kožíšek. Tančí a své entré zakončí tím, že svým dlouhým ocasem praští do gongu u dveří.

264

KRYSA:

KRYSA: Čau Kryťoune. Kde mám véču?

265

KRYTON mu ukáže obrovský kus sýra.

266

RIMMER:

RIMMER: Co to, propána, je? Kde je Kocour?

267

LISTER:

LISTER: Kdo je Kocour?

268

KRYSA se na RIMMERA udiveně podívá.

269

RIMMER:

RIMMER: Dali… Dali tě do stáze, protože jsi vzal na palubu svou kočku.

270

LISTER:

LISTER: Néé, dali mě do stáze, protože jsem vzal na palubu svou krysu. A vyvinuli se tihle braši.

271

KRYSA:

KRYSA: Jó!

272

RIMMER (Lekne se.): Ah. Potom odešli hledat zemi zaslíbenou a vedli nějakou náboženskou válku, ne?

273

LISTER:

LISTER: Ne, zůstali tady. Zabrali si palubu G.

274

KRYSA:

KRYSA: Jo, a palubu A.

275

KRYTON:

KRYTON: A B.

276

LISTER:

LISTER: A C.

277

KRYSA:

KRYSA: Jo. Vlastně každou palubu, kterou chcem!

278

LISTER:

LISTER: Někdy spí dokonce se mnou.

279

KRYSA:

KRYSA: Hee! Jó. Je tak teploučkej a tulivej!

280

KRYTON:

KRYTON: Dal byste si na sýr trochu sýrové omáčky?

281

KRYSA:

KRYSA: Že váháš!

282

RIMMER:

RIMMER: No, děkuji za pozvání, ale večeři přeskočím.

283

Stiskne tlačítko na skokanu a zmizí.

284

Objeví se v chodbě na Červeném trpaslíkovi.

285

RIMMER:

RIMMER: Tohle musí být lepší než krysí svět.

286

Otevře dveře do kajuty a tam najde spoustu LISTERŮ. Baví se, hrají na kytaru (a cedník), hrají Minopoly…

287

LISTEROVÉ (jeden přes druhého): Jo… Ano… Čau, Rimmere… Čau, Rimmere! Čau, Rimmere.

288

RIMMER:

RIMMER: Eh, ne.

289

Kvantoskočí.

290

Další realita. Vidíme chodbu, ale RIMMER nikde. Přichází KRYTON s hadrem.

291

RIMMER:

RIMMER: Kde to jsem? Co je to za realitu?

292

Z RIMMERA je palubní počítač.

293

RIMMER:

RIMMER: Krytone! Proč se nemůžu hýbat? Krytone!

294

KRYTON mu přeleští obrazovku.

295

KRYTON:

KRYTON: Dobrýtro, pane.

296

Vedle RIMMERA se na obrazovce objeví skokan. RIMMER stiskne tlačítko – nemá ruce, takže musí nosem.

297

V další realitě RIMMER leží na lůžku zabalený v bílém hábitu. Nad ním stojí LISTER, KOCOUR a KRYTON v černých hábitech se svíčkami a chystají se ho rituálně obětovat.

298

LISTER, KOCOUR, KRYTON (najednou): Óhmm…

299

RIMMEROVI se podaří uniknout pikosekundu předtím, než do něj LISTER zabodne nůž.

300

Znovu se zhmotní na chodbě. S úsměvem otevře dveře do kajuty, ale když spatří, co je uvnitř, jeho verdikt je jasný.

301

RIMMER:

RIMMER: Ne.

302

RIMMER utíká po chodbě a řve.

303

RIMMER:

RIMMER: Né! Né! Né!

304

Otevře dveře a ozve se nechutné čvachtnutí.

305

RIMMER:

RIMMER: Ne.

306

Znovu běží chodbou. Za ním se ozývá střelba.

307

Červený trpaslík ve vesmíru. Slyšíme sloní houkání a RIMMERŮV hlas.

308

RIMMER:

RIMMER: Ne.

309

Modrý trpaslík ve vesmíru.

310

RIMMER (hlas): Ne.

311

Červený trpaslík ve vesmíru, ale jedná se o původní model z prvních sérií.

312

RIMMER (hlas): Ne.

313

Objeví se na chodbě Červeného trpaslíka. Má zase starou uniformu, ale tentokrát žádné H na čele – je to člověk!

314

RIMMER:

RIMMER: Tady jsem člověk. To je aspoň něco.

315

Prochází kolem něj PARKINSONOVÁ a salutuje.

316

PARKINSONOVÁ:

PARKINSONOVÁ: Pane, důstojníku Rimmere.

317

RIMMER:

RIMMER: Jsem důstojník? Jsem důstojník. (Něco zadá do nástěnné informační konzole.) Tady jsem. Rimmer, navigační důstojník. Ano! Ženatý. Ano! Děti: čtyři. Jsou to chlapci? Ano! Tady mám všechno, co jsem kdy chtěl.

318

Vrátí se k němu PARKINSONOVÁ.

319

PARKINSONOVÁ:

PARKINSONOVÁ: Eh, promiňte, pane, zapomněla jsem se zmínit. Kapitán chce s vámi mluvit. Půjdu kolem vaší ubikace, vyřídím vaší paní, že přijdete později.

320

RIMMER Děkuji, Parkinsonová. (Salutuje.)

321

PARKINSONOVÁ:

PARKINSONOVÁ: Rádo se stalo, pane. (Taky salutuje, ale docela zmateně.)

322

RIMMER nenápadně zvedne pěst. Je štěstím bez sebe.

323

Červený trpaslík ve vesmíru – opět původní model.

324

RIMMER vstupuje do kapitánovy kanceláře. Okénkem je vidět Země.

325

RIMMER:

RIMMER: Rimmer, pane. Chtěl jste se mnou mluvit.

326

Kapitán je k němu otočený zády, protože si prohlíží nákres lodi na stěně. Když se obrátí, RIMMER spatří další známou tvář. Přestože má knírek, každý pozná, že je to LISTER! RIMMEROVI spadl hřebínek…

327

LISTER:

LISTER: Na mojí lodi vládne přísná disciplína, Rimmere. To je jeden z důvodů, proč se těším respektu. (Vytáhne plechovku piva, stejnou jako v řadě I.) Dáš si vychlazený?

328

RIMMER (se zavřenýma očima, zpola pro sebe): Ne, ne, ne, ne, ne, né, ne!

329

LISTER:

LISTER: Dobře, já panáka. Co si dáš ty? (Nalévá si whiskey.)

330

RIMMER:

RIMMER: Listere, je poledne. Totiž pane, je poledne. Nejste ve službě?

331

LISTER:

LISTER: Vždycky jsem ve službě, Rimmere. Když seš kapitán, tak si nevydechneš. Doutník?

332

RIMMER:

RIMMER: Ne, děkuji… (Odmlčí se.) Pane.

333

LISTER:

LISTER: Hambáč?

334

RIMMER:

RIMMER: Nic… pane.

335

LISTER:

LISTER: Řeknu ti, dát si do kanclu nainstalovat stázovej box, abych měl ve dne v noci stálej přísun chutnejch teplejch dobrot zmrazenejch v čase, bylo moje nejlepší rozhodnutí.

336

RIMMER:

RIMMER: Asi bych vám to měl vysvětlit. Nejsem váš Rimmer. Udělal jsem kvantový skok z jiného vesmíru.

337

LISTER:

LISTER: To je lidově zkárovat se?

338

RIMMER:

RIMMER: Říká vám něco multiverzum?

339

LISTER:

LISTER: Ten strip-klub na Venuši? Jednou jsem tam zašel, je to zločin? Možná dvakrát… Tak fajn, jsem doživotním členem, ale co se na Venuši uvaří, to se na Venuši sní.

340

RIMMER:

RIMMER: Můj ty bože, jak ses ty mohl stát kapitánem?

341

LISTER:

LISTER: Všim jsem si vadnýho ochrannýho štítu. Nebejt mě, tak celá tahle posádka natáhla bačkory. A potom to bylo výš, jen výš, závratně, na plný pecky. Pojď, zavedu tě na ubikaci.

342

Vstoupí do ubikací – úplně stejných jako v sérii I a II.

343

LISTER:

LISTER: Tak jsme tady, Rimmere. Stará kajuta. Roky se nevyužívala.

344

RIMMER (Kouká se z okna na Zemi.) Jsme doma a já jsem živý. Nejsem hologram, ale důstojník a džentlmen.

345

LISTER:

LISTER: Taky se celkem těším, až budu doma. Uvidím Krissie.

346

RIMMER:

RIMMER: Kochanskou?

347

LISTER:

LISTER: Ne, říkám tak Crystal. Potkal jsem ji v Multiversu. Tančila na stole devět.

348

RIMMER:

RIMMER: Takže jsi šťastně ženatý se striptérkou! A jsi kapitán staré zchátralé těžařské lodi, co létá každý půlrok sem a tam po mléčné dráze. Proč bych ti měl závidět?

349

LISTER:

LISTER: Protože když jsem opravil ten štít, nabídli mi ňáký prachy, abych kušoval.

350

RIMMER:

RIMMER: Takže jsi dostal úplatek?

351

LISTER:

LISTER: Ne, peníze jsem vodmítnul, a řek si vo akcie. Kejvli na to. Netušili, že narazíme na planetu bohatou na helium 7. Vydělal jsem balík.

352

RIMMER:

RIMMER: Nemůžu tady žít.

353

LISTER:

LISTER: Na Zemi?

354

RIMMER:

RIMMER: V tomhle vesmíru. Nemůžu žít v realitě, kde jsi úspěšnější než já.

355

LISTER:

LISTER: Ale seš doma, na Zemi. Seš živej. Máš všechno, co si kdy chtěl.

356

RIMMER:

RIMMER: Nestojí to za to. To trápení by bylo… neúnosné.

357

Stiskne tlačítko na kvantoskokanu a zmizí.

358

Zpátky v naší staré dobré realitě. LISTER, KOCOUR a KRYTON hrají poker.

359

LISTER:

LISTER: No tak, ještě patričku. Chci ty sirky vyhrát zpátky.

360

Objeví se tam RIMMER.

361

KRYTON:

KRYTON: Ou, pane, jste zpátky. Našel jste vesmír, kde jste si nepřipadal jako zoufalec?

362

RIMMER beze slov hodí kvantoskokana na zem a rozdupe ho.

363

LISTER:

LISTER: Rozdej mu. Nekonečno zjevně nestačilo.

364

RIMMER naznačí KRYTONOVI, aby se klidil a sedne si na jeho místo u stolu.

365